Výběr televize: co je dobré vědět

V dnešní době již televize není jen obyčejné zařízení, které se připojí do zásuvky a k anténě. Televize dnes má daleko širší záběr. Umí se připojit k internetu, umí přehrávat filmy z paměťových karet vašich fotoaparátů a kamer. Také je často využívána pro hraní her. Z televize se postupem času zkrátka stal takový menší počítač a v mnohém jej dokonce předčí. Jednoduché ovládání, bezproblémový provoz a prakticky nulová údržba. To jsou vlastnosti, které asi každý od televize zkrátka očekává na 100 %.

Potřebuje však všechny tyto vymoženosti opravdu každý? Na jednu stranu se může zdát, že ano. I vaše babička může používat čtečku karet pokud si přinesete fotky vašeho čerstvě narozeného potomka vyfocené na nějakém tom Xmegapixelovém foťáku (výběr foťáku Vám usnadní náš server Digimanie.cz). Není však lepší babičce vytisknout, popřípadě nechat vyvolat třeba tři nejlepší fotky, se kterými se může u své kamarádky Růženy chlubit? Určitě ano a uděláte jí daleko větší radost. Vaše babička tedy obvykle všechny tyto funkce nevyužije a je třeba si uvědomit, že pokud je ona není schopna ovládnout, tak nemá smysl, aby je televize měla. Naopak jí to může mást a přinese daleko víc problémů než užitku. Raději kupte o nějaký ten palec větší za peníze, co ušetříte absencí RJ45, čtečky karet a Facebook klienta.

Naopak vaše dítě vstupující do puberty jistě budě požadovat zcela něco jiného. Pokud to bude obyčejná televize na příjem "jedničky, dvojky a té nové novy" tak se na ni jen ušklíbne a řekne něco ve stylu "televize jsou naprosto out, to vůbec nechápeš". Pokud však koupíte televize s Facebook klientem a možností přehrávat 3D a HD filmy ve formátu MKV, tak je možné, že televize bude zapnutá častěji než počítač.

Celé toto povídání je o tom, uvědomit si, že každý má jiné požadavky. A protože se v každé televizi vyskytuje něco jiného, je třeba si určit přesné parametry hned na začátku. Nebojte se zeptat všech členů rodiny, co od televize požadují. I informace "stačí mě koukat na zprávy" je velmi důležitá. Z ní lze totiž vyvodit, že televize by měla mít nějaký úsporný režim a aby se nevypaloval obraz. Také to značí potřebu televizi dobře polohovat, protože na zprávy se dá koukat i při vaření, a tak se poohlédněte po nějakém tom kvalitním VESA držáku na zeď. Zkrátka i jednoduchá věta znamená často mnoho.

Tyto základní požadavky jsou často mnohem důležitější než samotná technologie obrazu. Pokud totiž nebude televize vyhovovat všem, zůstane ležet resp. viset na stěně často vypnutá. A tak drahý černý obraz si asi kupovat nechcete.

Úhlopříčka: Stále nejdůležitějším parametrem u televize je její velikost. Ta se udává v palcích a dnes je takovým standardem velikost 42". V této úhlopříčce se dnes také vyrábí většina modelů a máte největší výběr. Samozřejmě i 47" modely nejsou nic výjimečného. Nejprve si však změřte, kolik na televizi máte místa, a zda jste ochotni s případným menším prostorem něco udělat, aby se do něj velká televize vešla. Často se může stát, že větší televize může být impulzem k obměně postarší obývákové stěny a její modernizaci. Zkrátka opět se vracíme na začátek a k základním požadavkům, co plynou z potřeba vaší domácnosti.

Velikost televize se volí také vzhledem k pozorovací vzdálenosti. Zde platí obecný vzoreček, že pozorovací vzdálenost by měla být trojnásobkem úhlopříčky pro 16:9 televize a čtyřnásobkem pro televize 4:3 (ty se však dnes už nedají prakticky koupit, a tak na to raději zapomeňte). S touto vzdáleností možná někteří nebudou souhlasit, ale pro základní orientaci naprosto dostačuje.

Rozlišení: Dnes je naprostým standardem Full HD (1920x1080) rozlišení a kupovat televizi s nižším rozlišením už ani nemá moc smysl. Ano, pokud máte například opravdu málo prostoru a chcete malou televizi, tak pouze HD Ready (1366x768 apod.) může postačovat. Ale u větších úhlopříček již toto rozlišení není zkrátka in. Navíc pokud budete chtít občas použít televizi na něco jiného než sledování TV a sem tam na ní budete číst nějaký ten text, tak je Full HD prakticky nutností.

Nezapomínejte však na fakt, že lidské oko má nějakou rozlišovací schopnost. Pokud si pořídíte televizi s úhlopříčkou 32", Full HD rozlišením a budete na ni koukat z 5 m, tak je Full HD téměř k ničemu. Prakticky to nepoznáte od HD Ready. Na druhou stranu se Full HD rozlišení hodí pro prohlížení webu atd.

Technologie: Velkou otázkou je volba technologie. Na světě existují dva tábory. Jedni říkají, že LCD je dnes jediná myslitelná a rozumná technologie. A druhý tábor zastává fakt, že Plazma má zkrátka lepší hloubku obrazu a netrpí pomalou odezvou. Víc se jim také líbí fakt, že televize se podobá starší CRT technologii. Nelze tyto dva tábory považovat za nepřátelské, ani nelze říci, že má jeden navrch. Zkrátka oba argumenty mají svůj smysl.

Ten, kdo tedy požaduje lehčí, energeticky úspornější televizi s tenčím rámečkem, má volbu jasnou - LCD. Naopak ten, kdo má pocit, že mu LCD nikdy nenabídne tak dobrou hloubku obrazu jako Plazma, má také jasno - Plazma.

Bez toho, abyste nějakou LCD a Plazmu viděli, však nelze dojít ke správnému rozhodnutí. Musíte tedy podniknout alespoň jednu cestu do nějakého toho ShowRoomu a přesvědčit se na vlastní oči.

Toto dilema možná jednou ukončí nástup technologie OLED. Bohužel její nástup se stále odkládá a odkládá. Výrobci však investovali do vývoje nemalé prostředky, a tak se dá očekávat, že OLED přece jen jednoho dne přijde. Kdy to bude, je však stále ve hvězdách. Pokud tedy chcete na Vánoce 2012 novou televizi, tak na OLED rozhodně nečekejte.

Jakmile se rozhodnete pro velikost a technologii, tak můžeme přistoupit k dílčím vlastnostem televizí.

Kvalita barev je u LCD televizí hodně kolísavá. U plazem je situace trošku lepší a obvykle se vám u plazmy nestane, že by byly barvy vysloveně špatné. Nelze říci, který výrobce má lepší, a který horší. Televize jsou dnes skládačky a obrazovka může být v různých televizích různých výrobců naprosto shodná. Naopak u jedné značky se může vyskytovat víc druhů panelů, a to jak technologicky, tak od jiných výrobců. Je to zkrátka taková džungle. Vždy se však pokuste zjistit, jaký barevný prostor, resp. gamut, televize má. Filmy jsou optimalizované a natáčené v tzv. sRGB gamutu. Pokud se výrobce pyšní například Adobe RGB gamutem či širším gamutem než je sRGB, tak to ve výsledku znamená, že barvy nebudou odpovídat uměleckému záměru filmařů. A to jistě nechcete. Pokud tedy má televize širší gamut, měla by současně umět simulovat sRGB gamut. Čím bližší bude gamut televize gamutu sRGB, tím máte vyšší šanci na lepší podání barev. Samozřejmě gamut není vše a i v případě, že má televize gamut shodný s sRGB, nemusí mít přesné barvy.

Obrazové, zvukové vstupy a výstupy: Velmi důležitou součástí každé televize jsou obrazové vstupy. Dnes se nejčastěji používají HDMI. Tyto univerzální obrazovo-zvukové konektory a kabely jsou pro většinu uživatelů naprosto dostačující. Prostě připojíte Blu-ray přehrávač či jakékoli multimediální centrum pouze jedním kabelem a máte vystaráno. Nesmíte však zapomenout, že televize obvykle nemají tak dobrý zvuk. Často si ihned po televizi (pokud jej ještě nemáte) koupíte sadu reproduktorů a zesilovač. Proto nesmíte zapomenout na nějaký ten digitální zvukový výstup z televize. Bez něho si obvykle hodně degradujete zážitek z celého sledování. U sledování zpráv to nemusí být až takový problém, ale filmy si zkrátka dobré ozvučení zaslouží!

Počet konektorů HDMI je také dobré sledovat. Televize, co má pouze jeden vstup, nebude vhodná pro uživatele nosíce sebou tablet, kameru a podobné digitální hračky. Ty totiž často podporují právě tento výstup a kam jej zapojíte, pokud jej máte obsazený Blu-ray přehrávačem? Nezapomínejte ani na umístění konektorů. Jeden HDMI konektor na boku televize pro rychlé připojení přenosného zařízení je rozhodně žádoucí.

Samozřejmostí je anténní vstup. Zde si však dávejte pozor na to, jaký tuner televize obsahuje. Pokud má pouze klasický DVB-T tuner a neumí například DVB-T2, tak se vám může v budoucnu stát, že kvalita obrazu nebude dostačující. Navíc obyčejné DVB-T s MPEG2 kódováním je na dnešní dobu zkrátka už nedostačující. Pokud si chcete užít televizní signál v plné kráse, tak je asi nejlepší řešení využít nějaké kabelové varianty (DVB-C) nebo satelitního příjmu (DVB-S). Ty poskytují daleko kvalitnější (rozuměj daleko vyšší datový tok) obraz a zkrátka pro Full HD televizi se hodí víc.

Další obrazové vstupy jsou obvykle bonusové popřípadě pokud to vaše zaměření televize přímo vyžaduje. Nelze však obecně říci, že televize má mít tolik a tolik ostatních vstupů.

USB a čtečka karet: V dnešní době jsou čtečky karet a USB u většiny televizí přítomny. Je však docela dost velký rozdíl, co taková čtečka či USB zkousne. Některé mohou sloužit čistě pro prohlížení fotek, avšak je zde velká řada televizorů, co z vašeho přívěšku na klíčích vydoluje i HD obraz z formátu MKV, a to včetně českých titulků. U USB a čtečky karet si je třeba uvědomit, že počítačové formáty se vyvíjejí daleko rychleji než ty, co jsou nasazovány v běžném televizním signálu. Proto také televize čas od času potřebují nějaký ten softwarový upgrade. Televize, co je na trhu přes rok a na stránkách výrobce je stále původní software, je buď natolik odladěná, že umí vše, nebo (a to je častější) na ni výrobce kašle a vy zkrátka v budoucnu nebudete mít možnost ji rozšířit. V tomto ohledu jsou dobré televize Samsung a naproti tomu Panasonic jsou obecně brané jako málo udržované po softwarové stránce. Jsou však také druhé extrémy, kde softwarový update na stránkách výrobce vyskakuje každý týden, a to je opět známka jakési rozpolcenosti a ne každý update může být 100% funkční.

Dálkové ovládání: Samotné dálkové ovládání spousta uživatelů přehlíží. Je však také velmi důležité, a pokud vám nepadne do ruky, tak se s ním budete později jen velmi těžko ztotožňovat. Také velikost a popisky tlačítek jsou důležité. Pokud na ně v obchodě vidíte špatně, tak doma to rozhodně nebude jiné. Také pokud se již v obchodě z tlačítka sloupne popisek a prodavač tvrdí, že je to tím, že na ovladač sahá hodně lidí, nevěřte mu. Doma to udělá také! Jen ne po týdnu, ale po měsíci.

Chytrá televize: Pojem chytrá televize se v poslední době usídlil v mysli asi každého. Máme tu chytré telefony, tablety a nyní i chytré televize. V podstatě jde jen o to, že pod pojmem "chytrá televize" se skrývá obyčejná televize, co umí rozeznat diváky kteří ji sledují, rozeznat jejich obličej, gesta a další drobnosti. Také se připojí na YouTube, Facebook a jiné sociální a zábavné internetové služby. Zkrátka napůl zastane funkci počítače. Jde vlastně o takový přerostlý tablet bez dotykové vrstvy reagující na gesta.

A nyní otázka. Chceme chytrou televizi? Pokud se zeptáte mladší "facebookové" generace, tak jistě řekne, že je to ideální řešení. Jde však o to, zda to vůbec využijete a nebude vás to naopak rušit. Chytré televize mohou leckdy nahradit domácí počítač. Pokud používáte počítač výhradně na psaní e-mailů a přispívání na nějakou tu sociální síť, tak může být chytrá televize dobrou alternativou.