Zdenek.Brydl

Pouze drobné upozornění ­- viz. Ctenar. Název tehdejšího socialistického koncernu není odvozen od jména p. Tesly, ale skutečně se jedná o zkratku slov TEchnika SLAboproudá. Proto ta velká písmena!
Mimo jiné, po revoluci TESLA a.s. vedla mezinárodní spor o svůj název a právě s odkazem na velká písmena => jde o zkratku, nikoliv jméno p. Tesly tento spor vyhrála!

Samozřejmě, že přechod z DC na AC má na ztráty při přenosu NEGATIVNÍ vliv. Na pohybu elektronů ­(souvislém, či kmitavém tam a zpět­) vůbec nezáleží ­- při stejném efektivním proudu dochází k identickým tepelným ztrátám. Se střídavým proudem ale přicházejí ztráty elektromagnetickým vyzařováním ­(čím vyšší frekvence tím vyšší­) ­- koneckonců to měl být právě princip onoho bezdrátového přenosu energie.
Výhodou střídavého proudu je ­(mimo eliminace problematických komutátorů v generátorech­) právě snadná transformace na vysoké napětí a zpět, čímž k přenosu stejného výkonu stačil výrazně nižší proud a tedy tenčí kabely s nižšími ztrátami. Při hledání optimální frekvence se hledal kompromis – vyšší frekvence přináší vyšší vyzařovaní, nutnost lepšího vyladění impedance vedení ­(tzv. pupinací­), ale naopak jí stačí menší transformátory ­(s méně závity a menšími jádry­), které mají navíc vyšší účinnost. Evropa ­(a většina světa­) se rozhodla pro 50 Hz, USA a Japonci jedou na 60 Hz. Ale pozor moderní zdroje udělají to, že střídavý proud prvně usměrní ­(a je jim tedy téměř jedno, jestli má 50 nebo 60 Hz­) a pak jej rozkmitají i na více než 20 000 Hz. Tím se dosahuje opravdu výkonných zdrojů s malou velikostí, hmotností a vysokou účinností. Oněch 20 kHz ale neopouští ­(resp. by mělo minimálně opouštět­) šasi zdroje. Jen pro informaci 400W zdroj na 50 Hz by měl mít jádro z železných plechů o rozměrech 20 x 20 cm!!!