Philips 55POS9002/12: je OLED to nejlepší na trhu TV?

Zobrazovací technologie si už prošly mnoha milníky a nová generace vždy přinesla zásadní proměnu. Vzpomínáte na CRT televizory, jež měly na hloubku stejně jako lednička a ani ve dvou se skoro nedaly unést? Blikající obraz, nepříliš syté barvy a nízké rozlišení, to vše volalo po lepší technologii.

Konstrukce OLED obrazovky je výrazně jednodušší

(Zdroj: LG)

Přechod z CRT televizorů na novější LCD byl z hlediska technologie zlomový, přinesl výrazně tenčí a lehčí konstrukci obrazovky a co nevidět i lepší parametry prakticky v každém směru. Nicméně i LCD časem narazilo na své limity a jelikož konkurenční řešení v podobě plazmových obrazovek mělo také svá omezení, začali pracovat vývojáři na svatém grálu, technologii OLED.

OLED (organic light-emitting diode) mělo přinést další zásadní zlom v oblasti konstrukce obrazovky, neboť zatímco LCD má vrstvu s pixely a za ní umístěné podsvícení, v případě OLED je každý bod rozsvícen sám o sobě tím, že je do něj vpuštěn elektrický proud. Tím se mělo například zamezit klasickému problému LCD technologie v podobě prosvítání podsvícení skrze neaktivní pixely, čímž by se dosáhlo naprosto černé barvy. LCD panely se tomu sice postupně přibližují, ale na tak tmavý odstín jako v případě OLED se zřejmě nikdy nedostanou.

Navíc takto "tmavě" černým odstínem se zásadně zvyšuje kontrastní poměr a v teoretické rovině snižuje i celková spotřeba, neboť televizor svítí jen tam, kde potřebuje. Nesmíme opomenout ani homogenitu podsvícení, která je zatím stále velkou slabinou většiny LCD televizorů.

Alespoň na papíře vypadal OLED jako trefa do černého, a tak se napjatě očekávaly první komerčně dostupné modely.

 

Neexistuje technologie, která by si při svém zrodu neprošla takzvanými dětskými nemocemi, tedy poměrně zásadními problémy, jež se musí vyřešit, aby ji bylo možné prodávat v masovém měřítku a nečelit rozzlobeným zákazníkům. Existenčních problémů nezůstal ušetřen ani OLED, neboť velmi záhy po spuštění výroby se ukázal problém s degradací organického materiálu.

Životnost je zatím stále slabinou OLED panelů

(Zdroj: Samsung)

Každá složka RGB obrazu má v OLED panelu svůj vlastní bod, který se při průchodu elektrického proudu rozsvítí. Bohužel modré body ve svém prvopočátku nevydržely tak dlouho jako okolní a obraz po měsících provozu viditelně degradoval. Výrobci se nyní chlubí až 100.000 hodinami, ale počkal bych si na reálné testy.

Na trhu se vyskytují desítky firem a univerzit, které se zabývají vývojem OLED technologie i panelů. Nicméně výrobu zatím dotáhlo do konce jen několik z nich. Dle prognóz měl v dnešní době OLED přebrat pozici LCD panelů, ale k tomu se zatím neschyluje a je otázkou, zda se tak vůbec někdy stane.

Fyzicky totiž OLED panely pro televizory vyrábí jen LG a možná pár výrobců v Číně. Pokud tedy v obchodech vidíte OLED i u jiných značek, většinou jde o překoupený panel od LG, ostatně i dnes testovaný Philips spadá do této kategorie. Navíc je zde limitace velikostí panelu, náklady na výrobu jsou zatím vysoké na spuštění více linek s různými rozměry.

Největší ránu nakonec nezasadí komplikace a limitace technologie, ale "neviditelná" ruka trhu. Korejský Samsung totiž prozatím v OLED nevěří a dále prosazuje koncept LCD, který v posledních letech zásadně vylepšil a například v rozsahu jasu dosahuje hodnot, o nichž si OLED zatím může nechat jen zdát. Tempo vývoje a směr na trhu je prozatím v neprospěch OLED.

Samozřejmě se bavíme jen a pouze o televizorech. V oblasti mobilních zařízení má OLED silné zastoupení, vyskytuje se prakticky ve všech vlajkových modelech a letos jej poprvé použil i Apple.