Střih videa není legrace
25.8.2009, Radek Jahoda, návod
Máte natočeno? Tak na co čekáte! Jdeme stříhat! Připravte si nůžky, papír, lepidlo... Cože? Stříhat video? Tak dobře, připravte si hlavně čas, spusťte počítač, otevřete video editor a jdeme na to.
Kapitoly článku:
Celá práce na videu končí exportem, kterému se říká rendering. Jde o vypočítání všech filtrů, přechodů, generátorů a kompozice v plném rozlišení a v plné kvalitě do požadovaného formátu. Doba renderování u videa ve standardním rozlišení (SD) dnes trvá přibližně stejně jako doba výsledného videa, u výkonných počítačů mnohdy i méně, záleží na počtu efektů a složitosti kompozice. U videa ve vysokém rozlišení (HD) to může být i pětkrát až desetkrát déle. Záleží samozřejmě také na zvoleném formátu.
Nejčastějším výstupním formátem pro domácí video bude DVD. Pokud jde o kompatibilitu, jedná se o rozšířenější a standardnější video formát. Používá MPEG-2 kompresi, ale definuje přesné parametry, které nelze nastavit libovolně. Pro PAL verzi je nejčastější rozlišení 720x576 bodů s poměrem stran 4:3 nebo 16:9 prokládaně. Datový tok může být maximálně 10 Mbit/s včetně všech dalších stop (zvuk, titulky), nao video tak zbývá maximálně 9 Mbit/s. Typicky se nastavuje 6-8 Mbit/s s variabilním datovým tokem, samozřejmě vyšší hodnota dává lepší kvalitu. Záleží také na délce videa, aby se na jeden disk vešlo. Zvuk může být nekomprimované PCM nebo komprimované MPEG Layer-2 nebo AC-3. Pokročilí uživatelé mohou použít i jiné parametry, uvedené nastavení ale postačuje pro většinu uživatelů. Domácí videoeditory většinou ani jiné nastavení nepovolují.
Nastavení renderování v Sony Vegas Movie Studio 9
Pro HD video jsou určeny Blu-ray disky. Ty mají větší kapacitu 25 GB resp. 50 GB pro dvouvrstvé disky a umožňují jak vyšší rozlišení, tak i sirší možnosti použití kodeků. Nejčastější nastavení bude 1920x1080 bodů nebo 1440x1080 bodů prokládaně nebo 1280x720 bodů neprokládaně. Nejlepší je použít stejné rozlišení jako má zdrojové video (tedy rozlišení videokamery). Lze použít i 720x576 bodů, ale v tomto případě je výhodnější DVD. Kodek bude nejčastěji MPEG-2 nebo H.264 (=MPEG-4 AVC), použít se může i VC-1. Opět je výhodné použít předdefinovaný formát ve video editoru.
Dnešní video editory zvládají ale mnohem více formátů. Většina těch dalších je určena pro publikaci na internetu, ať už je to Windows Media Video (WMV) nebo Real Video. Využít lze i AVI kontejner s kompresí libovolným kodekem instalovaným v systému. Některé programy pak nově dokáží exportovat video rovnou na internetové video servery, jako je YouTube.
Tyto formáty ale mohou posloužit jen pro ukázání známým přes internet, pro uložení a domácí přehrávání jsou asi nejlepší zmiňované DVD nebo Blu-ray disky. Tvorba disku ale není jen vyrenderování videa. Disky totiž umožňují vytvořit i menu pro navigaci, vložit více zvukových stop a titulky. A právě tomu se budeme věnovat v dalším díle našeho seriálu.
Nejčastějším výstupním formátem pro domácí video bude DVD. Pokud jde o kompatibilitu, jedná se o rozšířenější a standardnější video formát. Používá MPEG-2 kompresi, ale definuje přesné parametry, které nelze nastavit libovolně. Pro PAL verzi je nejčastější rozlišení 720x576 bodů s poměrem stran 4:3 nebo 16:9 prokládaně. Datový tok může být maximálně 10 Mbit/s včetně všech dalších stop (zvuk, titulky), nao video tak zbývá maximálně 9 Mbit/s. Typicky se nastavuje 6-8 Mbit/s s variabilním datovým tokem, samozřejmě vyšší hodnota dává lepší kvalitu. Záleží také na délce videa, aby se na jeden disk vešlo. Zvuk může být nekomprimované PCM nebo komprimované MPEG Layer-2 nebo AC-3. Pokročilí uživatelé mohou použít i jiné parametry, uvedené nastavení ale postačuje pro většinu uživatelů. Domácí videoeditory většinou ani jiné nastavení nepovolují.
Nastavení renderování v Sony Vegas Movie Studio 9
Pro HD video jsou určeny Blu-ray disky. Ty mají větší kapacitu 25 GB resp. 50 GB pro dvouvrstvé disky a umožňují jak vyšší rozlišení, tak i sirší možnosti použití kodeků. Nejčastější nastavení bude 1920x1080 bodů nebo 1440x1080 bodů prokládaně nebo 1280x720 bodů neprokládaně. Nejlepší je použít stejné rozlišení jako má zdrojové video (tedy rozlišení videokamery). Lze použít i 720x576 bodů, ale v tomto případě je výhodnější DVD. Kodek bude nejčastěji MPEG-2 nebo H.264 (=MPEG-4 AVC), použít se může i VC-1. Opět je výhodné použít předdefinovaný formát ve video editoru.
Dnešní video editory zvládají ale mnohem více formátů. Většina těch dalších je určena pro publikaci na internetu, ať už je to Windows Media Video (WMV) nebo Real Video. Využít lze i AVI kontejner s kompresí libovolným kodekem instalovaným v systému. Některé programy pak nově dokáží exportovat video rovnou na internetové video servery, jako je YouTube.
Tyto formáty ale mohou posloužit jen pro ukázání známým přes internet, pro uložení a domácí přehrávání jsou asi nejlepší zmiňované DVD nebo Blu-ray disky. Tvorba disku ale není jen vyrenderování videa. Disky totiž umožňují vytvořit i menu pro navigaci, vložit více zvukových stop a titulky. A právě tomu se budeme věnovat v dalším díle našeho seriálu.
