Střih videa není legrace

Nyní se částečně vrátíme od střihu ke kompozici, protože ořez a filtry s tím souvisejí. Když překrýváme dvě média přes sebe, tak to nemusíme dělat vždy v plné velikosti. Jedno video nebo obrázek může být na pozadí a jiné (nebo více jiných) ho může překrývat jen částečně, být umístěné někde v rohu a vymaskované do určitého tvaru. A ani nemusí být statické, může měnit velikost a může se pohybovat na svém pozadí.

K tomu všemu slouží funkce Crop a Pan. Tyto funkce bývají často ve video editorech do určité míry spojené. Crop slouží pro ořez videa, tedy vyříznutí jen části obrazu. Funkce Pan polohuje ořízlé video na obrazovce a mění jeho velikost. To zabírá normálně celou plochu obrazovky, ale díky funkci Pan ho můžeme zmenšit a umístit kamkoliv včetně rotace.

Různé editory k tomuto přistupují různě, nastavují ji buď přímo v náhledovém okně, nebo pro toto otvírají nové okno, přizpůsobené na míru této funkci. Také ji různě nazývají, například Sony Vegas ji nazývá Video Event Pan/Crop. Otevírá nové okno, kde je jak seznam parametrů, tak i náhled, kde lze fiktivním náhledovým oknem pohybovat, zmenšovat ho a otáčet. Tímto se provádí ořez a polohování do výsledného videa, podle nastavení parametru Stretch to fill frame.

Ve spodní části je malá časová osa, kde lze nastavení klíčovat. Pro určité snímky se nastaví různý ořez a poloha a snímky mezi se dopočítají interpolací, ať už lineárně nebo nelineárně.
Uveďme ještě jeden příklad, tentokrát v programu Edius Neo 2. Ten funkci nazývá Video Overlay a otevírá rovněž speciální okno. Má ale trošku jiný přístup. Ořez a polohování se nastavuje zvlášť ve dvou oknech, dole je pak seznam parametrů a opět časová osa, která dovoluje klíčování. Levé okno nastaví část obrazu, která se použije pro kompozici, pravé okno pak určuje polohu tohoto výřezu vůči ostatním stopám.
Nastavení ořezu je jednou z důležitých funkcí pro vytváření kompozice. Té se ale týkají částečně i video filtry, protože některé filtry jsou určeny pro změnu průhlednosti některých částí obrazu videa. Jeden filtr jsme již zmínili - Chroma key, který je součástí snad všech video editorů. Dalším možným filtrem je Mask generator, který generuje průhlednost podle předlohy obrázku.

Filtry obecně pracují se vstupním videem a z něho generují jiné video aplikací různých algoritmů. Asi nejčastěji používaným bývá korekce barev. Často se totiž stává, že natočené video je barevně nevyvážené. Způsobuje to buď špatné nastavení kamery nebo i více zdrojů jinak barevného světla, odlesky apod.

Nejčastějším korektorem je koláčový kruhový graf, kterým nastavíme posun barev. Pohybujeme bodem uvnitř kruhu tak, že větší vzdálenost od středu definuje intenzitu korekce a úhel pak barvu korekce. Buď je jeden graf pro celý obrázek, nebo je často rozdělen na tři grafy, každý pro různou jasovou intenzitu obrazu. Tmavé části totiž mohou mít jiný barevný nádech než ty jasné (například obzor apod.).
Video editory jsou dnes vybaveny mnoha filtry, které lze i kombinovat - pospojovat za sebe, čímž se určí i pořadí jejich aplikace. Lze mezi nimi najít filtry pro redukci šumu, pro zvýšení ostrosti či rozmazání, ale také mnoho efektových, které provádí deformaci obrazu a aplikaci různých tónů barev, vytvoření šumu apod. Lze tak docílit například vzhledu starých filmů, navodit různou atmosféru apod. Dnes je již klasikou, že některé filmy jsou záměrně vyráběny s určitým barevným nádechem.

Určitým druhem filtru jsou přechody, které ale nepracují jen s jedním vstupním videem, ale hned se dvěma. Aplikují se mezi dvě video média v časové ose, takže vstupní videa přechodu je končící předchozí a začínající následující video. V různých editorech se v časové ose aplikuje i zobrazuje různě. Například v Sony Vegasu se jen přetáhnou obě videa přes sebe a délka přetáhnutí vytvoří délku přechodu, což je asi nejjednodušší způsob.
Většina editorů vytvoří přechod tak, že se mezi dvě média přetáhne typ přechodu ze seznamu a mezi nimi je značka, určující tento přechod. Jeho délka pak vyjadřuje délku přechodu. Má to jednu nevýhodu - předchozí video skončí, ale aplikace přechodu je teprve v polovině, takže se zastaví a přechod pak pokračuje následným videem. Stejně je to naopak se začátkem následujícího videa. Proto je nutné ručně začátek resp. konec obou video médií zkrátit, abychom se tomuto nechtěnému efektu vyhnuli.
Aplikace přechodů může být u mnoha typu videí, obzvláště těch domácích, vhodná, protože skok z jednoho prostředí do druhého není tak drastický a náhlý. Také použití jiného i delšího přechodu (kupříkladu Page Peel - otočení listu) může oddělit různé části filmu. Není ale dobré to přehánět, protože domácí video má mít vypovídací informační hodnotu a není to žádný video klip Madonny nabušený efekty.