Sklo mobilu nic nevydrží? Nahraďme ho safírem!
25.3.2013, Pavel Zubatý, aktualita
Mobil a klíče, asfalt a tablet… To jde dohromady jak stádo antilop a hladový lev. Stačí ale nahradit sklo odrůdou korundu. Safír sklem nepoškrábete, safír poškrábe sklo. O pádu na beton nemluvě. Kámenem úrazu je nicméně jeho cena, která však klesá.
Syntetický safír, krystalická forma oxidu hlinitého, je jedním z nejtvrdších materiálů vůbec. Z přirozených materiálů jej překoná jen diamant. Jeho výroba ale není dvakrát levná. Jinak by šlo o ideální „sklo“ do hodinek, mobilů nebo tabletů. Důkazem jsou třeba luxusní mobily značky Mobiado, kde už jde spíše o módní doplněk než telefon. Díky technickému pokroku a poklesu výrobních cen se však otevírá cesta i pro méně majetné zákazníky.
Mobiado Professional 105GCB Rose – vyšperkovaná Nokia Series 40
se safírem místo skla Zdroj: LuxuryInsider
Většině dnešních mobilit kraluje Gorilla Glass, které lze najít i v televizorech Sony BRAVIA řad HX a NX. Důvodem je relativně vysoká odolnost a nízká cena (do 60 korun na mobilní displej). Poměrně náročná výroba safíru pak stojí desetinásobek, tj. 30 dolarů (600 korun) na obrazovku. Většina výrobců proto dávala od safíru ruce pryč. Řada expertů ale tvrdí, že v následujících několika letech dojde k poklesu cen pod 20 dolarů (400 korun). Jednak to způsobí pokrok ve výrobní technologii, jednak vyšší konkurence. To už může být dostatečně nízká cena, aby mohl zlevněný safír nastoupit na trh s displeji.
V porovnání se sklem Gorilla Glass se safír ukázal jako trojnásobně pevnější a trojnásobně odolný vůči škrábancům. Jako bod tání se uvádí teplota 2030 °C. Safírovému krytu nevadí klíče od auta ani pád na asfalt. Stačí otřít a mobil je jako nový (pokud pád přežila elektronika uvnitř). Průhledný korund je dokonce tak odolný, že jej armády využívají jako neprůstřelné sklo nebo jeho součást. První vlaštovkou může být nový iPhone 5, který se chlubí safírovým krytem objektivu.
Ostatně iPhone 5 byl vybrán firmou GT Advanced Technologies, když vytvářela kryt obrazovky ze safíru. Výsledek (zatím neprodejný) můžete vidět na videu níže. Firma navíc přišla s levnější alternativou. Využívá se zde přístupu analogickému k výrobě křemíku pro solární panely. Začíná roztavením oxidu hlinitého ve speciální peci, následuje pomalé chladnutí se současným vznikem velkého monokrystalu. Ten je po vychladnutí vyjmut z pece a nařezán do plátů tenčích než lidský vlas. Řez provádí struna potažená diamantovým povlakem.
Mobiado Professional 105GCB Rose – vyšperkovaná Nokia Series 40
se safírem místo skla Zdroj: LuxuryInsider
Většině dnešních mobilit kraluje Gorilla Glass, které lze najít i v televizorech Sony BRAVIA řad HX a NX. Důvodem je relativně vysoká odolnost a nízká cena (do 60 korun na mobilní displej). Poměrně náročná výroba safíru pak stojí desetinásobek, tj. 30 dolarů (600 korun) na obrazovku. Většina výrobců proto dávala od safíru ruce pryč. Řada expertů ale tvrdí, že v následujících několika letech dojde k poklesu cen pod 20 dolarů (400 korun). Jednak to způsobí pokrok ve výrobní technologii, jednak vyšší konkurence. To už může být dostatečně nízká cena, aby mohl zlevněný safír nastoupit na trh s displeji.
Dnes celkem běžný obrázek, v budoucnu rarita Zdroj: pixabay
V porovnání se sklem Gorilla Glass se safír ukázal jako trojnásobně pevnější a trojnásobně odolný vůči škrábancům. Jako bod tání se uvádí teplota 2030 °C. Safírovému krytu nevadí klíče od auta ani pád na asfalt. Stačí otřít a mobil je jako nový (pokud pád přežila elektronika uvnitř). Průhledný korund je dokonce tak odolný, že jej armády využívají jako neprůstřelné sklo nebo jeho součást. První vlaštovkou může být nový iPhone 5, který se chlubí safírovým krytem objektivu.
Ostatně iPhone 5 byl vybrán firmou GT Advanced Technologies, když vytvářela kryt obrazovky ze safíru. Výsledek (zatím neprodejný) můžete vidět na videu níže. Firma navíc přišla s levnější alternativou. Využívá se zde přístupu analogickému k výrobě křemíku pro solární panely. Začíná roztavením oxidu hlinitého ve speciální peci, následuje pomalé chladnutí se současným vznikem velkého monokrystalu. Ten je po vychladnutí vyjmut z pece a nařezán do plátů tenčích než lidský vlas. Řez provádí struna potažená diamantovým povlakem.
Získanou vrstvu je možné laminovat levnějšími materiály. Výsledek se svými vlastnostmi blíží safíru, ale je daleko levnější. Je jen o něco dražší než tvrzené sklo. Podobný způsob výroby safírových plátů probíhá v americké firmě Rubicon Technologies, ruské Monocrystal nebo korejské Sapphire Technology.
Zdroj: ElectronicProducts, CorningInc.
