Test MPEG-4 kodeků: 1. část
23.1.2008, Radek Jahoda, recenze
Problematiku testu kodeků jsme si už představili, tak se můžeme podívat na konkrétní výsledky. Začneme s fenoménem dnešní doby - kodeky založené na MPEG-4 technologii. Vybrány byly ty běžně dostupné, které může kdokoliv použít. Který kodek používáte Vy? Je to ten nejlepší?
Kapitoly článku:
Abeceda je neúprosná, takže začneme hned s tím asi nejznámějším - DivX kodekem.
Jeho nastavení bylo samozřejmě na maximum, kterou DivX nazývá "šílenou" - Insane quality, použitý profil Home Theatre, B-snímky jsou samozřejmě povolené.
Nejprve se podívejme na bitrate, jak se kodeku daří splnit požadovanou velikost. Je docela přesný, když jen pouze lehce překračuje požadované hodnoty, pouze při 2000kbit/s se dostal pod.
Průběh v čase je pak podobný pro všechny bitrate. Občas ale dochází k protnutí křivek, což znamená, že v dané scéně může být vyšší bitrate u nižšího průměrného a může se stát, že zvýšení datového toku nemusí zvýšit kvalitu u některých scén. Je to vidět hlavně u nižších bitrate.
První test je rozdílový test oproti originálu - průměrné hodnoty. Kvalita se s narůstajícím bitrate hyperbolicky zvyšuje (resp. rozdíl se snižuje). Není zde žádné viditelné zastavení křivky, ale bude se pomalu blížit k hodnotě kolem 1,6.
Také průběh v čase toto potvrzuje, není ale znatelné tvrzení výše, že by se mohla kvalita s vyšším průměrným bitrate u některých scén snížit.
Velmi zajímavé hodnoty jsou i u průměru maximálních chyb. Křivka se ale láme kolem 2500kbit/s, pak již se mění jen málo.
To samé pak platí pro průběh v čase, u nejnižšího bitrate pak maximální chyba přesahuje číslo 100 z maxima 255, což je docela velký rozdíl. Již u 750-ti pak razantně klesá a postupně se zplošťuje.
Měření DCT koeficientů ukazuje, že množství detailů v obraze neklesá hyperbolicky, jako v předchozích případech, ale téměř lineárně s bitrate.
Průběh v čase ale naznačuje, že největší špičky klesají rapidně až do 1500-2000kbit/s. Pak již dochází ke zlomu, přestože průměrné hodnoty se stále snižují.
Z uvedeného vyplývá, že pro naše testovací video je ideální bitrate kolem 2000-2500kbit/s. Pak se již celková kvalita zvyšuje pomaleji. To samé potvrzuje vizuální srovnání.
Jeho nastavení bylo samozřejmě na maximum, kterou DivX nazývá "šílenou" - Insane quality, použitý profil Home Theatre, B-snímky jsou samozřejmě povolené.
Nejprve se podívejme na bitrate, jak se kodeku daří splnit požadovanou velikost. Je docela přesný, když jen pouze lehce překračuje požadované hodnoty, pouze při 2000kbit/s se dostal pod.
Průběh v čase je pak podobný pro všechny bitrate. Občas ale dochází k protnutí křivek, což znamená, že v dané scéně může být vyšší bitrate u nižšího průměrného a může se stát, že zvýšení datového toku nemusí zvýšit kvalitu u některých scén. Je to vidět hlavně u nižších bitrate.
První test je rozdílový test oproti originálu - průměrné hodnoty. Kvalita se s narůstajícím bitrate hyperbolicky zvyšuje (resp. rozdíl se snižuje). Není zde žádné viditelné zastavení křivky, ale bude se pomalu blížit k hodnotě kolem 1,6.
Také průběh v čase toto potvrzuje, není ale znatelné tvrzení výše, že by se mohla kvalita s vyšším průměrným bitrate u některých scén snížit.
Velmi zajímavé hodnoty jsou i u průměru maximálních chyb. Křivka se ale láme kolem 2500kbit/s, pak již se mění jen málo.
To samé pak platí pro průběh v čase, u nejnižšího bitrate pak maximální chyba přesahuje číslo 100 z maxima 255, což je docela velký rozdíl. Již u 750-ti pak razantně klesá a postupně se zplošťuje.
Měření DCT koeficientů ukazuje, že množství detailů v obraze neklesá hyperbolicky, jako v předchozích případech, ale téměř lineárně s bitrate.
Průběh v čase ale naznačuje, že největší špičky klesají rapidně až do 1500-2000kbit/s. Pak již dochází ke zlomu, přestože průměrné hodnoty se stále snižují.
Z uvedeného vyplývá, že pro naše testovací video je ideální bitrate kolem 2000-2500kbit/s. Pak se již celková kvalita zvyšuje pomaleji. To samé potvrzuje vizuální srovnání.
