Střih videa na Linuxu (téměř) profesionálně: Cinelerra

První, co si musíme říci, je to, že Cinelerra existuje ve dvou verzích. Originální verze je vyvíjena společností Heroine Virtual (HV), která uveřejňuje čas od času novou verzi včetně zdrojových kódů, ale nepoužívá žádný běžný vývojový nástroj pro správu revizí a oprav jako SVN nebo CVS. To samozřejmě znepříjemňuje vývoj těm, kteří by chtěli program vylepšovat a tak vznikla další verze, nazývaná komunitní (CV - community version), která používá SVN pro správu revizí. Nejde ale o oddělenou verzi, která by se funkčností příliš lišila, protože stále zapracovává změny od HV, takže se snaží být co nejvíce stejné, pouze s vlastními opravami.

Nejjednodušší instalace je z repozitářů distribuce Linuxu nebo jejich odnoží. Pro Debian lze použít například www.debian-multimedia.org, kde se nachází verze Cinelerra CV 2.1. Podobné je to například u Ubuntu, kde lze využít i speciální multimediální distribuce Ubuntu Studio, kde je Cinelerra standardní součástí.

Grafické rozhraní používá vlastní vzhled, který vychází již z "dávných" dob, kdy bylo GTK nebo QT v plenkách. Výhodou je možnost aplikovat různá témata, takže se vzhled může měnit (moc jich ale k dispozici není), nevýhodou to, že nepasuje do desktopového prostředí a nemá vyhlazování grafiky, takže je trochu kostrbaté. Jiná je velikost písmen v menu, velikost ikonek apod. Ve skutečnosti je velikost písmen větší než je běžné, takže je vhodné používat velký monitor s velkým rozlišením, který má velkou hodnotu DPI.

Všechny části programu mají své vlastní okno. To má výhodu v tom, že je možné je rozmístit libovolně po obrazovce a dokonce i na více desktopech a více monitorech. Nevýhodou pak je, že každé okno má záhlaví, které zabírá místo a také je každé okno samostatně přepínatelné. Pokud se tedy přepneme do jiného programu a pak zpět do Cinelerry, tak abychom viděli všechna okna, musíme na ně samostatně klepnout. V liště desktopu má každé okno vlastní ikonku, viz obrázek. Je tedy vhodné pracovat pouze s Cinelerrou, nebo jí vyhradit vlastní desktop a ostatní programy spouštět v jiném.

Vše toto jsou věci, na které si lze zvyknout. Na obrázcích uvidíte jeden ze vzhledů programu, k dispozici jsou další tři, například tmavě šedý, mně se ale nejvíc líbí tento.
Základní rozvržení používá čtyři okna. Jedno hlavní okno s menu, ovládacími ikonkami a časovou osou. Druhé okno je Compositor, ve kterém vidíme náhled a provádíme základní editační funkce. Třetí okno Viewer slouží pro ořez klipu a vložení do časové osy a čtvrté je okno s nástroji a seznamem klipů. Na obrázku nahoře vidíte jen tři okna bez Viewer, který používám jen občas a pak si ho nechám zobrazit jen dočasně, zabírá totiž docela dost místa. Znovu tu platí, že je vhodné mít velký monitor (ale znáte to - když něco funguje, tak proč to měnit).
Zobrazit lze i další dvě okna. Jedním je ukazatel vybuzení zvuku, který je ale i součástí jak Vieweru, tak i Compositoru, takže mi připadá trošku zbytečný. Je pravda, že tam jdou indikátory vybuzení vypnout, takže určitý smysl mít může. Druhé okno se nazývá Overlays a jde o seznam zaškrtávátek, co vše chceme zobrazit v timeline.
Kompoziční okno je podobné jako u Vieweru, ale má v levé části navíc ikonky, které slouží pro editaci masky, kamery, projekce a ořezu. O tom ale více v dalších částech.
Na první pohled se prostředí může zdát zastaralé, ale funguje, a vzhled tématu Blue-dot je i docela pěkný. Inovaci by to ale určitě chtělo, minimálně pro nastavování velikosti písmen v menu (i když po pravdě - v jiných programech hlavně ve Windows si nastavit velikost také příliš nemůžete...).