Střih videa alá Pinnacle Studio 12
24.9.2008, Radek Jahoda, recenze
Když některý software dosáhne čísla verze 12, většinou to značí, že má za sebou dlouhou historii. To je u nelineárního střihového videoeditoru Studio od firmy Pinnacle naprosto pravda. Jaká je verze z číslem 12? Podíváme se přímo na nejvyšší verzi Ultimate.
Kapitoly článku:
Studio patří mezi produkty, které umožní provést celý proces zpracování videa v jednom programu. Rozdělen je do tří kroků, jejichž posloupnost se volí pomocí záložek v horní části okna:
Systém práce tak zůstává stále nezměněn již od prvních verzí. První krok pro zachytávání a nabírání videa z kamery je toho hlavním důkazem. Při nabírání z kamery se stále tradičně zobrazuje vyobrazení kamery s ovládacími tlačítky. Již ale nejde o realistické foto či vyobrazení, ale spíše o ilustraci, které záměrně dominují ovládací tlačítka a displej. Je také možné, že se v některé z dalších verzí tato kamera ztratí, jak se přechází od páskových kamer k záznamům na pevné disky a paměťové karty, kde již nejde o nabírání videa, ale o pouhé zkopírování souborů.
Nabírání video z DV kamery, pro zvětšení klepněte
Nabírání funguje stále stejně do jednoho souboru, v kterém se detekují scény podle času záznamu. Na souborovém systému NTFS lze pořizovat větší soubory než 4 GB, u FAT je omezení na tuto velikost. To platí i pro Linuxový souborový systém Ext2 nebo Ext3, který sice dovoluje větší soubory, ale Studio ho nepozná a stále bude platit omezení na velikost souboru 4 GB.
Nabírat video můžeme buď přímo v DV formátu, což bude asi nejčastější, lze ale využít i převod rovnou do MPEG v reálném čase. Pro další střih je ale lepší zachovat původní kvalitu v DV formátu. Převod do MPEGu pak provedeme při exportu videa.
Nahrané soubory jsou vloženy do seznamu nazvaném Album, kde se lze pohybovat jak po souborech, tak po klepnutí na soubor po scénách v tomto souboru. Pokud bychom naimportovali soubor, u kterého ještě nedošlo k detekci scén, tak musíme počkat na jeho provedení.
Ale to už jsme ve druhém kroku úprav - Editaci.
- Nahrávání - zachytávání videa z externích zdrojů, ať už analogových nebo digitálních
- Editace - samotný střih, přidání efektů, titulků, zvuku, grafiky, menu
- Export videa - vygenerování videa ve zvoleném formátu a na zvolené médium
Systém práce tak zůstává stále nezměněn již od prvních verzí. První krok pro zachytávání a nabírání videa z kamery je toho hlavním důkazem. Při nabírání z kamery se stále tradičně zobrazuje vyobrazení kamery s ovládacími tlačítky. Již ale nejde o realistické foto či vyobrazení, ale spíše o ilustraci, které záměrně dominují ovládací tlačítka a displej. Je také možné, že se v některé z dalších verzí tato kamera ztratí, jak se přechází od páskových kamer k záznamům na pevné disky a paměťové karty, kde již nejde o nabírání videa, ale o pouhé zkopírování souborů.
Nabírání video z DV kamery, pro zvětšení klepněte
Nabírání funguje stále stejně do jednoho souboru, v kterém se detekují scény podle času záznamu. Na souborovém systému NTFS lze pořizovat větší soubory než 4 GB, u FAT je omezení na tuto velikost. To platí i pro Linuxový souborový systém Ext2 nebo Ext3, který sice dovoluje větší soubory, ale Studio ho nepozná a stále bude platit omezení na velikost souboru 4 GB.
Nabírat video můžeme buď přímo v DV formátu, což bude asi nejčastější, lze ale využít i převod rovnou do MPEG v reálném čase. Pro další střih je ale lepší zachovat původní kvalitu v DV formátu. Převod do MPEGu pak provedeme při exportu videa.
Nahrané soubory jsou vloženy do seznamu nazvaném Album, kde se lze pohybovat jak po souborech, tak po klepnutí na soubor po scénách v tomto souboru. Pokud bychom naimportovali soubor, u kterého ještě nedošlo k detekci scén, tak musíme počkat na jeho provedení.
Ale to už jsme ve druhém kroku úprav - Editaci.
