Sony HDR-CX550VE: chytrá a výkonná

Fotografický režim kamery dokáže pořizovat snímky v rozlišení až 12 megapixelů. Nabízí přitom dva režimy s rozdílnými poměry stran - klasický 4:3 s rozlišením 12 Mpix (4000 x 3000 pixelů) a filmový 16:9 s rozlišením 9 Mpix (4000 x 2250 pixelů), následují 6,2 MPix, 1,9 Mpix a nakonec rozlišení VGA - 0,3 Mpix.

Kamera nabízí v režimu fotografování funkci samospouště, výběr bodu ostření a měření, manuální expozici a ostření, vyvážení bílé se dá z automatiky přepnout na manuální, kde nám pomůže kus vhodně zabarveného papíru a jsou zde stejné scénické režimy jako u natáčení videa.

My si vyzkoušíme, jak kamera fotografuje exteriér, interiér, jak si poradí s maximálním zoomem a také co nabídne režim telemakro. Přechod z pohotovostního režimu do aktivního trvá cca 2 sekundy, což je ještě slušný čas. Kamera si však nepamatuje (nebo tomu tak výrobce nechtěl) posledně nastavený režim, a tak musíte po jejím zapnutí ještě pro fotografování přepnout, ale to trvá jen okamžik. Fotografovat můžeme ale samozřejmě také i v režimu nahrávání, avšak rozlišení je tu omezeno na 8,3 megapixelu.

Nabídnuty vám budou náhledy fotografií, po jejich rozkliknutí se ukáží v novém okně středně velké verze ve středním rozlišení (1280 x 960) a pak jsou pod nimi odkazy na plné neupravené verze v rozlišení 4000 x 3000, které je nejvyšší, jaké kamera dokáže nabídnout.

Jako první se představí dvě fotografie pořízené za slunného dne.

Fotografické schopnosti kamery rozhodně nepokulhávají, i když při 100% zvětšení fotografií uvidíme poněkud roztřesenou kresbu a u krajů se rovněž projevuje menší neostrost. Jinak jsou ale fotografie velmi pěkné a barvy na nich odpovídají realitě.

Dále se mrkneme na tři fotky z interiéru, kde první zabírá statickou scénu, druhá kočičí duo s přirozeným osvětlením na poslední je zabráno kočičí duo v mycím režimu s využitím blesku.

Kamera sice často upozorňuje, že má nedostatek světla a že bychom měli povolit blesk, ale pokud zabíráme scénu bez pohybu nebo si můžeme dovolit záběr opakovat, pak můžeme díky optickému stabilizátoru pořídit pěkné snímky i bez blesku a z ruky. Barvy na fotografii tak budou lépe odpovídat skutečnosti a nezmizí přirozené stíny.

Nakonec se podíváme na fotografie s využitím maximálního optického zoomu - první je venkovní záběr domu a druhá zase detail kaktusu.

Obě fotografie by byly velmi pěkné, kdyby se ovšem neobjevila chromatická aberace, jejíž projev vidíme v prvním případě u oken a v druhém případě na okraji bílého květináče. Naštěstí není velký problém v grafickém editoru tyto projevy snadno potlačit, ale ostré hrany nám to nenahradí.