Samsung SMX-C10: kamerka do kapsy

První dojem z kamery Samsung SMX-C10 je takový, že rozhodně nezískáte pocit z ohmatávání dokonale vyrobeného produktu. Kamerka je skutečně malá a také velmi lehká, protože k její výrobě byly využity až na nějaké doplňky výhradně plasty, alespoň co se vnější skořápky týče. Na jejím těle je jinak vidět, že na povrchu máme červeně (či modře, nebo šedě podle verze) zbarvený poloprůhledný plast a pod ním se skrývá reflexní vrstva, což dohromady má tvořit onen proklamovaný perleťový efekt. Dočkáme se jej ale pouze na vrchní a přední straně kamery.

Její tvar je jinak velice jednoduchý - zakulacený se zkosenými hranami, aby se dobře vešla do ruky. Co se týče objektivu, ten je natočen o 25° nahoru (stejně jako u Samsung HMX-R10), aby nás to nutilo držet kameru natočenou předkem dolů, což zajistí přirozenou polohu zápěstí, které dnes již beztak dost trpí kvůli počítačovým myším.

Z levé strany můžeme vidět zaklapnutý displej s logem výrobce, na němž nám samolepka sděluje, že zachycená videa bude možné snadno uploadovat na YouTube (a nejen na tento server), pak že tu je již přímo v kameře přítomen software IntelliStudio a pak se dozvíme o 160minutové výdrži na baterie. Ve stříbrně zbarvené části máme kloub displeje, ale ten jej v zavřeném stavu nedrží zrovna pevně, takže se poněkud viklá. Zajímavé je, že pokud displej otevřeme, jeho stabilita se podstatně zlepší.

Přední část kamery se zabudovaným objektivem natočeným o 25 ° nahoru ukáže, že se zde nedočkáme žádné, ani mechanicky ani automaticky ovládané krytky. Objektiv je pouze krytý tvrzeným sklem, který je posunut trošku ke straně a k němuž se vyplatí chovat se pěkně. Ohnisková vzdálenost objektivu činí 2,4 - 24 mm, takže optický zoom je desetinásobný a clona je 1,8 - 2,4. Kolem objektivu pak byl zasazen stříbrný lesklý kruh, jenž se tváří jako kovový a dolů se vešel pod perforovaný plastový panel snímací mikrofonní systém.

Na pravé straně toho moc nehledejme. Za zmínku stojí kovové očko pro přimontování dodávaného poutka, na druhé straně je logo SDHC, aby bylo jasné, jaké médium kamera využívá. Tato část byla také vytvořena ze zdrsnělého černého plastu pro pohodlnější a bezpečnější uchopení.

Zadní část kamery nabídne jednak podlouhlé tlačítko s červeným puntíkem, takže jde bezpochyby o spoušť videa. Nad ním vidíme kontrolku s označením CHG, která oznamuje nabíjení baterie a nakonec to jsou již jen pevná plastová dvířka ukrývající baterii, čtečku karet SDHC, AV výstup a konektor pro adaptér.

A co nám ještě zbývá? Jednak je to klasické ovládání zoomu na vrchu kamery připravené pro ukazováček a pak dole jen závit připravený pro stativ. To je z povrchu kamery vše - tedy pouze dva ovládací prvky. Vše ostatní pro práci s kamerou skýtá displej a skrytá část pod ním, na což se podíváme v části s ovládacími prvky.

V tomto ohledu je SMX-C10 pojata velmi jednoduše. Jiné kamery nabízí pevné poutko, do nějž zasuneme prsty i s dlaní, aby nám dobře a pevně seděly v ruce. Zde se na toto až tak nehledí a připraveno je pouze poutko pro nasunutí na zápěstí. To nám k lepšímu držení kamery nijak nepomůže, pouze zajistí, aby se kamera náhodou neporoučela k zemi, což by ji i nás mohlo velice bolet.

Osobně jsem po chvíli začal nenávidět horní lesklý a hladký plast, za nějž se mají zaklesnout prsty a stejně na tom je kamera i vespod. Nějaký zdrsnělý povrch na boku je tak pro pevný úchop nepříliš podstatný, protože za něj kameru nedržíme. Na druhou stranu natočení objektivu přirozené poloze zápěstí skutečně napomůže, i když si na to budete muset chvíli zvykat. Jiné modely však toto nabízí také, pouze jiným způsobem - pomocí natáčecího držadla, díky kterému si polohu kamery a zápěstí nastavíme přesně podle svých potřeb.

Ovládání zoomu je jinak uloženo dobře, abychom na ně snadno dosáhli, ale spoušť videa bych posunul tak o centimetr níže.

Zde se tedy dostáváme k ovládání. O zoomu a spoušti již toho bylo řečeno dost, a tak se zaměřme na další tlačítka a podobné prvky. Tělo kamery pod displejem v sobě hostí celkem pětici tlačítek. Jednak je to Power, jež budeme využívat často (otevřením displeje se kamera nezapne). Pod ním je čtvercová záslepka malého USB konektoru a pak čtyři zbývající tlačítka.

Největší z nich slouží pro přepnutí kamery do režimu přehrávání záznamů, vrchní funguje pro jednoduché odesílání klipů na internetové video servery, pravé je EASY Q zapínající jednoduchý mód, v němž se uživatel nemusí starat o nic jiného než o spoušť a zoom a nakonec je to nezbytné přepínání módů displeje, aby nás na něm nerušily kontrolky, nápisy, apod.

Zbylé ovládací prvky jsou vedle samotného displeje. Jednak je to Menu, což hovoří za vše, pak čtyřsměrný joystick fungující také jako tlačítko a nakonec spoušť. Joystick má však při natáčení ještě jednu funkci, a sice pomalou změnu zoomu naklopením dolů či nahoru.

Samsung SMX-C10 nabízí displej o úhlopříčce 2,7 palce s poměrem stran 16:9 a 230000 obrazovými body. Na jeho zpracování se mi nezamlouvalo povrzávání při jeho uchopení, které je patrné zvláště u tlačítek, kam budeme logicky sahat velmi často. Nápisy na něm jsou celkem stabilní a příliš se nechvějí, i když existují výjimky, jako tenké linky, nebo piktogram baterie.

Kvalita displeje připomíná klasické LCD monitory vyráběné technologií TN. Pokud se na něj tedy podíváme zespodu, barvy se invertují a boční a horní pohled přinese znatelný pokles kontrastu. Od toho ale také existuje možnost natočení a zde je naprosto klasická - otevření do 90° úhlu a natočení v rozsahu 270°. To však trošku neodpovídá kvůli tomu, že kamera má natočený objektiv.

LCD má jinak lesklou povrchovou úpravu, není dotykové, takže k nastavení musíme využít nabízený joystick a tlačítko Menu. Pokud kameru necháme chvíli v klidu a nenatáčíme, pak displej potmavne, aby kamera šetřila energií a pokud jej zavřeme, tak se celý vypne. Do úsporného režimu ale kamera nepřejde, protože to ani neumí. Umí se pouze automaticky vypnout, a to pouze po pěti minutách. Tuto funkci nelze nijak nastavovat, pouze deaktivovat.

Oproti jiným modelům videokamer je zde baterie malá a připomíná svým tvarem spíše modely pro mobilní telefony. Je běžného typu Li-Ion s označením IA-BH130LB a kapacitou 4,8 Wh při napětí 3,7 V.

Její místo je v zadní části kamery hned vedle čtečky pro karty typu SDHC a v šachtě ji jistí malá pružná západka. Co se týče výdrže kamery na jedno nabití baterie, pak ta je výrobcem udávána s hodnotou 160 minut (nezáleží na nastavené kvalitě), což je poměrně dost. Dobré také je, že můžeme s kamerou natáčet, i když je připojena ke zdroji napájení. Navíc je možné kameru dobíjet pomocí rozhraní USB, což trvá celkem 3 hodiny a 40 minut, přičemž dodávaný adaptér to zvládne za dvě hodiny.

Výdrž baterie odpovídá specifikacím. My jsme naměřili 158 minut a nějaké drobné.

Dostupná rozhraní rozhodně nejsou bohatá, což ale vychází z toho, že jde o kameru se standardním rozlišením čipu. Není proto ani tak nutné, abychom měli k dispozici rozhraní HDMI, takže si musíme vystačit s kompozitním videem, pro něž je dodáván příslušný kabel. Ten se zasune do připraveného konektoru v zadní části kamery, kde je dále vespod napájecí konektor a vedle čtečka karet.

Co zbývá do sbírky rozhraní, je už pouze USB 2.0. To nalezneme pod displejem skryté za čtvercovou záslepkou v podobě minikonektoru. Jiná rozhraní zde nehledejme.

Nastavení kamery je stejně jednoduché jako kamera sama a její ovládání. Nenalezneme zde pochopitelně žádné volby pro pořizování fotografií, ale vyloženě ochuzeni také nebudeme, i když je pravda, že některá nastavení by snesla více svobody. Jako třeba automatické vypnutí, kde si můžeme zvolit pouze mezi deaktivací, nebo lhůtou pěti minut.

Po stisknutí tlačítka menu se objeví v horní části hned pod informacemi o baterii řada záložek s volbami pro video, které se pak ve zbytku obrazovky rozbalí. Menu je cyklické, takže nemá začátek ani konec, proto začneme třeba s nastavením rozlišení a kvality. Zde máme celkem pět voleb: TV Super Fine (cca 5,0 Mbps), TV Fine (cca 4,0 Mbps), TV Normal (cca 3,0 Mbps), Web Fine (cca 4,0 Mbps), Web Normal (cca 3,0 Mbps).

Pokračujeme směrem doprava, kde přepínáme mezi módem zobrazení s poměrem stran 16:9 a 4:3, dále EV (nastavení expozice) v rozsahu +/- 2, redukce protisvětla, způsob zaostření (automaticky, detekce obličeje, ručně), pokračujeme s aktivací elektronického stabilizátoru obrazu (HDIS), digitálními efekty (vypnuto, černobílá, sépie, negativ, výtvarný, reliéf, mozaika, zrcadlově, pastel, kosmetika, stroboskop). Zde jsou některé z nich nepřístupné (mozaika, zrcadlově, stroboskop), protože se dají použít pouze u modelu SMX-C14, jenž disponuje funkcí fotoaparátu.

Další záložka skýtá stmívač se čtyřmi možnostmi (rozetmít, setmít, rozetmít a setmít a nakonec samozřejmě vypnout), dočkáme se také větrného filtru, digitálního zoomu (ten je zde však také deaktivován), časosběrný záznam (1/3/5/10/15/30sekundové prodlevy po 24/48/72 nebo nekonečno hodin, což nám také hned ukáže, jak dlouhý bude výsledný záznam), následují vodicí linky (kříž, mřížka, bezpečná zóna, vypnout) a iSCENE (automaticky, sport, portrét, bodové osvětlení, pláž, sníh, vysoká rychlost, jídlo, vodopád, denní světlo, oblačno, zářivka, žárovka, noc a tma).

Záložka nastavení zahrnuje všechny ostatní volby, jež s natáčením přímo nesouvisí. Jde o informace o paměťovém médiu, formátování, číslování souborů, časové pásmo, nastavení data a času, typ data, typ času, zobrazení data a času, nastavení jasu LCD displeje, vyvážení barev displeje (červená, modrá), zvýraznění OSD displeje, výběr mezi dvěma designy menu, průsvitnost menu, automatické vypnutí LCD, automatické vypnutí kamery (vypnuto / 5 minut), zapnutí software IntelliStudio a jeho instalace na PC, zapnutí menu na TV, návrat do výchozího nastavení, verze firmware, volba jazyka a demo režim. Tento režim začne automaticky přehrávat video s přehledem nejdůležitějších funkcí kamery.

A pak se můžeme pomocí tlačítka Play přepnout do režimu přehrávání videí a vůbec jejich správy. Objeví se náhledy - na jedné obrazovce maximálně šest a mezi nimi se přesunujeme pomocí joysticku. Pokud vybrané video chvíli necháme rozsvícené, tak to se pak ve svém malém okně začne přehrávat. Pomocí tlačítka menu se pak lze přepnout do nastavení, které vypadá zcela stejně jako předchozí menu.

Narazíme zde na možnosti přehrávání (přehrát vše, přehrát jeden, opakovat vše, opakovat jeden), dále vymazání (vybrat, vymazat všechny), chránit soubory (vybrat soubory a pak dvě úžasné zkratky: Vš.zp. a Vš.vp., tedy vše zapnout a vše vypnout), tisk scénáře (vezme 16 obrázků z klipu a uloží je na kartu), střih (rozdělení a spojení klipů), značka sdílení (označené klipy pak lze přímo uploadovat na YouTube) a pak je tu stejná záložka nastavení s datem, časem, atd., která už byla popsána výše.