Samsung QE65Q8DN: to nejlepší za rozumný peníz?

 

Samsung se nenechal zlákat nabídkou Android TV a již několik let pracuje na vlastním operačním systému Tizen. Již od prvního spuštění mě velmi mile překvapila svižnost celého prostředí, prakticky nikde nečekáte, reakce jsou okamžité. Prostředí je jednoduché a přehledné, snadno tak ovládání vysvětlíte i méně techničtějším uživatelům.

 

 

Nabídka aplikací se nemůže rovnat konkurenčnímu Androidu, nicméně i tak obsahuje většinu podstatných služeb. Máme zde Spotify, YouTube, Netflix, Amazon Prime a zvolit si můžete i instalaci ryze tuzemských služeb, jako je např Kuki TV. 

První zádrhel přichází u internetového prohlížeče, který je od Samsungu. Prohlížeč je sám o sobě dobrý, ale jako uživatel Opery/Chrome nemám sebemenší chuť přecházet. Chci svá hesla, záložky, rychlý přístup, poslední otevřené stránky.

Druhé zaváhání přichází u lokálních médií, neboť integrovaný přehrávač síťové disky nevidí a v obchodu s aplikacemi chybí velmi populární Kodi. Situaci tak můžete zachránit např. instalací Plex serveru, ale to již vyžaduje větší znalosti. Pokud máte svá videa, hudbu nebo fotografie na externím disku, pak je nejsnazší jej napojit přímo do televizoru.

 

 

 

Zvukový projev většiny moderních televizorů je spíše špatný. Tenká konstrukce obrazovek nedovolí instalaci větších reproduktorů a následná produkce zvuku je tak spíše pro nouzové situace. Testovaný Samsung je proto příjemným překvapením, neboť je tělo výrazně mohutnější, což dovolilo použití kvalitnějšího ozvučení.

 

Samozřejmě na externí soundbar nebo vlastní Hi-Fi sestavu nemá televizor ani omylem, vždyť je jeho hudební výkon jen 40 W, nicméně i tak lze sledovat film nebo poslouchat hudbu, aniž byste museli mít hlasitost na plnou stupnici. 

 

Vytkl bych snad jen příliš silnou "bassovou" složku ve výchozím zvukovém profilu. Lze ji však utlumit např. přepnutím na další profil "Optimalizováno". 

 

 

 

Obrazovému podání není příliš co vytknout. Panely QLED patří k tomu nejlepšímu na trhu a Samsung je s každou generací posouvá vždy o kus dopředu. Ultra Black Elite není jen marketingovým označením, ale obrazovka se opravdu méně leskne a i přes den tak nemusíte hned zatahovat závěsy.

Pořízení takto pokročilého televizoru však ještě více rozevře nůžky mezi kvalitou, ve které vysílají televizní stanice a nejnovějšími 4K HDR videi. Rozdíl je naprosto propastný a bohužel kvalitního obsahu je málo. Když si po pár minutách sledování přepnete z HDR ve vysokém rozlišení na některý z českých kanálů, máte pocit, jako byste si zapnuli režim černobílé SD obrazovky.

 

Samsung ale i další výrobci jsou bohužel příliš napřed a nepolevují v tempu, zatímco tvůrci obsahu se pomalu plouží kdesi na chvostu. Tento model podporuje HLG, tedy HDR pro televizní vysílání, avšak pro tento zdroj signálu musíte sáhnout k zahraničním stanicím. Ty české jsou rády za pár kanálů v 1080p.

 

 

Z důvodu nízké ceny je u LCD obrazovek podsvícení řešeno nejčastěji LED pásky při okrajích, díky čemuž vznikají v obrazu "světelné mapy". Některá místa jsou přesvícená a některá naopak příliš tmavá. Konkurenční OLED má situaci vyřešenou už z principu technologie, výrobcům LCD tak nezbývá než použít LED podsvícení pod celým panelem. Vzhledem k nákladům se však s tímto řešením setkáte jen u prémiových řad.

Všimněte si rozdílů mezi středem obrazovky a okraji

 

Stejná scéna s vyšší expozicí snímku, rozdíl je viditelnější

 

Řada Q8D se až na výjimky pyšní podsvícením pod celou obrazovkou a byl jsem tedy v očekávání takřka homogenního obrazu. Dokáže se tedy moderní QLED přiblížit OLED panelu, který je v tomto směru takřka dokonalý?

 

Netuším, kde přesně udělali v Samsungu chybu, ale od panelu s plným LED podsvícením bych čekal mnohem lepší výsledek, než kterého dosáhl v našem testu. Hodnota jasu na továrním profilu oscilovala mezi 200 až 300 cd/m2. To už je viditelné i pouhým okem a při statickém obrazu je střed výrazně světlejší.

 

 

Na spotřebu jsem byl velmi zvědavý, neboť velké televizory si většinou řeknou o značnou dávku elektrické energie. Každodenní provoz vás sice nejspíše finančně nezruinuje, ale jde spíše o to, zda se pozitivně projeví schopnost měnit lokálně podsvícení.

 

Při statickém obrazu, tedy např. budete-li televizor používat jako hudební přehrávač, je spotřeba vesměs konstantní a při našem testu se pohybovala okolo 140 W. Možná by pomohla lepší optimalizace samotné aplikace.

 

Zajímavá situace však nastala u videa na YouTube, kde jsem záměrně vybral noční koncert s velmi častými přechody mezi tmavými a světlými scénami. Spotřeba prakticky neustále oscilovala mezi 80-150 W v závislosti na množství světla, které panel potřeboval. To je příjemný posun vpřed oproti předchozím generacím.