Rim of the World: když se Netflix zblázní

Streamovací služba Netflix v poslední době produkuje spoustu vlastního obsahu a mnohdy jde o poměrně kvalitní snímky. Sice jim obvykle chybí trochu té "duše", jakési lásky k filmu, kterou lze cítit např. z děl velikánů, jako jsou Quentin Tarantino, Luc Besson v 90. letech nebo třeba Tim Burton, přesto jde často o filmy se zajímavým námětem (sice stokrát totéž a pokaždé trochu jinak) a řemeslně dobře natočené. Trailer na nové sci-fi Rim of the World ale dával trochu pochyby, zda to bude i tento případ. I proto se dnes na tento nový snímek, který na Netflixu můžete shlédnout od přelomu května a června, podíváme.

 

 

Režie snímku se ujal McG, od něhož známe především Charlieho andílky. O scénář se postaral Zack Stentz, přičemž toto jméno jsme mohli spatřit např. u Thora nebo X-Men: První třída. Zápletka je typicky netflixovská, posté tu máme invazi zákeřných mimozemšťanů a posté tu máme někoho, kdo se bude snažit zachránit naší modrou planetu. Tentokrát to bude ale patrička čtyř dětí z letního tábora Rim of the World. Vycvičení vojáci ani vystudovaní vědci tentokrát nemají nárok, nyní se o nerovný boj postará partička nesourodých teenagerů.

 

Rim of the World je naprosto ukázkovým filmem pro mnoho konceptů, které se dnes používají ve filmech. Už hlavní čtveřice je vytvořena tak, aby pokrývala co možná nejširší rozsah lidstva a nikdo nenapadl snímek z nějakého rasistikého problému, jak se např. nedávno stalo seriálu Černobyl, kde si někteří povzdechli, že tam nejsou černoši (no, já bych je na Ukrajině v 80. letech asi nečekal). Máme zde tedy obě pohlaví, tři kluky a jednu holku, máme tu černocha, asiatku a dva bělochy, kteří ale také musí pokrývat celý rozsah, takže jeden je snědší a černovlasý a druhý pak zrzek bílý jak stěna. Takže toto splněno na 100 %.

 

 

I jejich charaktery jsou pochopitelně rozdílné. Mladý Jack Gore si střihl roli Alexe, což je mladý kluk zapálený do všeho spojeného s vesmírem, a kdyby byl skutečný, sám Elon Musk by mu jistě vlastnoručně napsal dopis, aby šel pracovat do SpaceX. Dále tu máme Číňanku ZhenZhen, kterou hraje Miya Cech. Ta se zprvu tváří jak mladá diktátorka, která však nepromluví ani slovo. Dariush v podání Benjamina Floresa Jr. je nafoukaný zbohatlický fracek, vedle něhož i Stifler se svou mámou vypadají jako puritáni a sexuální narážky ze sebe sype tak přetížená sklápečka hlínu. Nutno říci, že je asi jediný, kdo občas vytrousí i něco vtipného. Alessio Scalzotto pak hraje čtvrtého do party, kluka Gabriela, který chvíli vypadá jak dětský Chuck Norris, aby se záhy zjistilo, že i on umí dostat přes držku a neumí počítat. A jako na potvoru má vždycky úkol spojený s čísly.

 

To se nám tak první tři z nich sejdou na dětském táboře, z různých důvodů se odpojí od hlavní skupiny, setkají se s Gabrielem a jako náhodou během těchto pěti minut dojde k mimozemské invazi. Po návratu do tábora zjistí, že během pár minut všichni zmizeli a takto rychlou evakuaci by nezvládli asi ani spořádaní Japonci. V tom začne nebeská bitva jak ze Dne nezávislosti, na níž by se dal krásně ukázat Brownův pohyb. Bez ladu a skladu lítají náhodně po obloze zemské i mimozemské stíhačky a je s podivem, že polovina z nich nespadne spíše kvůli tomu, že do sebe narazí. Kupodivu... nenarazí.

 

 

Následují parafráze dalších filmů, kterých je tu požehnaně. Zda vám to bude či nebude vadit, to už nechám na vás. Objeví se totiž mimozemšťan, který vypadá jak kříženec Vetřelce, Predátora a pavouka, který vás ráno na táboře vystraší na záchodě. Tato mnohonohá(ruká?) potvora se stovkou zubů ve čtyřech čelistech a jakýmsi infračerveným pohledem si ještě ze zad porodí vlastního pejska, aby jí nebylo na Zemi smutno. Před ním děti pochopitelně utíkají, protože je pejsek pořádně hladový, a zde se zase dostáváme do scény v kuchyni, která jak by z oka vypadla z Jurského parku. Když ale děti pejska posléze ugrilují vesmírným modulem z ISS, velká potvora se pořádně naštve a vyhlásí jim ještě větší válku než doposud.

 

Jak se sem dostal vesmírný modul? On si takhle spadl z nebe přímo do tábora, astronautka vyleze z modulu a krátce před smrtí dětem předá kryptoklíč s informacemi o poloze mateřské lodi mimozemšťanů. No, dobře. Tonoucí se stébla chytá. Dětem dá za úkol donést ho do 70 mil vzdáleného JPL (NASA Jet Propulsion Laboratory). A ty, ač zprvu neochotně, se tohoto úkolu pochopitelně zhostí. Vezmou kola, naučí malého Alexe na něm jezdit a máme tu zase scénu jak z E.T. mimozemšťana. Opravdu, pokud zkomprimujete význačné sci-fi filmy z 80. a 90. let, vyjde Rim of the World.

 

 

Není však moc jasné, co je ta mimozemská potvora vlastně zač. Nevypadá moc chytře, takže podobné potvůrky asi nebudou pilotovat mimozemské stíhačky. Takže jde o nějaké hospodářské zvíře "alienů", které s předstihem poslali na zem se napást? Jediný kus? Nevím. Každopádně, nikdo toto neřeší a děti se vydávají zachránit svět. Přitom si pochopitelně střihnou další koncept moderní kinematografie, product placement. Ještě akceptovatelně se tu několikrát zmíní Mercedes, trochu více okaté je převlečení se do nových hadrů od Adidasu, které je doplněno ještě o efektní taneční a zpěvecké číslo. Ano, děti pronásleduje příšera, musí zachránit svět, leží na nich osud lidstva a ony si v rámci toho ještě zatančí v novém oblečení a zarapují. Ale dobrá, pořád to není tak přitažené za vlasy jako v Přístavu, kde se herci rozplývali nad fakturou od RWE, ČEZu či koho to bylo a nevyjmenovávali výbavové prvky nového Citroënu.

 

Pokud jde o triky, i když to není zrovna zlé, občas jsou zde efekty, které vypadají spíše jak z 90. let (občas některé pohyby příšery nebo scéna s požárem v závěru), nicméně vzhledem k rozpočtu, za který by jiné filmy nezaplatily snad ani herce ve vedlejší roli, jde o přijatelný výsledek.

 

 

Sbližování nesourodé čtveřice by nicméně mohlo být lépe udělané. Zatímco obvykle jde ve filmech o postupný přerod v sympatie, zde se vztahy mezi dětmi mění v podstatě z ignorace na životní přátelství a lásku lusknutím prstu. Fracek se zničehonic stane obětavým kamarádem, mlčenlivá ZhenZhen takřka bez příčiny odhodí diktátorský obličej, začne se smát a házet hlubokomyslné hlášky ze starých filmů.

 

Vše dovršuje závěrečná srdceryvná scéna, kdy to Alex pořádně vybalí na jakéhosi generála a vytmaví mu, že se tu netrmácel tak dlouho jen proto, aby to nyní vzdal. Načež generála obměkčí, že tedy když už tu ty děti jsou a mají kryptoklíč, tak by nemusely nechat planetu mimozemšťanům, ale mohly by ten klíč se souřadnicemi zasunout do klíčové dírky a spustit jakousi superzbraň, která alieny zničí.

 

 

Celkově jde tedy o hodně ujetý film, který by si sám o sobě asi nezasloužil více než nějakých 30 %. Nicméně některé filmy jsou občas tak blbé, až se u nich bavíte tím, jak vůbec někoho mohlo napadnout něco takového natočit. A toto je rozhodně jeden z takových filmů.

 

Hodnocení: 40 %