Philips 55OLED803: OLED pro masy?

 

Pryč jsou doby, kdy si Philips vytvářel vlastní operační systém. Dnes spoléhá na řešení Android TV a i přes mírné nedostatky jde o správnou volbu. K dispozici totiž máte moderní systém se spoustou aplikací a možností propojení do řady multimediálních databází.

 

 

Začněme však tím, co se úplně nepovedlo. Televizor jsem jako vždy po vybalení uvedl do továrního nastavení, což bohužel znamenalo několik desítek minut zápasení s úvodním průvodcem, neboť se vždy něco pokazilo, obrazovka zčernala a pomohlo až vypojení ze zdi. Na vině byla nejspíše aktualizace, která se snažila instalovat na pozadí.

 

 

Co se naopak povedlo, je fakt, že tento model dostal nejnovější Android 8.0 a společně s tím obří obchod s aplikacemi. Můžete se dívat prakticky na jakoukoliv službu a hlavně si nainstalovat Kodi, které se umí připojit i na váš lokální NAS. Tato možnost chybí u konkurenčního Samsungu. Pokud si chcete systém upravit na míru, je Android jednoznačně lepší volbou.

 

 

Kde jsem byl nepříjemně zaskočen, jsou internetové prohlížeče. Výchozí prohlížeč můžete doplnit o alternativu jménem Puffin, avšak na Operu nebo Chrome můžete zapomenout. Lze je dohrát ručně přes stažené apk, ale nejsou připraveny na televizor a dálkové ovládání, takže je lepší využít vestavěné řešení. Nemožnost synchronizovat záložky, hesla a podobně je jednoznačně na palec dolů.

 

 

Na závěr přidejme ještě jeden nepříjemný bug, který se objevil po aktualizaci na Oreo napříč všemi zařízeními s Android TV. Tím je rozbitá podpora pro exFAT a NTFS. Někteří výrobci to již opravili, bohužel u Philipsu to znamenalo použít FAT32, který má limit souboru na 4 GB. Doufejme, že to výrobci společně s Googlem brzy vyřeší.

 

 

 

Hudební aparatura na zadní straně přístroje vypadá na první pohled celkem obstojně, avšak velmi záleží, jak televizor umístíte. Zvuk se totiž musí nejdříve odrazit od překážky a pokud máte TV umístěnou solitérně v prostoru, pak hraje jakoby "z dálky" a poměrně nevýrazně. Spíše převažuje bassová složka, která je pro moderní multimediální techniku specifická.

 

Umístění blíže zdi již přinese zlepšení, ale nečekejte zázračný zvukový projev. Tenké tělo nedovolí umístit příliš kvalitní reproduktory, a pokud se chystáte použít tuto modelovou řadu na večerní sledování filmů, pak rozhodně investujte do externí aparatury, nebo sluchátek.

 

 

 

Většina obrazovek, se kterými se denně setkáváte, vyjma mobilů, využívá LCD panel, a tak jsme si již zvykli, že černá není vždy černá, ale často spíše tmavě šedivá. OLED, který stále nemá velké zastoupení na trhu, tak stále působí jako něco nového. Jeho černá je totiž opravdu dokonalá a navíc dovolí vytvořit větší kontrast mezi tmavým a světlým místem.

 

 

První OLED televizory měly oproti moderním LED a QLED televizorům nevýhodu v podobě nízkého maximálního jasu, avšak tento rozdíl se postupně smazává ve prospěch OLED televizorů, které postupně získávají všechny známé HDR standardy. Námi testovanému modelu chybí pouze Dolby Vision, avšak vzhledem k prodejní ceně je to vcelku pochopitelné.

 

 

Ke kvalitě obrazu a rozsahu jasu nemám příliš výtek, spíše naopak se při každé další recenzi OLED panelu usvědčuji v tom, že je tato technologie neprávem opomíjena a televizorů, monitorů nebo notebooků s takovým panelem často napočítáte na prstech jedné ruky.

 

 

Jediné zaváhání, které jsem u řady 803 vnímal, byl občasně až příliš tmavý obraz. Není to o rozsahu jasu, protože testovaná HDR videa vždy rozzářila obrazovku. Nicméně u několika scén při přehrávání filmu Captain Marvel nejspíše elektronika špatně vyhodnotila vstupní data a ztmavila některé části obrazu natolik, že jsem pozastavil přehrávání a začal přepínat mezi jednotlivými obrazovými režimy.

 

 

 

Jsou dva parametry, kde obrazovky OLED dominují. Tím prvním je černočerná barva a ten druhý přichází nyní při homogenitě podsvícení. Každý pixel si totiž světlo generuje sám a není tak závislý na další vrstvě kdesi v nitru televizoru. Konkurenční LCD obrazovky ušly velký kus cesty, ale asi nikdy nedosáhnou takové rovnoměrnosti podsvícení jako právě OLED.

 

Rovnoměrné podsvícení v podání OLED

 

Ani vyšší expozice stejného snímku neodhalí zásadnější nedostatky

 

Je možné, že se časem dostaneme do situace, kdy budou obě technologie vykazovat velmi podobné výsledky a rozdíl tak bude pro oko uživatele sotva postřehnutelný, nicméně zatím je OLED jednoznačným vítězem.

 

 

 

 

Čím více jsou televizory schopné regulovat podsvícení, tím lépe pracují i s výslednou spotřebou. OLED má navíc výhodu v tom, že nepotřebné pixely "vypne". Philips uvádí spotřebu 140 W, v testu se televizor pohyboval o něco níže. Nicméně finální spotřeba bude závislá na typu videí, která budete přehrávat.