MythTV: bájná nebo báječná TV?
14.10.2010, Radek Jahoda, recenze
MythTV používám již několik let a nemůžu si ho vynachválit. Dokonce můžu říci, že bez něj nemůžu žít. A divím se, že někdo může používat přehrávače, rekordéry a set-top-boxy za mnohem vyšší cenu, s problémy, bez komfortu a bez možností.
Kapitoly článku:
Prošli jsme základní konfiguraci, ale další konfigurace nás čeká ještě pro frontend. Zde nastavujeme ale jen způsob chování grafického prostředí, jeho vzhled, velikost, způsob zobrazení videa, nastavení přehrávače videa, zvuku, ripování apod. Je toho hodně, ale lze tento krok bez problémů přeskočit a spokojit se s přednastavenými hodnotami. Časem každý dojde k tomu, že si upraví různé věci podle sebe, my tento krok přeskočíme, protože přesahuje účel tohoto článku. Pojďme se raději podívat, co MythTV umí, začneme se sledováním televize a věcmi, které s tím souvisí.
Hlavní menu frontendu je rozcestníkem ke všem funkcím, seřazené podle mě neznámého klíče. Jako první je Multimediální knihovna, která nás zavede k přehrávání videa a hudby, pod Spravovat nahrávky je nastavení nahrávání z TV, Centrum informací nás zavede k počasí, zprávám a internetu, Optické disky umožní přehrávání a ripování CD a DVD, poslední položka Pomůcky / Nastavení je pro nastavení frontendu.
Spustíme TV a zobrazí se nám informace o programu a vysílaném pořadu. Zobrazit si můžeme i podrobné informace o pořadu nebo přejít na programového průvodce. Ihned po spuštění TV se začne s nahráváním a máme možnost se kdykoliv vrátit zpět nebo sledování přerušit a později pokračovat nerušeně, jako by šlo o přehrání již nahraného videa (timeshift). Pokud usoudíme, že se nám sledovaný pořad líbí, máme ho již uložený. Někomu se tato funkce bude líbit, jiný na ni zase bude nadávat, ale je to individuální. Tak jako tak není možnost toto chování změnit.
Při sledování TV můžeme využít i funkci obraz v obraze (PIP), funguje i u jedné DVB karty pro stanice v jednom multiplexu nebo lze využít nahrané pořady. Poloha malého okna se nastavuje zvlášť v nastavení.
Druhým způsobem zobrazení jsou dva obrazy vedle sebe (PBP), mají stejné možnosti jako u zobrazení PIP.
Velmi příjemná je automatická volba poměru stran obrazu podle vysílání a také vyplňování obrazu, pokud je vysílán jiný poměr stran než je poměr stran obrazovky, funguje to nejen podle informace uváděné ve streamu, ale u analogového videa i podle detekce obrazu. Když už jsme u toho, zmiňme i možnost měnit synchronizaci zvuku s videem, zvětšovat a zmenšovat obraz (zoom) nebo dokonce zpomalit nebo zrychlit přehrávání.
Podporován je i teletext, i když nefunguje zobrazení diakritiky velkých písmen.
Programový průvodce EPG zobrazuje stanice pod sebou a pořady v řádce, počet zobrazených programů lze zvolit i velikost časové osy (a tedy délku zobrazení pořadu). Červený bod zobrazuje pořady, které jsou nastaveny k nahrávání, pokud se skutečně budou nahrávat, tak jsou zvýrazněny celé.
Ke každému pořadu si můžeme zobrazit podrobné informace, delší text lze posunovat nahoru a dolů.
Přímo z EPG se lze dostat k naprogramování pořadu k nahrání. Pokud jde o seriál, můžeme nahrávat všechny díly, přičemž jeden díl se nahraje jen jednou, kdy se nahraje se zvolí automaticky podle toho, zda se nekryje s jiným nahráváním. Stejně tak pokud se opakuje nějaký pořad v repríze, je možné ho nahrát v jiném čase. Zde patří kritika vysílaným informacím v EIT z DVB. České televize udávají díl seriálu jako součást názvu a tak je problém s rozpoznáváním.
Lze to řešit nastavením nahrávání podle vyhledávání jména, není to ale tak komfortní. Navíc zobrazení v seznamu nahraných pořadů také není ideální. Tam se totiž seriály zobrazují ideálně pod jedním názvem a jednotlivé díly jako podpoložka. Pokud je ale číslo a název dílu součástí jména a ne podtitulu, tak je to značně nepřehledné. Lepší je asi použít XML TV (tento projekt parsuje informace o pořadech z internetových stránek jednotlivých stanic, pokud ale změní vzhled stránek, přestane fungovat, což je právě teď případ ČT), kde jsou tyto informace správně. Po pravdě nechápu, proč stanice neposkytují tyto informace v XML TV automaticky.
Při naprogramování nahrávání můžeme nastavit i způsob nahrávání, při nahrávání z analogových zdrojů i profil nahrávání (bitrate atd.), skupiny nahrávání a přehrávání. Po skončení nahrávání může být nahrávka překomprimována do jiného formátu (který může zabrat méně místa) nebo jiná jedinečná věc - vyhledání reklam a jejich označení. Důležité je i nastavení automatické expirace nahrávek. Pokud dojde místo k nahrávání, tak se smažou nejstarší nahrávky a uvolní se tak místo pro nově nahrávané pořady.
K nahranému videu se dostaneme v menu Multimediální knihovna, seznam je zobrazen tak, že v levé části je název pořadu a v pravé jsou názvy dílů. Vlevo je i položka pro zobrazení všech nahraných pořadů, nepřehraných pořadů nebo lze zobrazit i vyhledávané fráze apod.
Přímo zde se můžeme opět dostat i k překonvertování nebo označení reklam, lze pořad označit jako přehraný a lze i zapnout nebo vypnout expiraci, podobně jako při nastavení nahrávání.
Hlavní menu frontendu je rozcestníkem ke všem funkcím, seřazené podle mě neznámého klíče. Jako první je Multimediální knihovna, která nás zavede k přehrávání videa a hudby, pod Spravovat nahrávky je nastavení nahrávání z TV, Centrum informací nás zavede k počasí, zprávám a internetu, Optické disky umožní přehrávání a ripování CD a DVD, poslední položka Pomůcky / Nastavení je pro nastavení frontendu.
Spustíme TV a zobrazí se nám informace o programu a vysílaném pořadu. Zobrazit si můžeme i podrobné informace o pořadu nebo přejít na programového průvodce. Ihned po spuštění TV se začne s nahráváním a máme možnost se kdykoliv vrátit zpět nebo sledování přerušit a později pokračovat nerušeně, jako by šlo o přehrání již nahraného videa (timeshift). Pokud usoudíme, že se nám sledovaný pořad líbí, máme ho již uložený. Někomu se tato funkce bude líbit, jiný na ni zase bude nadávat, ale je to individuální. Tak jako tak není možnost toto chování změnit.
Při sledování TV můžeme využít i funkci obraz v obraze (PIP), funguje i u jedné DVB karty pro stanice v jednom multiplexu nebo lze využít nahrané pořady. Poloha malého okna se nastavuje zvlášť v nastavení.
Druhým způsobem zobrazení jsou dva obrazy vedle sebe (PBP), mají stejné možnosti jako u zobrazení PIP.
Velmi příjemná je automatická volba poměru stran obrazu podle vysílání a také vyplňování obrazu, pokud je vysílán jiný poměr stran než je poměr stran obrazovky, funguje to nejen podle informace uváděné ve streamu, ale u analogového videa i podle detekce obrazu. Když už jsme u toho, zmiňme i možnost měnit synchronizaci zvuku s videem, zvětšovat a zmenšovat obraz (zoom) nebo dokonce zpomalit nebo zrychlit přehrávání.
Podporován je i teletext, i když nefunguje zobrazení diakritiky velkých písmen.
Programový průvodce EPG zobrazuje stanice pod sebou a pořady v řádce, počet zobrazených programů lze zvolit i velikost časové osy (a tedy délku zobrazení pořadu). Červený bod zobrazuje pořady, které jsou nastaveny k nahrávání, pokud se skutečně budou nahrávat, tak jsou zvýrazněny celé.
Ke každému pořadu si můžeme zobrazit podrobné informace, delší text lze posunovat nahoru a dolů.
Přímo z EPG se lze dostat k naprogramování pořadu k nahrání. Pokud jde o seriál, můžeme nahrávat všechny díly, přičemž jeden díl se nahraje jen jednou, kdy se nahraje se zvolí automaticky podle toho, zda se nekryje s jiným nahráváním. Stejně tak pokud se opakuje nějaký pořad v repríze, je možné ho nahrát v jiném čase. Zde patří kritika vysílaným informacím v EIT z DVB. České televize udávají díl seriálu jako součást názvu a tak je problém s rozpoznáváním.
Lze to řešit nastavením nahrávání podle vyhledávání jména, není to ale tak komfortní. Navíc zobrazení v seznamu nahraných pořadů také není ideální. Tam se totiž seriály zobrazují ideálně pod jedním názvem a jednotlivé díly jako podpoložka. Pokud je ale číslo a název dílu součástí jména a ne podtitulu, tak je to značně nepřehledné. Lepší je asi použít XML TV (tento projekt parsuje informace o pořadech z internetových stránek jednotlivých stanic, pokud ale změní vzhled stránek, přestane fungovat, což je právě teď případ ČT), kde jsou tyto informace správně. Po pravdě nechápu, proč stanice neposkytují tyto informace v XML TV automaticky.
Při naprogramování nahrávání můžeme nastavit i způsob nahrávání, při nahrávání z analogových zdrojů i profil nahrávání (bitrate atd.), skupiny nahrávání a přehrávání. Po skončení nahrávání může být nahrávka překomprimována do jiného formátu (který může zabrat méně místa) nebo jiná jedinečná věc - vyhledání reklam a jejich označení. Důležité je i nastavení automatické expirace nahrávek. Pokud dojde místo k nahrávání, tak se smažou nejstarší nahrávky a uvolní se tak místo pro nově nahrávané pořady.
K nahranému videu se dostaneme v menu Multimediální knihovna, seznam je zobrazen tak, že v levé části je název pořadu a v pravé jsou názvy dílů. Vlevo je i položka pro zobrazení všech nahraných pořadů, nepřehraných pořadů nebo lze zobrazit i vyhledávané fráze apod.
Přímo zde se můžeme opět dostat i k překonvertování nebo označení reklam, lze pořad označit jako přehraný a lze i zapnout nebo vypnout expiraci, podobně jako při nastavení nahrávání.
