Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Audio a domácí kina
Kamery
Multimediální centra
Projektory
Streaming videa
Televize
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  Svět audia

MSI-8918 Personal Cinema FX5200

, , recenze
Kromě ATI, která je známá svými grafickými kartami All In Wonder, se pustila na pole kombinovaných TV karet i NVIDIA. Nevyrábí je pouze pod svou značkou, ale spoléhá i na jiné výrobce. Své želízko v ohni má např. i MSI.
Vše najdeme zabalené v překrásné krabici, z které přes průhledný otvor vykukuje dálkový ovladač. Nás ale zajímá především to, co je uvnitř. Najdeme kartu, již zmíněný dálkový ovladač (bez baterií), seznzor dákového ovladače (ta černá krabička), vstupně/výstupní krabičku nazývanou AV Breakout Box, CD s ovladači a CD se software, manuál (bez češtiny) a nálepku s logem MSI.



Grafická část je vlastně klasická karta GeForce FX5200 s čipem NV34, tedy dnešní low-end v řadě karet s čipy nVidia. Jádro běží na 250 MHz a díky této nízké frekvenci nepotřebuje aktivní chlazení a tak nevydává žádný hluk. Osm DDR pamětí Samsung K4D261638 s přístupovou dobou 5ns tvoří celkem 128 MB a běží na 200 MHz (tedy efektivně jako na 400 MHz), osazeny jsou vždy čtyři na každé straně desky. Vlastnostmi čipu se zabývat nebudu, ani nečekejte žádné testy rychlosti, protože jich lze najít ve stovkách jiných recenzí na internetu. Pouze uvedu to nejdůležitější, že obsahuje dva převodníky 350MHz pro výstup videa, což je sice méně než dnešní standard 400MHz, ale podle mne to plně postačuje. Čip podporuje DirectX 9, což už je dnes nutnost, takže si můžete s chutí i zahrát nějakou tu hru (na Doom 3 ale zapomeňte). Vlastnostmi ohledně videa se budeme zabývat až později.




Tuner není použit jako součástka od jiného výrobce, ale je aplikován příno na desce plošných spojů. Jeho vstupní vysokofrekvenční část je skryta pod stínící plechovou krabičkou, mezifrekvenční demodulátor TDA9886 je ale vně. Jeho výhodou je schopnost demodulovat jak PAL a SECAM, tak i NTSC (to jsem kvůli absenci NTSC vysílače v naší lokalitě nemohl vyzkoušet), karta je tak universální pro všechny regiony. Citlivost tuneru je průměrná, na kabelové TV bude bez problémů, ale v místech s horším příjmem budete mít zřejmě určité problémy. To se ale týká naprosté většiny karet. Kanálová strmost je dobrá, stanice na kanálech vedle sebe se neruší.


Universální je i použitý obvod pro demodulaci a digitalizaci videa i zvuku SAA7174. Jde o jeden z nejlepších čipů pro digitalizaci videa, sampluje video na 27MHz (!), čímž zvyšuje odolnost proti podvzorkování, šířka převodníků je 9 bitů, zbytek je kompletně digitální včetně comb filtru a gamma korekce. Samplovány jsou i VBI řádky televizního signálu. Ze zvukových norem zvládne NICAM a A2 stereo a podporuje i externí line-in vstup, zvuk je digitalizován 16tibitovými převodníky ve 32, 44.1 nebo 48kHz. Jeho I2S výstup není použit, ale je použit analogový výstup (za D/A převodníkem již zdigitalizovaného zvuku), který končí na výstupu na zadním panelu karty. Kvalita videa je dobrá, což můžete posoudit na přiloženém snímku, při bližším zkoumání si všimnete barevných interferencí na přechodech signálu, což je ale problém téměř všech karet (a vlastně systému PAL). Při zobrazení na monitoru je obraz o něco horší, jakoby rozostřen, Horší je to se zvukem, možná jsem dělal něco špatně, ale z karty jsem nedostal ani hlásku. Používal jsem vnitřní výstup označený jako AUDIO OUT. Možná je to problém pouze zapůjčeného kusu, možná jen problém ovladačů, takže zatím nebudu soudit. Každopádně hardware je na příjem v našich podmínkách připraven a na internetu jsem našel na kvalitu zvuku pouze chválu. Pokud někdo kartu máte, zkuste napsat, jak jste na tom se zvukem Vy.



Podívejme se na vstupy a výstupy. Na zadním panelu je anténní vstup a analogový výstup pro monitor. Škoda, že zde nenajdeme digitální DVI výstup, namátkou jsem se podíval i na samostatné karty s Geforce FX5200 a nenašel jsem ho na žádné, takže to je zřejmě "vlastnost" tohoto čipsetu.



Prostřední čtyřicetipinový konektor na zadním panelu karty je určen pro připojení AV Breakout Boxu, který slouží pro připojení video (kompositní cinch a S-video) a audio (2x cinch) vstupů a výstupů. Zvukový vstup a výstup se připojuje pomocí 3.5mm jacků ke zvukové kartě. Spodní strana je pogumovaná, takže neklouže po stole.



Přiložený dálkový ovladač není infračervený, ale "rádiový", takže mu nevadí ani překážky mezi ním a čidlem, které se připojuje na USB 1.1 rozhraní. Funguje do 15 metrů a v mém skromném bytě fungoval i ve vedlejší místnosti. Umožňuje ovládat televizi, DVD a multimediální přehrávač a také Internet Explorer. Ostatní aplikace se ovládat přímo nedají, lze ale použít kursorová tlačítka pro ovládání ukazatele myši. Ovladač se drží dobře, je vyroben z jakéhosi protiskluzového plastu včetně tlačítek, připomíná vzdáleně gumu, na první dotek působí poněkud zvláštně, ovšem po chvíli si na to zvyknete a je to příjemné.



Teď se podívejme na schopnosti grafické části karty, tedy ovladačů. Hlavně je vůbec nezkoušejte instalovat z přiloženého CD, jsou snad sto let staré a jejich funkčnost je nulová. Pokud byste je chtěli používat, tak snad raději kartu hoďte rovnou do koše. Po nainstalování nejnovějších ovladačů (s hrozivým číslem verze 66.93) je to ale úplně jiné kafe. Navíc jsou stejné pro všechny grafické karty od nVidie, takže pokud uvažujete např o kartě s výkonějším čipem, tak možnosti jsou vesměs stejné.
Pokud otevřete rozšířené vlastnosti obrazovky, uvidíte kromě standardních záložek ještě jednu navíc s názvem karty, v tomto případě tedy Geforce FX 5200. Navíc se hned vedle objeví další okno s položkami pro přepínání obsahu této záložky:



Hned první položka zobrazí rozšířené informace o kartě, jako velikost paměti, čip, verze ovladačů apod. My se ale podíváme až na druhou, kde se nastavuje konfigurace výstupů. nVidia tomu říká nView a lze zvolit z těchto druhů:
  • Jeden displej - použije se jen jeden výstup, lze zvolit mezi monitorem a TV výstupem
  • Klonovat - druhý displej klonuje obrazovku primárního displeje, pokud je rozlišení druhého displeje menší než primárního, tak se objeví jen příslušná část obrazovky, která se posouvá podle pozice kursoru myši, tuto vlastnost lze vypnout volbou vypnout automat. panorámování na sek. zařízení (zamčení výřezu)
  • Horizontální rozš. zob. - rozšíří displej přes oba displeje horizontálně
  • Vertikální rozš. zob. - to samé vertikálně
  • Duální zobrazení (DualView) - umožní použít dva nezávislé displeje, kterým lze přiřadit libovolné rozlišení, přepnutí do/z tohoto módu vyžaduje restart počítače

Bez problémů si můžete přidat i libovolné rozlišení a frekvence obrazovky, lze použít i prokládané zobrazení. Pro DirectX lze některá rozlišení zakázat nebo jim vnutit frekvenci, což je velice šikovné.



Při přehrávání libovolného videa ho lze nechat poslat také na druhý výstup, tedy většinou na TV výstup. Děje se tak, pokud to máte povoleno v nastavení Video na celé obr./Celoobrazovkové zařízení. Lze ovládat také Zoom a měnit roztažení obrazu do krajů (v jiném okně). Roztáhnout jde úplně do krajů, ale buhužel nelze zvlášť pro desktop a pro video, naštěstí lze alespoň uložit jako profily.



Zastavím se ještě u možností přehrávání videa. Pokud přehráváte prokládané video a dekoder dokáže spolupracovat s VMR, tak karta provede deinterlace. Ten je velice, opravdu velice kvalitní. Zdvojnásobuje se počet snímků, tedy pro MPEG s 25fps se zobrazí 50fps. Funguje to např. i s DV. TV výstup je poměrně kvalitní (přesto nelze doporučit pro práci v desktopu, protože písmenka jsou přece jen lehce rozmazaná, na prezentace to ale stačí, Matrox je v tomto ohledu lepší), lze nastavit i ostrost a samozřejmě i jas a barvy, ale nezobrazuje úplně požadovaný obraz. Pokud na výstup pošlete prokládaný MPEG, tak tam nedostanete stejné prokládání jako ve zdroji. Karta provede deinterlace a pak teprve znovu rozřádkuje obraz do dvou půlsnímků. Výhodou je na druhou stranu to, že pokud obraz nebudete chtít roztáhnout až do krajů, tak změna velikosti nezpůsobí rozřádkování. Je otázka, zda Vám tento způsob bude vadit nebo ne. Na první pohled to rozhodně nepoznáte a tak si troufám tvrdit, že většině lidí bude tento přístup dokonce vyhovovat. Pokud potřebujete TV výstup videa tak jak je, máte jedinou možnou volbu - Matrox. Např. ATI je v tomto směru daleko horší, protože nedokáže roztáhnout obraz úplně do krajů (viz naše recenze Radeonu 9600 Pro), lze to snad vyřešit zásahem do registrů, ale to nemohu potvrdit. Ovladače dále podporují nastavení barev výstupů, pozici a roztahování obrazu, otočení obrazu a další dnes již běžné věcičky, obsažen je i Desktop manager, který umožňuje pracovat s několika virtuálními plochami.

Pokud nejste profesionál, tak Vás uspokojí i dodávaný software. Jeho centrem je panel Personal Cinema, z kterého se spouštějí jednotlivé aplikace.



Nás bude samozřejmě nejvíce zajímat program pro TV. Tím je známý WinDVR od firmy Intervideo, jehož vzhled je podobný přehrávači WinDVD. Bohužel výrobce sáhl po starší verzi 2, která neumí teletext.



Ladění programů probíhá na předdefinovaných kanálech a pokud na něm program něco najde, zaškrtne se. Oblíbené programy lze označit srdíčkem a pak listovat pouze v nich. Jednotlivým stanicím lze přiřadit pouze jméno. Automatické ladění je dost pomalé, celkové prohledání trvalo asi 40 minut, navíc se jeden přijímaný program usadí většinou na 2-3 kanálech vedle sebe, takže máte třeba i přes sto stanic. Dá pak poměrně velkou práci vše napravit, protože při editaci se ladí upravované programy, což zdržuje. Jelikož to ale budete dělat pravděpodobně jen jednou, tak to člověk přežije.



Dále lze nastavit poměr stran, parametry obrazu, nechat obraz na pozadí, ...



Lze zvolit i jakékoliv jiné zachytávací zařízení...



Měnit typ zvuku, což jsem nemohl vyzkoušet, neustále mi to psalo NICAM, přestože žádný NICAM se nepřijímá, ani nevím, kde tuto informaci bere, protože DirectShow žádné takové informace neposkytuje, nepomohlo ani nastavení na jinou zem.



Program umožňuje nahrávat pouze do MPEGu, přednastavené jsou tři profily Good, Better a Best, spíše by to ale snesly označení Terrible, Poor a Good, protože přednastavený bitrate je příliš optimistický (=nízký). Lze ale vytvořit své vlastní s libovolnými parametry MPEGu (bitrate, GOP, velikost obrazu, motion estimation) a kvalita je pak výborná. Pokud máte rádi timeshift, tak ani Vy nebudete zklamáni. Více asi nemá cenu program rozebírat, protože je všeobecně známý.

V softwarovém balíku najdete ještě program pro přehrávání DVD a souborů nVDVD 2.0. Pochází z dílny nVidie a používá i vlastní dekodéry, podporuje samozřejmě hardwarovou akceleraci grafické karty. Líbí se mi, že ovládací tlačítka jsou ve stejném okně jako video a tak se při přepínání mezi okny nestane, že se schovají pod jiná okna (jako např. u PowerDVD a WinDVD). Nedisponuje sice takovými možnostmi zvukových výstupů, ale to nezí zase takový hendikep.



Přibaleny jsou i programy VideoStudio 6 SE pro střih videa a DVD MovieFactory 2 SE pro tvorbu DVD disků od firmy Ulead. nVidia se tedy příliš tvorbou vlastního software nezabývala jako to dělá ATI s Multimedia Centrem, to se ale má v budoucnu změnit, protože těsně před vypuštěním je software ForceWare™, který bude mít podobu nVDVD, ale bude v sobě sdružovat i program pro sledování TV a nahrávání. Jakmile se objeví, pokusíme se přinést jeho test, protože to může být zásadní konkurence pro zmíněný MMC od ATI.

Závěrem se pokusím srovnat různá řešení od různých firem. Pro video a 2D podle mne stále vede Matrox, který poskytuje nejvyšší kvalitu výstupů a podporu pro více monitorů. Donedávna to bylo také jedné řešení se dvěma DVI výstupy a možností připojit také i třetí (a dnes i čtvrtý) monitor přes analogový výstup (omezení na tři DVI je zřejmě jen v omezeném prostoru na zadním panelu). TV výstup je také výborný a hlavně podporuje přehrávání videa na něm v plném overscanu se synchronizovanou frekvencí prokládání stejně jako z jakéhokoliv DVD přehrávače, zároveň dokáže zobrazit pracovní plochu na TV tak, že nevylézá "za roh". Kousek za Matroxem je již nVidia, která se v poslední době hodně zlepšila, video dokáže roztáhnout také na celou obrazovku a díky dobrému deinterlace se daří řešit problém s rozřádkováním, pokud není roztaženo přes celou obrazovku. Nevím, jak je na tom ATI s novými kartami X800 a spol. pro PCI Express, ale jejich AGP řada Radeon 9xxx má poměrně velké problémy co se týče podpory TV Out. Rozumným kompromisem se mi tedy jeví právě nVidia, která drží krok ohledně 3D akcelerace a například za stejnou cenu jako Matrox P-650, která je pro hraní her již dnes naprosto nevhodná, dostanete kartu Geforce FX5700-FX5900 a máte na výběr z mnoha modelů různých výrobců a rozlišných vybavení. ATI naopak zatím drží vedení s jejich MMC, což se ale může velice brzy změnit, protože všichni vědí, kolik chyb v tomto jejich balíku je a také jak opomíjí uživatele především z Evropy, kde se používá PAL narozdíl od zámoří, kde dominuje NTSC. Navíc nadcházející souboj nebude jen o tomto, ale také o HDTV. Ale to už je jiná kapitola.