Minix Neo U1: potomek králů?

Minix nepatří mezi pamětníky a na trhu s multimediálními centry se objevil teprve před pár lety. Jeho kvalitní zpracování hardwaru a softwaru mu však brzy přineslo uznání a prakticky ve všech recenzích na něj redaktoři pěli chválu. Nám se v této recenzi dostal do rukou jeden z nejnovějších modelů označený Neo U1.

Designéři z Minixu se slovy klasika „nepustili do žádných větších akcí“ a design přístroje se příliš neliší od zbytku trhu. Černé plastové tělo sice není tak konzervativně hranaté, jako u některých konkurentů, nicméně už jen kvůli použité barvě by Minix mohl snadno zapadnout v záplavě ostatních zařízení. Jediný element, který jej od zbytku odlišuje, je plochý tvar Wi-Fi antény.

Zpracování je na vysoké úrovni a v tomto ohledu nemám co vytknout. Veškeré komponenty jsou řádně slícované a při manipulaci s přístrojem jsem nezaznamenal sebemenší zaskřípání nebo prohnutí krytu. Zkrátka výrobci se již dostali na takovou úroveň, že nemají se stavbou multimediálních center potíže.

Přední strana Minixu obsahuje pouze indikaci zapnutí a pro jakékoliv další vstup/výstupy a nebo tlačítka se musíme podívat na jiné strany přístroje. Na jednu stranu velmi čisté designové řešení, avšak pro řadu operací budete lovit po stranách, nebo hůře přístrojem otáčet.

Tlačítko pro zapnutí je nezvykle umístěno na pravém boku přístroje a společně s tím zde nalezneme také trojici USB portů verze 2.0, jejich vzájemná vzdálenost je dostatečná pro tenké flashky nebo kabely externích disků, avšak prostorově objemnější USB disky mohou mít problém. Dalším rozhraním na této straně je čtečka karet a OTG port. Opomenout nesmím ani slot na zámek, který se bude hodit například na výstavy.

Zadní strana je osazena dvojicí jacků, ten první slouží pro připojení sluchátek a druhý pro zapojení mikrofonu. Následuje HDMI verze 2.0, tedy s podporou 2160p při 60 Hz. Zvuk lze zasílat skrze HDMI, nebo odděleně pomocí optického výstupu. Ethernet je k dispozici a navíc do rychlosti 1000 Mbps. Posledním konektorem na této straně je zdířka pro napájení.

Levý bok je na technologie poměrně skoupý a jediným konektorem je RSMA pro připojení externí Wi-Fi antény. Minix Neo U1 v tomto směru patří spíše k nadprůměru, protože nejen že podporuje dvě pásma (2,4 a 5 GHz), ale také disponuje dvěma anténami umístěnými uvnitř externí antény a dokáže tak nabídnou 2x2 MIMO, což znamená spojení rychlostí až 867 Mbps.

Dálkový ovladač je v základu přibalen jeden a svým vzezřením dává jasně najevo, že se hodí především na multimediální použití. Obsahuje jen několik dedikovaných kláves a k tomu směrový joystick. Výrobce si tak mohl dovolit velmi kompaktní rozměry a nízkou hmotnost. Pro běžné použití je více než dostatečný a k dokonalosti chybí pouze klávesnice a podsvícení.

K přehrávači lze získat v rámci balíčku nebo samostatně dokoupit ovladač kombinující tradiční multimediální tlačítka a qwerty klávesnici z druhé strany. Takové řešení je sice robustnější, méně elegantní, ale pokud chcete přístroj využívat skrze aplikace jako je YouTube, nebo prohlížeč Internetu, pak je klávesnice značným usnadněním.

Pokud hodláte přehrávač propojit se světem, vyhledávat nové trailery, nebo jej projit s domácí sítí, pak pořízení druhého ovladače s klávesnicí rozhodně stojí za zvážení. Bez něj jsou totiž některé úkony neuvěřitelně otravné a značně snižují využitelnost přístroje.