Logitech Harmony: kdo zkrotí PS3?

Jako poslední z rodiny Harmony vybaluji model s označením 1100. Na první pohled zaujme výrazně větší prodejní balení, než jaké bylo u předchozích modelů.

 

 

Chvilka lovení mezi manuály a synchronizačním kabelem a z útrob vytahuji současnou vlajkou loď společnosti Logitech na poli dálkových ovladačů. Tentokrát žádná „nudle“, ale takový modernější minitablet.

Jakkoliv jsem úvodní dvojici ovladačů chválil za ergonomii, tak u modelu H 1100 nemohu konstrukčnímu řešení přijít na chuť. Ovladač sice znovu padne prakticky ihned do dlaní uživatele, ale vzápětí má tendenci z nich střelhbitě vyklouznout směrem k zemi. Výčnělky na zadní straně jsou totiž situovány nešikovně směrem dolů a navíc nejsou symetrické. Ten pravý totiž ukrývá akumulátor a je tím pádem o fous větší. Částečným řešením je několik vroubků po stranách displeje, kde můžete zaklesnout např. palec ruky, ale už to není tak elegantní.

Ovládání přístrojů skrze H 1100 přináší tak trochu jiný úhel pohledu a místo milionů tlačítek po celé ploše zde máme dotykovou obrazovku doplněnou o několik kláves. Jedná se především o směrový kříž, úpravu kanálu či hlasitosti a případně ještě tlačítko pro úplné ztišení hudby. Na tak malém množství ovládacích kláves toho není příliš co zkazit, nicméně raději bych viděl o něco menší rozměry celého přístroje.

Materiály použité pro tento nejvyšší model jsou samozřejmě nesrovnatelně lepší než např. u základního H 200. Na druhou stranu se nemohu zbavit dojmu, že se ve zpracování dalo jít mnohem dále. Tlačítka jsou možná až příliš zapuštěná do těla ovladače a k tomu kolem nich prosvítá více světla než skrze samotnou klávesu. Nepotěšil ani displej, který sice nabízí relativně slušnou odezvu na stisk, ale jeho rozlišení je několik světelných let pozadu, takže není problém vidět rastr pixelů pouhým okem.

Vrhněme se na synchronizaci a základní nastavení ovladače. Ten je znovu při vybalení z krabice tak trochu „natvrdlý“ a pomůže mu až spárování s počítačem. K připojení potřebujete Mini-USB a obloukem se tak vracíme k modelu H 200. Samotné nastavení pak probíhá skrze stejný software, jako u H 600. Nepochodil jsem však s loginem od předchozích modelů a musel jsem se znovu zaregistrovat. Následný postup je však naprosto shodný s předchozím modelem H 600.