Kino není kino - jednoduchý střih videa
16.9.2008, Radek Jahoda, recenze
Hledáte-li ten nejjednodušší software na střih videa, tak právě Kino je tím největším adeptem. Styl práce je tak jednoduchý, že se blíží lineárnímu střihu. A navíc je zdarma nejen tento program, ale i operační systém - běhá totiž pod Linuxem.
Kapitoly článku:
Kino nemá časovou osu, pouze seznam vložených klipů v levé části. Je to stejné, jako by měl časovou osu s jednou stopou. Nevýhodou ale je, že není vizuálně vidět délka jednotlivých klipů. Orientovat se tak musíme pouze údaji vedle klipů.
Další krok střihu je v ořezu klipů, respektive v nastavení jeho počátku a konce. Přepneme do záložky Trim a obsah hlavní části okna se opět změní. Pod náhledem je posuvník, pomocí kterého můžeme přehrávat klip vybraný ze seznamu a nastavit přesně počáteční a konečný bod. Takto postupujeme pro všechny klipy, čímž vytvoříme požadovanou dějovou linii.
Pro snadnější přehled o klipu si můžeme zobrazit Timeline, což sice znamená časovou osu, ale jde opět jen o seznam náhledů za sebou po několika sekundách (záleží na délce klipu).
Střih klipu, pro zvětšení klepněte
Na záložce Edit vidíme pak určitý náznak časové osy pod náhledem. Šipka určuje náhledový snímek a vidět je i délka jednotlivých klipů. Vkládat je možné do seznamu i další klipy a to buď před nebo za vybraný klip. Další možností je na zvoleném snímku příslušný klip rozdělit na dva a pak provádět samostatně ořez nástrojem Trim.
Editace, pro zvětšení klepněte
Tímto v podstatě klasický nelineární střih končí, protože další funkce, tedy aplikace filtrů, efektů a přechodů, už má zcela jiný styl. Stále jde vůči původnímu videu o nedestruktivní operace, ale po aplikaci každého efektu se ta část, které se týká, vygeneruje opět do souboru v DV formátu a původní část se jím nahradí. Nelze tedy dost dobře dělat zpětné editace a úpravy. Jistou službu udělá propracovaný systém Undo, kdy se lze vracet zpět v neomezeném počtu kroků. Není to ale samospasitelné, takže dělat chyby se nevyplácí.
Všechny efekty se provádějí na záložce FX. Nejprve musíme zvolit, zda jde o efekt nebo o nově generovaný klip, což se provádí pomocí záložek Overwrite nebo Create. Během vytváření efektu zvolíme jeho délku, rozsah a dole vidíme náhled. Jsou k dispozici dále dva typy efektů, opět vybírané záložkami - filtry a přechody (Transitions), vždy pro zvuk a video zvlášť.
Video filtrů je k dispozici asi dvacet od základních jako rozostření, černobílé video nebo rozmazání až po stmívačku, roztmívačku a titulkovač. Titulkovat lze pouze jednoduchým textem zarovnaným požadovaným způsobem. Po nastavení všech parametrů stiskneme tlačítko Render a efekt se vygeneruje a nahradí v seznamu část nově vygenerovaným souborem.
Aplikace přechodu, pro uvětšení klepněte
Samozřejmě jde o krok navíc, o kompresi navíc, která ve výsledku zhoršuje kvalitu vygenerovaného videa. Pokud chceme navíc aplikovat více efektů na stejnou část videa, tak tento krok musíme udělat vícekrát, což je o to horší.
Klasické nelineární videoeditory fungují zcela jinak. Všechny efekty se aplikují najednou až na konci pří exportu a renderování, všechny operace jsou nad nekomprimovanými daty a komprese se provádí jen jednou. Proto jsem také přirovnal způsob práce s Kinem, i když to není zcela přesné, k lineárnímu střihu.
Další krok střihu je v ořezu klipů, respektive v nastavení jeho počátku a konce. Přepneme do záložky Trim a obsah hlavní části okna se opět změní. Pod náhledem je posuvník, pomocí kterého můžeme přehrávat klip vybraný ze seznamu a nastavit přesně počáteční a konečný bod. Takto postupujeme pro všechny klipy, čímž vytvoříme požadovanou dějovou linii.
Pro snadnější přehled o klipu si můžeme zobrazit Timeline, což sice znamená časovou osu, ale jde opět jen o seznam náhledů za sebou po několika sekundách (záleží na délce klipu).
Střih klipu, pro zvětšení klepněte
Na záložce Edit vidíme pak určitý náznak časové osy pod náhledem. Šipka určuje náhledový snímek a vidět je i délka jednotlivých klipů. Vkládat je možné do seznamu i další klipy a to buď před nebo za vybraný klip. Další možností je na zvoleném snímku příslušný klip rozdělit na dva a pak provádět samostatně ořez nástrojem Trim.
Editace, pro zvětšení klepněte
Tímto v podstatě klasický nelineární střih končí, protože další funkce, tedy aplikace filtrů, efektů a přechodů, už má zcela jiný styl. Stále jde vůči původnímu videu o nedestruktivní operace, ale po aplikaci každého efektu se ta část, které se týká, vygeneruje opět do souboru v DV formátu a původní část se jím nahradí. Nelze tedy dost dobře dělat zpětné editace a úpravy. Jistou službu udělá propracovaný systém Undo, kdy se lze vracet zpět v neomezeném počtu kroků. Není to ale samospasitelné, takže dělat chyby se nevyplácí.
Všechny efekty se provádějí na záložce FX. Nejprve musíme zvolit, zda jde o efekt nebo o nově generovaný klip, což se provádí pomocí záložek Overwrite nebo Create. Během vytváření efektu zvolíme jeho délku, rozsah a dole vidíme náhled. Jsou k dispozici dále dva typy efektů, opět vybírané záložkami - filtry a přechody (Transitions), vždy pro zvuk a video zvlášť.
Video filtrů je k dispozici asi dvacet od základních jako rozostření, černobílé video nebo rozmazání až po stmívačku, roztmívačku a titulkovač. Titulkovat lze pouze jednoduchým textem zarovnaným požadovaným způsobem. Po nastavení všech parametrů stiskneme tlačítko Render a efekt se vygeneruje a nahradí v seznamu část nově vygenerovaným souborem.
Aplikace přechodu, pro uvětšení klepněte
Samozřejmě jde o krok navíc, o kompresi navíc, která ve výsledku zhoršuje kvalitu vygenerovaného videa. Pokud chceme navíc aplikovat více efektů na stejnou část videa, tak tento krok musíme udělat vícekrát, což je o to horší.
Klasické nelineární videoeditory fungují zcela jinak. Všechny efekty se aplikují najednou až na konci pří exportu a renderování, všechny operace jsou nad nekomprimovanými daty a komprese se provádí jen jednou. Proto jsem také přirovnal způsob práce s Kinem, i když to není zcela přesné, k lineárnímu střihu.
