Asus O!Play BDS-700: multimediální hybrid

Stolní přehrávače pro optické disky se rozhodně v dnešní době netěší obří popularitě a jistě by jim nevadila menší vzpruha. Ta v případě Asusu nepřichází v podobě nové technologie, nýbrž v kombinaci již existujícího multimediálního přehrávače, který Asus umístil do šasi stolního Blu-ray přehrávače. Dokáže tento hybrid nabídnout to nejlepší z obou táborů? Minulá recenze Popcornu Hour C-300 ukázala, že i modernímu multimediálnímu centru může slušet řádně robustní tělo a podobný příklad si ukážeme i dnes.

Asus totiž jako základ tohoto modelu použil šasi stolního přehrávače optických médií, který se často využívá v tzv. Hi-Fi věži. To rozhodně není na škodu, neboť právě čím dál tím menší těla přístrojů na sebe v naprosté většině nepasují a musíte je mít doslova rozsypané kolem televize. Menší standardizace rozměrů by v tomto odvětví jistě nebyla na škodu.

Popis samotného přehrávače odstartujeme jako vždy z přední strany, kde se toho tentokrát událo poměrně hodně. Pravému okraji dominuje několik ovládacích prvků, přičemž důležité je především tlačítko pro zapnutí přístroje a následně nedaleko umístěná klávesa pro vysunutí optické mechaniky. Když už jsme u mechaniky, její dvířka zabírají přibližně 2/3 celé přední hrany a je za nimi umístěn i displej, tentokrát však žádné barevné LCD nečekejme.

Na malý okamžik se ještě vrátíme do pravé části přední hrany, neboť zde se ukrývá USB port. Ten bývá u moderních center často opomíjen a následné připojování disku či flashky rozhodně není dvakrát příjemné, zejména pokud máte přístroj umístěný v útrobách televizního stolku. V tomto směru tedy Asus patří k minoritě modelů, kde tvůrci trochu více přemýšleli.

Boky přístroje jsou perforované zhruba ze 30-40 % své celkové plochy. Ostatně i v dalších částech modelu BDS-700 je možné nalézt ventilační otvory. Tentokrát mám však podezření, že vzhledem k umístění neslouží pro uchlazení čipsetu, ale pro napájecí zdroj, který je umístěn uvnitř tohoto plechového šasi. Více informací ohledně vnitřního uspořádání si povíme za malý okamžik.

Předtím se však zastavíme u poslední viditelné strany přístroje, kterou je samozřejmě zadní panel, kde najdeme veškerou konektorovou nabídku tohoto modelu a potěšeni by měli být i náročnější konzumenti multimediálního obsahu, neboť Asus prý integroval kvalitnější audio a video obvody.

Nabídku vstupů a výstupů načíná ethernetové rozhraní s maximální rychlostí 100 Mbps. To dnes patří už k zastaralé technologii, ale vzhledem k absenci pevného disku by mohlo stačit. Pokračujeme dále k velmi často užívané kombinaci kompozitního a komponentního videa. Následuje poněkud nezvyklá kombinace dvou HDMI portů, přičemž ten více vlevo (HDMI 1.3) je určen pro přenos zvukového kanálu do zesilovače, zatímco ten vpravo (HDMI 1.4) je určen především pro přenos obrazu.

Pro přenos zvuku je možné využít také ryze audio výstupů. Jako první tu máme digitální koaxiální, následován optickou variantou. Nabídku zadních výstupů uzavírá USB port ve verzi 2.0, opět tedy starší technologie, ale s dostačující přenosovou kapacitou.


Přehled osazených konektorů:

V poslední době začaly do redakce opět chodit modely, které lze rozdělat bez kladiva či rozbrusu, a proto i dnes nahlédneme pod pokličku testovanému kusu. Minule byla interní prohlídka poměrně interesantní, dnes to možná na pohled nebude až tak zajímavé. Jako první přikládám celkovou fotografii na odhalený přístroj. Vyvstává otázka, proč do tak poloplného (či poloprázdného) šasi nepřidal výrobce ještě pevný disk, klidně byť jen 2,5“ verzi.

Velmi mne zaujal detail napájecího zdroje, který vídám v dnešní době velmi často zabalen do vlastního ochranného pláště, avšak v případě modelu BDS-700 jej Asus nechal doslova obnažený do posledního kondenzátoru. To se bude líbit především prachu, který tato zákoutí doslova zbožňuje a velmi nerad opouští.

Miniaturizace je dnes na pokročilé úrovni, a tak není problém vměstnat valnou většinu obvodů na velmi malý prostor. Dnes testovaný model je plný zajímavých řešení a k tomu přibude ještě netradičně tvarovaný chladič, který je ve své horní části do tvaru T a pravděpodobně tak doléhá na plechové šasi.

Ještě než se pustíme na další popis, musím zmínit také dvě podstatné výsady, kterými se model BDS-700 liší od svého méně vybaveného sourozence BDS-500. První z nich a oku takřka neviditelnou je přítomnost Wi-Fi adaptéru s důkladně skrytou anténou. Další změnou je přítomnost speciálního DAC převodníku od Cirrus Logic pro kvalitnější reprodukci zvuku.

Přístroj máme popsaný do posledního šroubku, takže se pojďme podívat na příslušenství. V posledních letech toho výrobci přibalují opravdu poskrovnu a bohužel často zapomínají přidat podstatné části. V případě modelu BDS-700 v krabici nahmatáte napájecí šňůru, RCA kabel a několik tištěných manuálů. Postrádám především HDMI, zvlášť když tento model nabízí hned dvojici výstupů.

Na řadu přichází dálkový ovladač. Již první vzetí do dlaně dává tušit, že s ergonomií si zde hlavu nikdo příliš nelámal. Znát je to především na pohodlnosti úchopu, kdy je tělo ovladače až příliš objemné a snaha „obejmout“ jej rukou vyústí v zaříznutí boční horní hrany pod začátek palce.

Rozložení kláves a jejich funkce vzhledem k přítomnosti Blu-ray přehrávače tentokrát tolik kritizovat nebudu, ale jsem zvědav, kdy konečně výrobci odstoupí od této přežité konstrukce a nabídnou modernější pojetí. Nepříjemnou tečkou na závěr je přítomnost průhledného plastu v horní části ovladače, ano mám samozřejmě na mysli IR diodu. Velkým plusem je ale to, že ovladač má podsvícená tlačítka (Asus uvádí, že v tomto ohledu patří mezi první výrobce Blu-ray přehrávačů, kteří tuto funkci nabízí), takže při nočním sledování filmu není sebemenší problém.