Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Filmy a seriály, streamovací služby
Televize  |  Projektory
Audio a domácí kina
Multimediální centra  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně

Příjem zahraničního DVB-T vysílání v ČR

21.11.2011, Pavel Zubatý, článek
Lidé žijící v pohraničí byli od počátků televizního vysílání zvyklí na příjem zahraniční televize, i když v jistých případech nešlo o nic snadného. Časy se však mění a na obyčejnou venkovní anténu lze u hranic naladit i 13 zahraničních stanic.
Příjem zahraničních televizních kanálů byl po desítky let výsadou družicového přenosu, přitom v dnešní době lze v nepříliš hlubokém pohraničí chytit celou programovou nabídku příslušného cizího státu i na obyčejnou anténu. Např. na Hodonínsku takto bylo možné (kromě všech celoplošných českých kanálů) chytit jak 7 stanic rakouských, tak 6 stanic slovenských (podobná situace samozřejmě platí pro rádia, jak analogová, tak digitální). Z větších vzdáleností (např. z Brna) by už samozřejmě bylo potřeba použití citlivějších antén, určených pro dálkový přenos. Zde se však nabízí otázka, jestli se (vzhledem k cenám a nabídce satelitních kompletů) takový příjem ještě vyplatí.




Pro nekvalitní signál nemusíte chodit daleko.
U zahraničních stanic je však problém se slabým signálem ještě častější.


Jaká je tedy situace s vysíláním jednotlivých států? Jak daleko je ještě možné zachytit vysílání na normální anténní rozvod a kde už je nutné zvážit alternativu ve formě DVB-S nebo dálkového příjmu? Právě to se pokusím nastínit v tomto článku. Nastínit, protože nelze opomenout ani jeden „nepatrný detail“, že zveřejněné údaje provozovatelů vysílačů se mohou od skutečnosti mírně lišit. V místě příjmu třeba přichází do hry nejen lokální odrazy, ale bohužel i elektromagnetické rušení.


Premiéra na Jojke


Není divu, že mnoho prodejců satelitních kompletů zdůrazňuje nabídku všech neplacených českých a slovenských kanálů. Právě slovenština je češtině ze všech živých jazyků pravděpodobně nejblíže, takže se ani zde žádné velké překvapení nekoná. Možná je to jen můj subjektivní dojem, ale neubráním se pocitu, že programová nabídka slovenských stanic je tradičně pestřejší a „čerstvější“ ve srovnání s těmi českými. Je sice pravda, že německé parodie jako (T)Raumschiff Surprise - Periode 1 nepatří k vrcholu kinematografie, podobně jako tomu není ani v případě Obydleného ostrova (Обитаемый остров, Obitaemyy ostrov). Nechci tím však tvrdit, že by slovenské programy byly víc Béčkové než ty naše. Připadá mi akorát, že jejich nabídka není tolik orientována na americkou tvorbu.




Skromná nabídka slovenských kanálů sítě DVB-T


Ale ještě bych si dovolil poznámku k Obydlenému ostrovu: Jestli si pamatuji správně, tak oba díly tohoto ruského sci-fi daná televizní stanice vysílala jeden večer. Nevadil mně mírně naivní děj filmu s hlavním hrdinou ve stylu odpočinkových amerických akčních filmů, na rozdíl od reklam. TV JOJ obě části odvysílala 26. června 2011 od 20:15 do 01:15 (alespoň podle oficiálních údajů). Podle csfd.cz je však stopáž filmu 219 min (tj. 3 h 39 min), což znamená, že 81 minut (1 h 21 min) připadlo na reklamu. Pro srovnání na TV Nova běžel 30.10.2011 film Rudá planeta (Red planet), podle csfd.cz stejné hodnocení, stopáž 106 min, filmu je věnováno 135 min vysílacího času (22:55-1:10), z toho tedy připadá 29 min na reklamu (v obou případech je sečteno i s blokem předcházejícím dalšímu filmu). Výsledek je takový, že 27 % Joj připadá na reklamu, kdežto u Novy to v tomto případě je „jen“ 21 %.




Některé pořady TV JOJ mívají český dabing, především se to týká těch starších


Aktuální nabídka celostátních slovenských kanálů sestává ze dvou multiplexů DVB-T: Jeden z nich je veřejnoprávní multiplex, na kterém je k dispozici STV 1, STV 2 a dříve i sportovní STV 3. Druhý kanál pak sestává ze 4 komerčních kanálů: už výše zmiňovaná TV JOJ, JOJ PLUS, Markíza a DOMA.




Obraz přitom bývá nastaven na poměr 16:9


Schéma modulace 64 QAM
Vysílací režim 8k (6817 nosných vln)
Ochranný interval 1/4
Konvolunční kódování 2/3
Celkový datový tok 19,91 Mbit/s (z toho 0,5 Mbit/s provozní informace a rezerva)
Režim nehierarchický
Kódování obrazu MPEG-2 MP@ML
Kódování zvuku MPEG-1 Layer II = MP2
Kódování slovenštiny pro EPG a MHP ISO/IEC 6937
Formát obrazu 16:9 nebo 4:3
Zvuk mono, duální, stereo
Statistický multiplexor Řídí přidělování bit. toku jednotlivým programovým službám dle jejich okamžité potřeby.
Typ vysílací sítě SFN - jednofrekvenční

Parametry vysílání a kódování vysílačů společnosti Towercom




Velká Javořina - jeden z nejdůležitějších vysílačů Bílých Karpat, viz www.dvbtmap.eu


Především díky vysílači Veľka Javorina je velká část Moravy pokryta alespoň nějakým signálem obou multiplexů. V Brně nebo Olomouci tak signál sice může být dostupný, ale pouze o síle značně slabší 40 dBµV, což se považuje za minimální hodnotu signálu přijímaného běžnými typy venkovních antén. Popravdě se signál SK kanálů v obou městech pohybuje kolem pouhých 23 dBµV. Doporučená hodnota vstupu účastnické zásuvky přitom činí 50 dBµV. Za zmínku stojí i to, že minimální hodnota chybovosti modulace (angl. modulation error rate, zkráceně MER) byla u 64 QAM měřením stanovena na 25 dB (19dB a vyšší pro modulaci 16 QAM).




Bratislava - Kamzik


Pro příjem slovenských signálů ve dvou univerzitních městech tak je dobré zvážit použití kvalitních anténních systémů. Bylo možné využít např. Kathrein AOT 65 s cenou kolem 3 000 Kč a ziskem až 18 dB, k dispozici jsou i levnější antény podobné ALCAD BU-539 (stála 1 300 Kč, zisk činil až 16dB). Např. se jedná o 4TLSC Emme Esse (710 Kč, údajný max. zisk 17 dB, předozadní poměr 32 dB). Samozřejmě je v takovém případě nutné použití velmi kvalitních zesilovačů.




Briava


Asi vám už bude jasné, že místo pokusů o stálý dálkový příjem může být mnohem jistější pořízení satelitní sestavy. Příjem ale nemusí být tak problematický, pokud bydlíte v okrese Břeclav, Hodonín, v Zlínském kraji, některých částech Frýdko-Místecka nebo třeba Jeseníků. Konkrétně je pak možné chytat digitální vysílání z těchto zdrojů:


Kraj Umístění vysílače Mux 2 (kanál) Výška AS [m] Mux 2 [MHz] ERP[kW] ERP[dBW]
Žilinský Námestovo, Magurka 59 73,9 778,00 19,955 43,00
Ikona Odkaz na databázi Rožumberok, Úložisko 59 62,5 778,00 19,590 42,92
Ikona Odkaz na databázi Žilina, Krížava 52 33,5 722,00 18,400 42,64
Ikona Odkaz na databázi Čadca, Briava TVp 52 46,8 722,00 7,946 39,00
Trenčínský Nové Mesto n/V, Veľka Javorina 56 69,6 754,00 50,118 46,99
Ikona Odkaz na databázi Trenčín, Nad Oborou 1 52 80,3 722,00 39,936 46,01
Ikona Odkaz na databázi Prievidza, Bojnice TVp 52 21 722,00 3,944 35,95
Ikona Odkaz na databázi Považská Bystrica, Žiar TVp 52 31,1 722,00 8,302 39,19
Nitranský Nitra, Zobor 21 60,6 474,00 44,052 46,43
Bratislavský Bratislava, Kamzík 56 ? 754,00 50,000 46,98




Žilina - Zástranie


Všechny slovenské vysílače jsou vertikálně polarizovány, v Bratislavě a Borském Mikuláši navíc nedávno skončil test DVB-T2, který probíhal na 66. kanále. Využití jednotlivých kanálů dále podléhá mezinárodním dohodám, proto se kanál určený pro jeden multiplex liší vysílač od vysílače. V případě dálkového příjmu proto nelze vyloučit rušení nejen místními zdroji, ale i vysílači jiných multiplexů na stejném kanále.




Borský Mikuláš


Kraj Umístění vysílače VP Mux (kanál) Výška AS [m] VP Mux [MHz] ERP[kW] ERP[dBW]
Žilinský Námestovo, Magurka 26 73,9 514 10,000 40,00
Ikona Odkaz na databázi Rožumberok, Úložisko 26 62,5 514 19,156 42,82
Ikona Odkaz na databázi Žilina, Zástranie 32 33,5 562 5,000 37,00
Ikona Odkaz na databázi Čadca, Briava TVp 32 46,8 562 3,982 36,00
Trenčínský Nové Mesto n/V, Veľka Javorina 57 69,6 762 47,863 46,79
Ikona Odkaz na databázi Trenčín, Nad Oborou 1 57 80,3 762 50,000 47,00
Ikona Odkaz na databázi Prievidza, Bojnice TVp 57 21 762 3,944 35,95
Ikona Odkaz na databázi Považská Bystrica, Žiar TVp 32 31,1 562 6,905 38,39
Nitranský Nitra, Zobor 48 60,6 690 40,083 46,02
Bratislavský Bratislava, Kamzík 27 ? 522 50,000 46,98
Trnavský Borský Mikuláš, Dubník 27 70,6 522 22,144 43,45
 
reklama
reklama