Příjem zahraničního DVB-T vysílání v ČR

Příjem zahraničních televizních kanálů byl po desítky let výsadou družicového přenosu, přitom v dnešní době lze v nepříliš hlubokém pohraničí chytit celou programovou nabídku příslušného cizího státu i na obyčejnou anténu. Např. na Hodonínsku takto bylo možné (kromě všech celoplošných českých kanálů) chytit jak 7 stanic rakouských, tak 6 stanic slovenských (podobná situace samozřejmě platí pro rádia, jak analogová, tak digitální). Z větších vzdáleností (např. z Brna) by už samozřejmě bylo potřeba použití citlivějších antén, určených pro dálkový přenos. Zde se však nabízí otázka, jestli se (vzhledem k cenám a nabídce satelitních kompletů) takový příjem ještě vyplatí.

Jaká je tedy situace s vysíláním jednotlivých států? Jak daleko je ještě možné zachytit vysílání na normální anténní rozvod a kde už je nutné zvážit alternativu ve formě DVB-S nebo dálkového příjmu? Právě to se pokusím nastínit v tomto článku. Nastínit, protože nelze opomenout ani jeden „nepatrný detail“, že zveřejněné údaje provozovatelů vysílačů se mohou od skutečnosti mírně lišit. V místě příjmu třeba přichází do hry nejen lokální odrazy, ale bohužel i elektromagnetické rušení.

Není divu, že mnoho prodejců satelitních kompletů zdůrazňuje nabídku všech neplacených českých a slovenských kanálů. Právě slovenština je češtině ze všech živých jazyků pravděpodobně nejblíže, takže se ani zde žádné velké překvapení nekoná. Možná je to jen můj subjektivní dojem, ale neubráním se pocitu, že programová nabídka slovenských stanic je tradičně pestřejší a „čerstvější“ ve srovnání s těmi českými. Je sice pravda, že německé parodie jako (T)Raumschiff Surprise - Periode 1 nepatří k vrcholu kinematografie, podobně jako tomu není ani v případě Obydleného ostrova (Обитаемый остров, Obitaemyy ostrov). Nechci tím však tvrdit, že by slovenské programy byly víc Béčkové než ty naše. Připadá mi akorát, že jejich nabídka není tolik orientována na americkou tvorbu.

Ale ještě bych si dovolil poznámku k Obydlenému ostrovu: Jestli si pamatuji správně, tak oba díly tohoto ruského sci-fi daná televizní stanice vysílala jeden večer. Nevadil mně mírně naivní děj filmu s hlavním hrdinou ve stylu odpočinkových amerických akčních filmů, na rozdíl od reklam. TV JOJ obě části odvysílala 26. června 2011 od 20:15 do 01:15 (alespoň podle oficiálních údajů). Podle csfd.cz je však stopáž filmu 219 min (tj. 3 h 39 min), což znamená, že 81 minut (1 h 21 min) připadlo na reklamu. Pro srovnání na TV Nova běžel 30.10.2011 film Rudá planeta (Red planet), podle csfd.cz stejné hodnocení, stopáž 106 min, filmu je věnováno 135 min vysílacího času (22:55-1:10), z toho tedy připadá 29 min na reklamu (v obou případech je sečteno i s blokem předcházejícím dalšímu filmu). Výsledek je takový, že 27 % Joj připadá na reklamu, kdežto u Novy to v tomto případě je „jen“ 21 %.

Aktuální nabídka celostátních slovenských kanálů sestává ze dvou multiplexů DVB-T: Jeden z nich je veřejnoprávní multiplex, na kterém je k dispozici STV 1, STV 2 a dříve i sportovní STV 3. Druhý kanál pak sestává ze 4 komerčních kanálů: už výše zmiňovaná TV JOJ, JOJ PLUS, Markíza a DOMA.

Především díky vysílači Veľka Javorina je velká část Moravy pokryta alespoň nějakým signálem obou multiplexů. V Brně nebo Olomouci tak signál sice může být dostupný, ale pouze o síle značně slabší 40 dBµV, což se považuje za minimální hodnotu signálu přijímaného běžnými typy venkovních antén. Popravdě se signál SK kanálů v obou městech pohybuje kolem pouhých 23 dBµV. Doporučená hodnota vstupu účastnické zásuvky přitom činí 50 dBµV. Za zmínku stojí i to, že minimální hodnota chybovosti modulace (angl. modulation error rate, zkráceně MER) byla u 64 QAM měřením stanovena na 25 dB (19dB a vyšší pro modulaci 16 QAM).

Pro příjem slovenských signálů ve dvou univerzitních městech tak je dobré zvážit použití kvalitních anténních systémů. Bylo možné využít např. Kathrein AOT 65 s cenou kolem 3 000 Kč a ziskem až 18 dB, k dispozici jsou i levnější antény podobné ALCAD BU-539 (stála 1 300 Kč, zisk činil až 16dB). Např. se jedná o 4TLSC Emme Esse (710 Kč, údajný max. zisk 17 dB, předozadní poměr 32 dB). Samozřejmě je v takovém případě nutné použití velmi kvalitních zesilovačů.

Asi vám už bude jasné, že místo pokusů o stálý dálkový příjem může být mnohem jistější pořízení satelitní sestavy. Příjem ale nemusí být tak problematický, pokud bydlíte v okrese Břeclav, Hodonín, v Zlínském kraji, některých částech Frýdko-Místecka nebo třeba Jeseníků. Konkrétně je pak možné chytat digitální vysílání z těchto zdrojů:

Všechny slovenské vysílače jsou vertikálně polarizovány, v Bratislavě a Borském Mikuláši navíc nedávno skončil test DVB-T2, který probíhal na 66. kanále. Využití jednotlivých kanálů dále podléhá mezinárodním dohodám, proto se kanál určený pro jeden multiplex liší vysílač od vysílače. V případě dálkového příjmu proto nelze vyloučit rušení nejen místními zdroji, ale i vysílači jiných multiplexů na stejném kanále.