Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Filmy a seriály, streamovací služby
Televize  |  Projektory
Audio a domácí kina
Multimediální centra  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně

Příjem DVB-T na společnou televizní anténu

9.6.2010, Jiří Piškula, návod
V ohlasech na nedávno uvedený článek o anténách pro příjem DVB-T jsme zaznamenali dotazy na způsoby řešení příjmu v domech se společnými televizními anténami (STA). Dnes se tedy podíváme na tuto oblast a přiblížíme si podrobně základní alternativy řešení.

Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF


Momentálně se tato možnost jeví jako jednoduchý, rychlý a velmi levný způsob zpřístupnění televizních programů šířených jen digitálně. Nejde však o plnohodnotný příjem DVB-T. V účastnické zásuvce není digitální multiplex, ale dekódovaný program v analogové podobě. Není tedy možné přijímat rozhlasové vysílání obsažené v některých multiplexech, ani využívat další služby obsažené v digitálním vysílání.




I když může být pro mnohé diváky lákadlem fakt, že nemusí investovat do nákupu set-top-boxu nebo nového televizoru s DVB-T tunerem, je toto řešení značně neperspektivní. Analogové přijímače postupně mizí z trhu a za několik let už nebudou dostupné vůbec. Vyloučeno je přijímání signálu vysílání ve vysokém rozlišení či 5.1kanálového zvukového doprovodu.

Bude-li toto řešení sloužit k příjmu všech programů z multiplexů 1–3, vyžádá si to velký počet převodníků (v současné době 13), což je ekonomicky značně nevýhodné. Navíc budou analogové programy zabírat více než čtyřnásobek spektra, které by postačovalo k šíření stejných programů v DVB-T.

Funkci převodníku na analogový kanál v PALu může plnit i vybraný typ STB s vnitřním modulátorem nastavitelným na kanály UHF. Při požadavku na stereo je nutno zařadit vnější modulátor. Dosažená kvalita obrazu bývá vyšší než u doposud přijímaných analogových kanálů.



Provozní spolehlivost je přijatelná. Občas může docházet k zablokování převodníku bez zjevných příčin, které vyžaduje jeho restart přerušením napájení. Stejný nedostatek se srovnatelnou četností výskytu se objevuje i u desetkrát dražších kazet pokročilých přijímacích systémů. Přes zmíněné nevýhody je na trhu k dispozici sortiment zařízení a dílů, např. GSS Grundig HDMT 163, HDMN 2163, Kathrein UFO353. Toto technické řešení sice nezavírá cestu k budoucímu přechodu na přímý rozvod, nicméně do rekonstrukce rozvodů je nutno vkládat opakovaně finanční prostředky.

Odhadované náklady pro příjem šesti TV programů (ekonomicky únosná varianta) a modelový dům používaný v předchozích případech se pohybují v rozmezí 25 000 Kč až 94 000 Kč (v závislosti na použitých převodnících (DVB-T/PAL). Cena na jeden byt tak činí něco mezi 250 Kč a 450 Kč.


Šíření digitálního multiplexu s využitím standardu DVB-C


Digitální multiplex DVB-T je možné přivést do rozvodů STA po jeho konverzi do standardu DVB-C určeného pro rozvody kabelové televize TKR, a to s obvyklou šířkou pásma 8 MHz. Předností této metody je snadná implementace zpětného kanálu a možnost přenosu multiplexu na speciálních kanálech v pásmu VHF. Maximální bitový tok je díky použití modulace 64-QAM téměř dvojnásobný oproti DVB-T. Samotný standard DVB-C distribuci digitálního multiplexu v STA neusnadňuje.

Vybavení hlavní stanice STA je nákladné, set top boxy pro tento standard jsou méně dostupné a už nakoupené levné modely pro DVB-T jsou nepoužitelné. Na volném (horizontálním) trhu je nabídka DVB-C přijímačů výrazně nižší než přijímačů pro DVB-T. V oblasti DVB-C převažuje vertikální trh (distribuce pouze konkrétního zařízení příslušným provozovatelem systému/sítě).

Hlavním rizikem této metody je omezená dostupnost a výběr příslušných přijímačů, a to pokud jde o cenové rozpětí, výbavu tak i značku. Vybavení hlavní stanice pro tento způsob příjmu je poměrně nákladné.