Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Audio a domácí kina
Kamery
Multimediální centra
Projektory
Streaming videa
Televize
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  Svět audia

Historie spotřební elektroniky - 1. díl: Jaký byl vývoj?

, , článek
Historie spotřební elektroniky - 1. díl: Jaký byl vývoj?
Spotřební elektronika se stala neodmyslitelnou součástí našeho života. Těžko dnes hledat místo, kde bychom se s ní nesetkali. Život bez ní je pro nás nepředstavitelný, ať už jde o radiopřijímač v autě, v práci, nebo televizi vévodící (skoro) každému obýváku.
Historie spotřební elektroniky - 1. díl: Jaký byl vývoj?
Kapitoly článku:
  1. Historie spotřební elektroniky - 1. díl: Jaký byl vývoj?
  2. Od magnetofonu k MiniDiscu
  3. MP3, televizory
  4. VHS, DVD, Blu-ray
Datovat přesný vznik oboru spotřební elektroniky je dost dobře nemožné. Pokud půjdeme dále do historie, můžeme za předchůdce dnešních zařízení v našich domácnostech považovat i mechanické hrací skříňky, které se objevují již v třináctém století. Asi největší „hrací skříňkou“ je Staroměstský orloj, který v roce 1490 upravil mistr hodinářského řemesla Hanuš.



Pohled na část pražského Staroměstského orloje.


Mohli bychom vést akademickou debatu, zda takovéto mechanické přístroje spadají mezi předchůdce spotřební elektroniky. Ponechme tuto část ale hodinářům a snad i zručným kovářům. Žádná spotřební elektronika se bez mechanických částí neobejde, ale srdce těchto přístrojů tkví jinde.


Velcí vynálezci


Prvními jmény, na které musíme narazit při hledání kořenů spotřební elektroniky, jsou Alexander Graham Bell (1847–1922, Skotsko) a Thomas Alva Edison (1847–1931, USA). Dva vynálezci, narozeni ve stejném roce, jejichž jména dodnes vyslovujeme s úctou a pokorou. Vždyť právě oni dokázali posunout lidstvo svými vynálezy v novém oboru elektro do nového věku a velkou měrou přispěli k technické revoluci, která znamenala počátek dnešní uspěchané, konzumní společnosti.



Alexander Graham Bell (1847–1922).


Alexander Graham Bell vynalezl mikrofon a reproduktor, dvě zdánlivě obyčejné věci, bez jejichž přítomnosti bychom nebyli schopni ukládat a reprodukovat zvuk. Pravda, následný vývoj posunul tyto dva vynálezy kupředu, ale princip je dodnes stejný. Jeho nejznámějším vynálezem je telefon, ale právě mikrofon a reproduktor našel své široké uplatnění právě ve spotřební elektronice. Ne náhodou proto zvuk měříme v deciBELech.

Thomas Alva Edison svými vynálezy ovlivnil spotřební elektroniku a její raketový start nejvíce:
  • 1877 fonograf,
  • 1889 kinofilm o šíři 35 mm,
  • 1889 kinematograf (první kamera) a Kinetoskop (první promítačka),
  • 1913 synchronizace zvuku a obrazu při promítání,
  • 1914 gramofonová deska.



Thomas Alva Edison (1847–1931).


A to jsem se u tohoto vynálezce omezil pouze na výčet vynálezů, které souvisejí se spotřební elektronikou. Nejen vlastní vynálezy, ale zdokonalení jiných vynálezů nesou jeho jméno, pro příklad uveďme 1878 uhlíkový mikrofon, vylepšený vynález Grahama Bella.

Nezávisle na tomto muži působícím za „velkou louží“ se Evropa nenechávala zahanbit. V roce 1888 němec Emile Berliner (1851–1929) vynalezl gramofon, nebo ve Francii bratři Auguste Marie Lumiér (1862–1954) a Louis Nicholas Lumiér (1864–1948) předvedli první kinematograf v roce 1895. Nikola Tesla (1856–1943) narozen v Rakousku (území dnešního Chorvatska) v roce 1893 veřejně demonstroval možnost bezdrátového přenosu hlasu pomocí radiového spojení.



Nikola Tesla (1856–1943).


Pochopitelně před a především po těchto mužích přišli další a další vynálezci, kteří obor spotřební elektroniky obohatili o vynálezy, jež dnes používáme s naprostou samozřejmostí. Záměrně jsem vybral jména, která by neměla zůstat opomenuta a taková, co jsou spjata se zásadními vynálezy. Je ale mnoho bezejmenných, nebo méně známých vynálezců, kteří také stáli u zrodu mnoha vynálezů, jež byly určeny ke zdokonalení a pozdějšímu využití.



Fonograf z dílny Edisona.


Pojďme po stopách vynálezů. Edisonův fonograf (1877) přehrával zaznamenaný zvuk na kovový válec s vysoustruženou spirálovou drážkou, potaženou zpočátku staniolem a později voskem, kam byl mechanicky zaznamenáván zvuk. Neforemné válce byly křehké a snadno docházelo k poškození záznamu. Proto Emile Berliner představil roku 1895 první gramofon, u kterého byl záznam zvuku prováděn již na plochou desku kruhového tvaru.



Stařičký gramofon.


Jeho firmami na výrobu gramofonů a gramofonových desek v Evropě byly německá Deutsche Gramophon a o rok později Britain's Gramophone Co. Jeho ochrannou známkou, později převzatou RCA, byl obrázek jeho psa Nippera poslouchajícího hlas svého pána.





Papírové etikety s touto značkou se objevily v roce 1900. Tím byl dán základ gramofonovému průmyslu, jenž dlouhá léta znamenal jedinou možnost záznamu a reprodukce zvuku, a i po nástupu konkurenčních nosičů zůstala gramofonová deska stále živou. Počínaje undergroundovými DJ až po světově známé DJ stále s oblibou používají vinylové desky a výrobci stále vyrábějí nové přístroje jak pro domácí použití, tak pro profesionální využití. Mnoho posluchačů s velice dobrým sluchem upřednostňuje právě gramofonové desky ve spojení s kvalitním gramofonem před digitálními médii.



A takto vypadá špičkový soudobý gramofon značky Pro-Ject.



Počátky rozhlasu


Roku 1893 Nikola Tesla představil první experimentální veřejné radiové spojení. Primárně bylo toto spojení vynalezeno pro potřeby telegrafu. Záhy byly ovšem odhaleny možnosti přenosu zvuku vzduchem. Již roku 1907 byl uskutečněn první rozhovor pomocí radiových vln na vzdálenost 75 km. O tři roky později, roku 1910, byl poprvé zaznamenáván zvuk z operetního představení Carmen v New Yorku a přenášen pomocí radiových vln.


Roku 1922 v Anglii zahájilo pravidelné vysílání rozhlasu BBC a již o rok později se z pražských Kbel ozval hlas Radiojournalu. První vysílání probíhalo na dlouhých DV a později i středních SV vlnách. S postupem vývoje především radiopřijímačů se přecházelo na velmi krátké vlny VKV, na kterých dnes vysílá většina komerčních rádií pomocí frekvenční modulace FM. Ve 20. a 30. letech minulého století došlo díky zjednodušení výroby elektronek k masivnímu rozšíření radiových přijímačů.

I výrobci brzy reagovali na fakt, že radiové vysílání přebíralo funkci hlavního informačního zdroje (toto si drží až dodnes). Spojili gramofon s radiovým přijímačem a vznikla tak první víceúčelová zařízení. Uvolněním druhého kanálu v roce 1959 nic nebránilo šíření stereofonního vysílání. Vypuštěním první umělé družice Země, Sputniku 1 v roce 1957, se otevřela nová možnost pro budoucí šíření radiových vln, a to přes satelit.




Družice Sputnik 1 odstartovala éru satelitů.


Vzhledem k problematickému a nákladnému příjmu tohoto signálu oproti pozemnímu vysílání se satelitní radiové komerční vysílání dočkalo až na malé výjimky rozmachu s příchodem digitální technologie DVB-S, jako doplněk digitálních satelitních televizních programů. V 80. letech minulého století byla ustanovena pravidla pro digitální pozemní vysílání DAB. Ve vyspělých zemích Asie a Evropy, Kanadě, Jihoafrické republice a Austrálii se napevno usídlilo digitální pozemní vysílání.



Nástupu digitálního rozhlasového vysílání DAB/DAB+ se v ČR dočkáme zřejmě až po dokončení digitalizace TV vysílání.


V roce 2007 byla uvedena vylepšená verze tohoto systému zvaná DAB+. Radiové vysílání tedy bude i do budoucna provázet naše kroky a plnit tak funkci druhého nejmocnějšího informačního média.