HDR: povinná výbava nové televize?

Výrobci televizorů se neustále snaží přijít s něčím novým, čím by zaujali případné zákazníky. V posledních letech to nejdříve byly termíny jako HD nebo FullHD, poté dorazilo stereoskopické 3D, následoval souboj OLED vs LCD a “nedávno” se na scéně objevilo 4K. Obraz ve vysokém rozlišení už tolik netáhne, a tak nastal čas na další trik z klobouku. Prosadí se čím dál tím častěji zmiňované HDR, nebo dopadne jako 3D?

 

Potká HDR stejný osud jako 3D? (foto MyBroadband)

 

Ne vždy se totiž nová technologie uchytí a jistě si pamatujete doby, kdy prakticky každý televizor dorazil společně s 3D brýlemi. Výrobci na nás prostorové zobrazení chrlili ze všech stran. Nicméně technologie byla sama o sobě dost komplikovaná, řada lidí 3D neviděla, nebo se jim po chvilce sledování udělalo nevolno. Má HDR nakročeno stejným směrem?

 

Televizory a většina ostatní zobrazovací techniky prozatím nedokázala dosáhnout takové kvality, aby předehnala lidský zrak. Výrobci sice přišli na různé triky, kterými lze vidění oklamat, ale budeme-li oba světy poměřovat čistě vědecky, jsou naše oči stále “technologicky” vyspělejší. Každým rokem se však posouváme blíže a i dnes zmiňované HDR je snahou vše opět posunout kupředu.

 

Rozdíl mezi HDR a SDR může být místy propastný (foto Techhive)

Až dosud prodávané televizory měly ve své většině nízkou hodnotu maximálního jasu a stejně tak u nich černá nebyla často dostatečně tmavá, spíše světlejší do šedivých odstínů. Tvůrci obsahu si této limitace byli vědomi a proto upravovali rozsah jasu v omezeném pásmu a tím trpěly např. některé tmavé scény, kde by bylo vhodné určité části obrazu více prosvětlit.

Stejně tak byl problém s barevným prostorem, neboli množstvím barevných odstínů, které uměl panel zobrazit a nastavení vysokého jasu se automaticky rovnalo vybledlým barvám. První HD televizory dokázaly zobrazit zhruba 35 % barev (Rec. 709), které vnímá lidské oko, novější 4K se posunuly k hranici 75 % (Rec. 2020).

 

SDR zachycuje jen zlomek reality (foto LG)

 

HDR proto musí obě omezení vyřešit současně, neboť jedno bez druhého nebude fungovat. Začněme u jasu, ten se ještě donedávna pohyboval v řádech stovek nitů a běžné televizory oscilovaly okolo 400 nitů (dříve dokonce jen 100 nitů), avšak základní HDR standardy vyžadují 1000 nitů a ty pokročilejší dokonce 4000 nitů. Nicméně ani tam nekončíme, při výzkumu v laboratořích Dolby byl optimální rozsah definován do 10 000 nitů!

Máme tedy dostatečně “rozsvícený” panel a ještě musíme upravit barevný rozsah. Televizory si až dosud vystačily s 8bit panelem, který pro každou barvu RGB matice (Red Green Blue) dokázal zobrazit 256 odstínů. Celkově tedy panel zvládl zobrazit 16,7 milionu barev (256x256x256). To však pro běh HDR nestačí a je nutné přidat množství barevných odstínů.

 

Lidské oko je stále napřed, ale technika se neustále zlepšuje

(foto idownloadblog)

 

První skupina HDR televizorů tedy začíná na 10bit panelech a zde je situace už mnohem lepší. Lze totiž zobrazit až 1024 odstínů na každé složce RGB a my se tak ve výsledku dostáváme o dva řády výše na 1 miliardu barev (1024x1024x1024). Rozdíl mezi 8bit a 10bit panely je často rozeznatelný na první pohled, samozřejmě u snímků, které většího rozsahu patřičně využívají.

 

HDR panely dokáží zobrazit více odstínů a lépe tak vykreslit obraz

(foto Mysterybox)

Na 10 bitech však nekončíme a dalším stupněm jsou 12bitové panely, kde se počet odstínů navyšuje na 4096 a výsledkem je 68 miliard (4096x4096x4096). Kvalitativní skok už nemusí být pro lidské oko tak markantní a navíc jsou tyto panely prozatím drahé na výrobu a budou se tak vyskytovat pouze v prémiových modelech. Nicméně časem určitě zlevní na přijatelné částky.

 

 

Ještě než si představíme konkrétní HDR standardy, dovolím si malou odbočku k technologiím panelů. LCD s LED podsvícením na tom při startu HDR bylo o něco lépe, neboť dokázalo snadněji dosáhnout požadovaných hodnot jasu a např. QLED od Samsungu se tak brzy pyšnily splněním požadavků.

Naproti tomu první OLED televizory tak vysokých hodnot jasu dosáhnout neuměly, a proto pozor na “výhodnou” koupi výběhového modelu. Dle posledních zpráv z CESu 2019 v Las Vegas to vypadá, že je tento problém u OLED už definitivně vyřešen.

Obecně platí pravidlo, že pokud televizor HDR podporuje, jeho výrobce se náležitě pochlubí. Pozor také na všemožné vlastní "HDR standardy" výrobců, vždy chtějte jasně zmíněné ty, o kterých je následující kapitola!