Jak zlepšit příjem DVB-T z Černé hory
Ještě mě napadla jedna "šílenost", jestli v blízkosti není jiná anténa, na které vzniká tzv. stojaté vlnění.
Použitá anténa "Hrschmann" vyžaduje (kvůli své délce) homogenní elmag. pole daného TXu v místě příjmu! A to může být další z problémů! Možná by pomohlo zkusit příjem na jinou anténu (do míst s elmag. nehomogenitou je ideální origo plzeňské nebo "vateňácké" síto). Ovšem bez znalosti hodnot (mnou zde dříve) uvedených parametrů je řešení problémů "hádáním z křišťálové koule"!
Zdravim,včera bylo pěkné počasí tak jsme se rozhodly sundat Hirschmannku zkusily jsme velké husté síto Vaten , umístily jsme ho místo Hirschmannky ,signál na K38,40 fungoval opolovinu méně a K60 nešel vůbec.Síto je moc slabé.Tak jsme zase vrátily Hirschmannku zpět.Je to dost problém to sundávat z 12m stožáru ,ale zkusily jsme to ,anténu mám na rotátoru tak se dá i přesně do nastavit.Měřák jsme bohužel nikde nesehnaly tak jsme musely podle set top boxu Schwaiger 714 ten umí měřit signál v dB i chybovost. Byla to prostě z nouze na zkoušku.
Jo, to mně připomíná, jak jsem kdysi stavěl antény na Němce a ... nic a pak kámoš vytáhl takového japonského chcípáka s prutem a obraz měl.:confused: Doteď nikdo nepřišel na to proč. Asi přesnější ladění tuneru.:cool:
[QUOTE=petrsatik;470764]Zdravim,včera bylo pěkné počasí tak jsme se rozhodly sundat Hirschmannku zkusily jsme velké husté síto Vaten , umístily jsme ho místo Hirschmannky ,signál na K38,40 fungoval opolovinu méně a K60 nešel vůbec.Síto je moc slabé.Tak jsme zase vrátily Hirschmannku zpět.Je to dost problém to sundávat z 12m stožáru ,ale zkusily jsme to ,anténu mám na rotátoru tak se dá i přesně do nastavit.Měřák jsme bohužel nikde nesehnaly tak jsme musely podle set top boxu Schwaiger 714 ten umí měřit signál v dB i chybovost. Byla to prostě z nouze na zkoušku.[/QUOTE]Zde je foto antény.
[QUOTE=petrsatik;470764]Zdravim,včera bylo pěkné počasí tak jsme se rozhodly sundat Hirschmannku zkusily jsme velké husté síto Vaten , umístily jsme ho místo Hirschmannky ,signál na K38,40 fungoval opolovinu méně a K60 nešel vůbec.Síto je moc slabé.Tak jsme zase vrátily Hirschmannku zpět.Je to dost problém to sundávat z 12m stožáru ,ale zkusily jsme to ,anténu mám na rotátoru tak se dá i přesně do nastavit.Měřák jsme bohužel nikde nesehnaly tak jsme musely podle set top boxu Schwaiger 714 ten umí měřit signál v dB i chybovost. Byla to prostě z nouze na zkoušku.[/QUOTE]Oprava settopbox je Schwaiger 710
Tady ti zřejmě nikdo nic moudřejšího neporadí, neboť u tebe na střeše nestojí. Ještě jsem se díval, zda není problém v polaritě - není.
Takže na závěr něco z mého postupu:
K měřáku připojím prut (viz obr.) a naskenuji si prostor, co se vůbec v místě dá chytit.
[ATTACH=CONFIG]25126[/ATTACH]
Pak teprve si připojím obyčejnou anténku, kterou držím v ruce a přes spektrum se dívám, odkud je nejlepší signál. Nebo si naladím třeba ČT1 a ladím podle tohoto kanálu.
[ATTACH=CONFIG]25127[/ATTACH]
Pokud na tuto anténu a max. 2m kabel nic v odpovídající kvalitě nechytím, kašlu na to. Respektive na tom místě měření. Dobrého signálu pak docílím "pořádnou" anténou. Myslím, že tu Ivo někdy někde napsal, že z hovna bič neupleteš. Jinými slovy, kde nic není ani sebesilnější zesilovač ti nepomůže. Ten je dobrý na kompenzaci ztrát v rozvodu. Stále platí staré známé pravidlo, že nejlepší zesilovač je kvalitní anténa, což ty ale máš. Proto jsem ti psal, abys anténu od všeho odpojil a krátkým kabelem měřil přímo u ní. Navíc pokud rotátor napájíš po koaxu, může být problém i ve výhybce.
Takže na závěr něco z mého postupu:
K měřáku připojím prut (viz obr.) a naskenuji si prostor, co se vůbec v místě dá chytit.
[ATTACH=CONFIG]25126[/ATTACH]
Pak teprve si připojím obyčejnou anténku, kterou držím v ruce a přes spektrum se dívám, odkud je nejlepší signál. Nebo si naladím třeba ČT1 a ladím podle tohoto kanálu.
[ATTACH=CONFIG]25127[/ATTACH]
Pokud na tuto anténu a max. 2m kabel nic v odpovídající kvalitě nechytím, kašlu na to. Respektive na tom místě měření. Dobrého signálu pak docílím "pořádnou" anténou. Myslím, že tu Ivo někdy někde napsal, že z hovna bič neupleteš. Jinými slovy, kde nic není ani sebesilnější zesilovač ti nepomůže. Ten je dobrý na kompenzaci ztrát v rozvodu. Stále platí staré známé pravidlo, že nejlepší zesilovač je kvalitní anténa, což ty ale máš. Proto jsem ti psal, abys anténu od všeho odpojil a krátkým kabelem měřil přímo u ní. Navíc pokud rotátor napájíš po koaxu, může být problém i ve výhybce.
Ačkoliv se tu už trapně opakuji, přesto si neopustím poznámku, že nejčastější závadou v anténní technice mimo vadných výhybek bývají ještě konektory. A zejména ty co lezou přímo do TV.
Pokud narazím na konektor (viz obr. níže), rovnou jej ucvaknu!
[ATTACH=CONFIG]25128[/ATTACH]
Lepší alternativou je níže zobrazený konektor, který má kvalitnější konstrukci a díky svornému mechanizmu se z něho kabel jen tak nevytrhne. Také je zde kvalitní závit šroubku pro uchycení středového drátu koaxu.
[ATTACH=CONFIG]25129[/ATTACH]
Mezi mé nejoblíbenější montáže s prakticky 100% eliminací závad je použití F-kových konektrorů a redukcí. Navíc zde podle potřeby si mohu nastavit úhel i délku konektoru třeba vzhledem k prohlubni v TV a směru vedení kabelu. Při použití stejného průměru koaxu a konektroru kabel z konektoru se dá vytrhnout až při použití hrubší síly.
[ATTACH=CONFIG]25134[/ATTACH][ATTACH=CONFIG]25131[/ATTACH][ATTACH=CONFIG]25133[/ATTACH][ATTACH=CONFIG]25130[/ATTACH][ATTACH=CONFIG]25132[/ATTACH]
Pokud narazím na konektor (viz obr. níže), rovnou jej ucvaknu!
[ATTACH=CONFIG]25128[/ATTACH]
Lepší alternativou je níže zobrazený konektor, který má kvalitnější konstrukci a díky svornému mechanizmu se z něho kabel jen tak nevytrhne. Také je zde kvalitní závit šroubku pro uchycení středového drátu koaxu.
[ATTACH=CONFIG]25129[/ATTACH]
Mezi mé nejoblíbenější montáže s prakticky 100% eliminací závad je použití F-kových konektrorů a redukcí. Navíc zde podle potřeby si mohu nastavit úhel i délku konektoru třeba vzhledem k prohlubni v TV a směru vedení kabelu. Při použití stejného průměru koaxu a konektroru kabel z konektoru se dá vytrhnout až při použití hrubší síly.
[ATTACH=CONFIG]25134[/ATTACH][ATTACH=CONFIG]25131[/ATTACH][ATTACH=CONFIG]25133[/ATTACH][ATTACH=CONFIG]25130[/ATTACH][ATTACH=CONFIG]25132[/ATTACH]
Já jsem tenkrát taky postupoval od antény logara na tu nešlo nic , potom velké husté síto vaten signál byl ,ale hodně slabý 20dBuV kanál40 potom až Hirschmanka ta už vykazovala nejlepší signál vše zkoušeno bez zesilovače.Signál byl 32dBuV ,úplné zlepšení bylo po vložení zesilovače signál se zvednul na 53 dBuV. Je pravděpodobné ,že příjem je opravdu na hranici použitelnosti a vliv na příjem má mlha ,která signál zatlumí nebo nevím co může dalšího.130 km vzdušnou čarou to asi může být cokoliv jedná se už asi taky o dálkový příjem.Ale Černá hora je zde jediné řešení s 3 multiplexy.Cukrák mám za vysokým kopcem a Votice taky.
[QUOTE=petrsatik;470812]Já jsem tenkrát taky postupoval od antény logara na tu nešlo nic , potom velké husté síto vaten signál byl ,ale hodně slabý 20dBuV kanál40 potom až Hirschmanka ta už vykazovala nejlepší signál vše zkoušeno bez zesilovače.Signál byl 32dBuV ,úplné zlepšení bylo po vložení zesilovače signál se zvednul na 53 dBuV. Je pravděpodobné ,že příjem je opravdu na hranici použitelnosti a vliv na příjem má mlha ,která signál zatlumí nebo nevím co může dalšího.130 km vzdušnou čarou to asi může být cokoliv jedná se už asi taky o dálkový příjem.Ale Černá hora je zde jediné řešení s 3 multiplexy.Cukrák mám za vysokým kopcem a Votice taky.[/QUOTE]
No samozřejmě, že směrová anténa musí mít větší zisk. U síta se počítá zisk tuším do max. 12dB i s nástavcema. Nejde o to zesílit úroveň signálu, ale zesílit použitelnou část signálu.
Trutnov vysílá s výkonem myslím 100kW a Cukrák 50kW. Já v Praze Černou Horu chytám ještě v použitelné kvalitě i bez zesílení na kabel okolo 20m a s rozbočovačema. Ale v členitém terénu je příjem nevyzpytatelný a hlavně nezaručený. Ještě bych chtěl dodat, že se až překvapivě podstatně zlepšila kvalita signálu poté, co jsem všechny komponenty vyměnil za komponenty s F-kovýma konektorama. A navíc nemusím to hlídat, zda se mi to někde nerozpojilo.
No samozřejmě, že směrová anténa musí mít větší zisk. U síta se počítá zisk tuším do max. 12dB i s nástavcema. Nejde o to zesílit úroveň signálu, ale zesílit použitelnou část signálu.
Trutnov vysílá s výkonem myslím 100kW a Cukrák 50kW. Já v Praze Černou Horu chytám ještě v použitelné kvalitě i bez zesílení na kabel okolo 20m a s rozbočovačema. Ale v členitém terénu je příjem nevyzpytatelný a hlavně nezaručený. Ještě bych chtěl dodat, že se až překvapivě podstatně zlepšila kvalita signálu poté, co jsem všechny komponenty vyměnil za komponenty s F-kovýma konektorama. A navíc nemusím to hlídat, zda se mi to někde nerozpojilo.
Pokud máš originál Hirschmann, doporučuji neměnit a ponechat. Protože její zisk je až 18dB. Česká Color má zisk až 16dB. Dále se i u nás dají sehnat velmi kvalitní anteny od firmy Kathrein. Nejvýkonnější je typ AOT_65, který dosahuje stejného zisku, jako originál anténa od výrobce Hisrschmann, tedy až 18dB. Ten model od firmy Hirschmann se jmenoval Hirschmann FESA 818 (již se nevyrábí)
Dálkový příjem:
v příloze *pdf: anteny Katherin
Dálkový příjem:
[ATTACH=CONFIG]25173[/ATTACH].......[ATTACH=CONFIG]25174[/ATTACH]
v příloze *pdf: anteny Katherin
Děkuji za radu, já mám tu poctivou Hirschmannku FESA 818N60 viz foto posílám pro někoho i manuál, kdyby potřeboval .Vím že mechanicky i ziskem nemá konkurenci. Já jsem doma měl schovanou anténu x-color 91BL, ostříhanou mechanicky upravenou podle amatérského rádia, je jak nová, ale zisk už jsem nevěděl jaký po úpravě měla, byla ostřihaná na 3 velikosti direktorů.
Tím přistřížením těch "plíšku" se docílí přesnost na určitý kanál (já to kdysi také dělal podle návodu z knížky, abych, ještě v čase analogu, měl lepší příjem z vysílače ORF_2 Vídeň)
[QUOTE=Ivo Mašek;471027]Tím přistřížením těch "plíšku" se docílí přesnost na určitý kanál (já to kdysi také dělal podle návodu z knížky, abych, ještě v čase analogu, měl lepší příjem z vysílače ORF_2 Vídeň)[/QUOTE]
Jaké jsou dnes ty novinky, antény s těma třemi ráhny s direktory výrobce např.Synaps ?
Jaké jsou dnes ty novinky, antény s těma třemi ráhny s direktory výrobce např.Synaps ?
Tak jako všechno, tak i anteny se dělají nejen pro svůj užitek, ale také pro krásu. Má uváděný zisk 16dB. Pokud máš na mysli asi tuto:
[ATTACH=CONFIG]25181[/ATTACH]
Antenu se ziskem 18dB (s vyšším se snad ani nedá vyrobit) vyrábí, pokud je mi známo, firma Kathrein
[ATTACH=CONFIG]25181[/ATTACH]
Antenu se ziskem 18dB (s vyšším se snad ani nedá vyrobit) vyrábí, pokud je mi známo, firma Kathrein
Tu "hischmanku" si drž. Protože i nejvýkonnější Kathrein AOT_65 má stejný zisk, jako ona stará dobrá "hirschmanka". Tedy 18dB. Akorát že za tu Kathrein dneska dáš zhruba 2500.-Kč (tolik skutečně u nás stojí)
Tady ji např. mají (a koukám, že sem byl cenově ještě skromnej): http://www.dvbservis.cz/products.php?pid=3
Tady ji např. mají (a koukám, že sem byl cenově ještě skromnej): http://www.dvbservis.cz/products.php?pid=3
[QUOTE=Ivo Mašek;471035]Tak jako všechno, tak i anteny se dělají nejen pro svůj užitek, ale také pro krásu. Má uváděný zisk 16dB. Pokud máš na mysli asi tuto:
[ATTACH=CONFIG]25181[/ATTACH]
Antenu se ziskem 18dB (s vyšším se snad ani nedá vyrobit) vyrábí, pokud je mi známo, firma Kathrein[/QUOTE]
Tuto anténu pro její váhu, jednoduchou H/V montáž a i cenu dávám s oblibou v místech, kde jsem se signálem už skoro na štíru. Kupovat něco dražšího mně připadá, asi jako kupovat zlaté konektory. Než dát 2700Kč za anténu, raději bych mnohem levněji sfázoval dvě. Ale i tak zisk antény je diskutabilní v celém pásmovém rozsahu.
[ATTACH=CONFIG]25181[/ATTACH]
Antenu se ziskem 18dB (s vyšším se snad ani nedá vyrobit) vyrábí, pokud je mi známo, firma Kathrein[/QUOTE]
Tuto anténu pro její váhu, jednoduchou H/V montáž a i cenu dávám s oblibou v místech, kde jsem se signálem už skoro na štíru. Kupovat něco dražšího mně připadá, asi jako kupovat zlaté konektory. Než dát 2700Kč za anténu, raději bych mnohem levněji sfázoval dvě. Ale i tak zisk antény je diskutabilní v celém pásmovém rozsahu.
[QUOTE=bastlir;471040]Tuto anténu pro její váhu, jednoduchou H/V montáž a i cenu dávám s oblibou v místech, kde jsem se signálem už skoro na štíru. Kupovat něco dražšího mně připadá, asi jako kupovat zlaté konektory. Než dát 2700Kč za anténu, raději bych mnohem levněji sfázoval dvě. Ale i tak zisk antény je diskutabilní v celém pásmovém rozsahu.[/QUOTE]Tak když to shrneme tato anténa má stejný zisk jako naše Česká super colorka.Super colorka stojí 1200Kč a anténa od Synaps je za 600Kč. Mechanické provedení dnešní super colorky je mizerné ulétávají direktory a ráhno z tenkého hliníkového profilu se prohýbá.To už je lepší ten Synaps. Jinak děkuji za pomoc já zůstávám u Hirschmannky. Jinak signál od 27.10. jde v pohodě K38,40,60 asi to dělá opravdu jen inverze nebo změna počasí.Ani déšť tomu nevadí.
[QUOTE]Jinak signál od 27.10. jde v pohodě K38,40,60 asi to dělá opravdu jen inverze nebo změna počasí.Ani déšť tomu nevadí.[/QUOTE]
Já to tu psal, aby si zbytečně ještě nelaboroval, neb byl čas inverzí. Ještě když byl analog, tak sem se na to těšil :-)
Já to tu psal, aby si zbytečně ještě nelaboroval, neb byl čas inverzí. Ještě když byl analog, tak sem se na to těšil :-)
[QUOTE=Ivo Mašek;471176]Já to tu psal, aby si zbytečně ještě nelaboroval, neb byl čas inverzí. Ještě když byl analog, tak sem se na to těšil :-)[/QUOTE]
A nebývalo to spíš na jaře?
A nebývalo to spíš na jaře?
Ne. Možná občas, ale asi hodně málo, protože mě to v paměti neutkvělo. zato podzimy byly a jsou pravidelné
Slunce, jak je výše popisováno, má vliv (svými "bouřemi") na elektro sítě a počítačové sítě. S inverzí, jak je zde diskutováno ohledně šíření vzdálených televizních a rozhlasových signálů, nemá společného nic - respektive má společného pramálo - pouze to, že Zeměkoule se odvrací a tím vždy jedna její polokoule se zahřívá méně (zimní období) a druhá více (letní období). Inverze je spíše o proudění chladného vzduchu (což samozřejmě souvisí s tím odklonem od dlouhého slunečního svitu a ochlazením oné polokoule - ale nemá to nic společného se slunečními bouřemi)
Vypůjčeno z odborné literatury (takhle odborně bych to já nenapsal):
Normální situace
Pro dolní vrstvy atmosféry (troposféru) je charakteristické, že teplota vzduchu s výškou klesá, tzn. při zemském povrchu je vzduch teplejší než ve výšce. Je to způsobeno ohřevem o zemský povrch, který vydává teplo získané pohlceným slunečním zářením. Přenos tepla od zemského povrchu je provázen jevem zvaným konvekce, kdy ohřátý vzduch stoupá a na jeho místo se shora tlačí vzduch studený.
Inverze
Někdy však dochází k obrácení neboli inverzi teplotního gradientu. Lokální inverze například v údolí může být způsobena stékáním chladného vzduchu po svazích dolů. U dna kotliny se potom vytváří vrstva studeného vzduchu, v níž mnohdy dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku mlhy/nízké oblačnosti. Ve větším měřítku může inverzi způsobit nasunutí teplejší masy vzduchu nad vrstvu vzduchu studeného, čímž dojde k zastavení konvekčního proudění.
Důsledky inverze (pro naše potřeby zde)
Na rozhraní chladné a teplé masy vzduchu (které mají různý index lomu pro procházející záření) může docházet k zajímavým projevům zrcadlení, označovaným jako fata morgána, či šíření rádiových vln odrazem o inverzní rozhraní (tzv. troposférické vedení). Inverzní situace tak bývají pro radioamatéry zajímavou příležitostí, jak zachytit signál stanic, které jsou při vysílání za běžných podmínek pro velkou vzdálenost nedosažitelné.
Vypůjčeno z odborné literatury (takhle odborně bych to já nenapsal):
Normální situace
Pro dolní vrstvy atmosféry (troposféru) je charakteristické, že teplota vzduchu s výškou klesá, tzn. při zemském povrchu je vzduch teplejší než ve výšce. Je to způsobeno ohřevem o zemský povrch, který vydává teplo získané pohlceným slunečním zářením. Přenos tepla od zemského povrchu je provázen jevem zvaným konvekce, kdy ohřátý vzduch stoupá a na jeho místo se shora tlačí vzduch studený.
Inverze
Někdy však dochází k obrácení neboli inverzi teplotního gradientu. Lokální inverze například v údolí může být způsobena stékáním chladného vzduchu po svazích dolů. U dna kotliny se potom vytváří vrstva studeného vzduchu, v níž mnohdy dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku mlhy/nízké oblačnosti. Ve větším měřítku může inverzi způsobit nasunutí teplejší masy vzduchu nad vrstvu vzduchu studeného, čímž dojde k zastavení konvekčního proudění.
Důsledky inverze (pro naše potřeby zde)
Na rozhraní chladné a teplé masy vzduchu (které mají různý index lomu pro procházející záření) může docházet k zajímavým projevům zrcadlení, označovaným jako fata morgána, či šíření rádiových vln odrazem o inverzní rozhraní (tzv. troposférické vedení). Inverzní situace tak bývají pro radioamatéry zajímavou příležitostí, jak zachytit signál stanic, které jsou při vysílání za běžných podmínek pro velkou vzdálenost nedosažitelné.
Zdravím Vás v minulých příspěvcích jsem se dotazoval ,na příjem s anténou Hirschmann z Černé hory.Mám ještě jeden dotaz ,pomůže dát anténu ze současné výšky 10m do výšky 20m.Mám možnost od kamaráda získat nepotřebný stožár Magirus ,který jde na kliku vysunout až do výšky 19m + nástavec 1m pro anténu. CB-čkáři to používají pro rozměrné antény ,tak pro Hirschmannku by to nebyl žádný problém.Zlepší se tím i K60,který se hůř ohýbá přes kopce ? Děkuji za odpověď.
A co čekáš, že ti tu adpovíme? Jak to tu může někdo vědět? Pokud se tím stožárem dostaneš přes nějakou překážku, pak není co řešit. Prostě to budeš muset vyzkoušet.
Zvýšení přijímací antény o 10m by se už kladně projevit mělo, ale jak bylo napsáno, předem se nic určitého říct nedá! Křišťálovou kouli nikdo z nás (sice nemohu mluvit za všechny, ale v tomto případě jsem si na 100% jistý) nemá. Takže zkusit, ale jedině s měřákem, změřit parametry před změnou výšky a pak po změně a hned bude jasno.
