Favicon Svethardware.cz  Svět hardware   Fórum Favicon Svetmobilne.cz  Svět mobilně Favicon Svetaudia.cz  Svět audia Favicon Digimanie.cz  Digimanie   Fórum   Galerie Společnost oXy Online s.r.o.
Strana 1 z 11 123 ... PosledníPoslední
Zobrazené výsledky: 1 až 15 z 154

Téma: Historie radiopřijímačů v obrazech

  1. #1
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Minulý rok jsme si povídali něco o historii televizních přijímačů a televizního vysílání (https://www.tvfreak.cz/forum/showthread.php?t=25208), tak letos si povíme něco málo o historii rozhlasového vysílání a radiopřijímačích.

    Na území budoucího Československa probíhaly pokusy s rozhlasovým vysíláním už před první světovou válkou a pokračovaly i po ní. První rozhlasový pořad, složený ze slova a hudby, byl vysílán 28. října 1919 z radiotelegrafní stanice na pražské Petřínské rozhledně. Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. května 1923 z legendárního stanu v Praze-Kbelích (příloha č. 1) a zpočátku trvalo hodinu denně. Veškerý program se vysílal živě. Mezi průkopníky rozhlasového vysílání byl, mimo jiné, i Ladislav Šourek, ředitel společnosti pro distribuci rozhlasových přijímačů Radioslavia. Vznikla společnost Radiojournal, v níž většinový podíl získala firma Radioslavia. Radiojournal se stal provozovatelem vysílání s příslušným povolením ministerstva vnitra a ministerstva pošt a telegrafů. Roku 1923 začal vycházet měsíčník Radiojournal (příloha č. 2), který informoval o rozhlasovém vysílání. V roce 1924 se v českém tisku poprvé objevilo slovo "rozhlas", které začalo nahrazovat tehdejší výrazy "radiofonie", případně anglický výraz "broadcasting". V roce 1925 získal v Radiojournalu majoritní podíl stát prostřednictvím ministerstva pošt a telegrafů.
    V roce 1924 Radiojournal přesídlil do budovy poštovní nákupny na Fochově třídě v centru Prahy. Na Fochově třídě rozhlas už zůstal a v roce 1933 zakotvil na své dnešní adrese - Fochova (dnes Vinohradská) č. 12. Budovu, zvanou "rozhlasový palác", postavilo ministerstvo pošt a telegrafů, které ji společně s Radiojournalem až do roku 1945 obývalo.
    V roce 1926 bylo zavedeno několik novinek. Začal se vysílat časový signál (příloha č. 3), a také se objevily pravidelné zprávy, které pro společnost Radiojournal vyráběla Československá tisková kancelář.
    - budova "poštovní nákupny", v které sídlil rozhlas v letech 1924 až 1933 (příloha č. 4)
    - propagační bus společnosti Radiojournal v roce 1939 (příloha č. 5)
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: kbely.jpg 
Zobrazení: 234 
Velikost: 32.3 KB 
ID: 9166   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: casopis_kolaz.jpg 
Zobrazení: 234 
Velikost: 46.5 KB 
ID: 9167   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: cassignal39.jpg 
Zobrazení: 235 
Velikost: 25.9 KB 
ID: 9168   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: budova30.jpg 
Zobrazení: 249 
Velikost: 32.3 KB 
ID: 9169   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: autobus39.jpg 
Zobrazení: 314 
Velikost: 38.2 KB 
ID: 9170  

  2. #2
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    V minulém díle jsme si pověděli cosi málo o vzniku Československého rozhlasu a tam jsme si také připoměli společnost Radioslavia, a to ne náhodou. V tomto díle si něco o společnosti Radioslavia povíme.

    Vznik společnosti se datuje rokem 1922. Byla to tehdy Radioslavia s.r.o., která se v létě 1923 změnila na společnost akciovou s kapitálovou účastí francouzské firmy Companie General. Její činnost byla obchodní a dovážela první radiotelegrafní vysílače a přijímače, o které byl značný zájem. Silná konkurence na Československém trhu v podobě firem Philips nebo Telefunken později způsobila Radioslavii značné potíže. Roku 1932 však dochází k navázání obchodního spojení s anglickou společností Marconi Wireless Telegraph Co a tím ke zlepšení situace.
    V Radioslavii se začínají montovat první radiopřijímače z dílů dovážených z Anglie. Tento start byl úspěšný, což potvrzuje i zakázka montáže několika vysílačů, dodaných do Československa z Anglie.
    Tehdejší mezinárodní situace vyvolala potřebu získání dodavatele malých vysílacích elektronek po potřebu armády a velkých na údržbu vysílačů. Volba padla na Radioslavii, která již v roce 1936 byla schopna vyrábět první vysílací elektronky. Ty však nesly ještě značku Marconi. Tato první generace vysílacích elektronek měla znaky původní konstrukce Marconi. Jednalo se o výkonové triody s vnější měděnou anodou, chlazenou vodou nebo vzduchem. Isolační části vakuové obálky byly z olovnatého skla, katody byly z čistého wolframu.
    Společnost Radioslavia, mimo jiných, vyráběla tyto rozhlasové přijímače:
    - Radio Krystalka RS, vyrobené roku 1925, určené pro příjem z středovlných vysílačů (příloha č.1 a 2)
    - Radio Heterodyn, vyrobené roku 1923 pro pásmo SV,KV a DV (příloha č. 3 a 4)
    - Radio KL1, vyrobené roku 1927, určené pro pásmo SV a DV (příloha č. 5 a 6)
    Společnost zastupovala na našem území firmy Marconi, SFR, Brown a Sterling. Radioslavia a.s. existovala do roku 1948, kdy byla komunisty znárodněna a včleněna do n.p. Tesla.
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: Krystalka.jpg 
Zobrazení: 299 
Velikost: 50.0 KB 
ID: 9172   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: krystalka2.jpg 
Zobrazení: 271 
Velikost: 112.2 KB 
ID: 9173   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: radioslavia1.jpg 
Zobrazení: 304 
Velikost: 26.0 KB 
ID: 9174   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: radioslavia2.jpg 
Zobrazení: 361 
Velikost: 36.7 KB 
ID: 9175   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: radioslavia3.jpg 
Zobrazení: 362 
Velikost: 883.0 KB 
ID: 9176   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: radioslavia4.jpg 
Zobrazení: 378 
Velikost: 956.2 KB 
ID: 9177  



  3. #3
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Továrna na výrobu rozhlasových přijímačů ELEKTRA - PHILIPS v roce 1936 v Praze


  4. #4
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Telegrafia a.s.
    V roce 1919 byla na popud ministerstva pošt a telegrafů spolu se Živnobankou založena firma Telegrafia, továrna na telefony a telegrafy. Československý stát vlastnil 51 procent akcií. Výroba byla zahájena v Roztokách u Prahy, ovšem roku 1922 se firma přestěhovala do Pardubic, kde působila až do svého zániku v roce 1946. Firma Telegrafia a.s. zahájila výrobu prvních radiopřijímačů v roce 1924.
    Jednalo se o licenční výrobu radiopřijímačů Schaub, a to modely Bali (příloha č. 1 a 2), a Java Super. Roku 1936 si Telegrafia nechala u firmy Zerdik zkonstruovat přijímače modelové řady Triumf (příloha č. 3). Od roku 1938 již Telegrafia vyráběla radiopřijímače vlastní konstrukce. Za války se v Telegrafii výráběla vojenská technika a výroba radiopřijímačů byla převedena do družstva Jiskra v Pardubicích, kde se montovaly přístroje A-Dur a C-Dur (příloha č. 4). K obnovení výroby radiopřijímačů došlo až v roce 1945 přistrojem C420 Liberátor (příloha č. 5), který byl vyvinut již v roce 1941. V roce 1946 byla firma znárodněna a začleněna do národního podniku Tesla.
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: telegrafia1.jpg 
Zobrazení: 273 
Velikost: 67.4 KB 
ID: 9194   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: telegrafia2.jpg 
Zobrazení: 215 
Velikost: 96.8 KB 
ID: 9195   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: telegrafia3.jpg 
Zobrazení: 360 
Velikost: 64.3 KB 
ID: 9197   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: telegrafia4.jpg 
Zobrazení: 211 
Velikost: 61.2 KB 
ID: 9198   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: telegrafia5.jpg 
Zobrazení: 270 
Velikost: 59.1 KB 
ID: 9199  

  5. #5
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    EMPO spol s r.o.
    Firmu založil Emil Popper a podnik se zpočátku zabýval pouze výrobou elektroměrů a rozváděčů. Ovšem po záhajení čs. rozhlasového vysílání získala firma EMPO licenci pro výrobu přijímačů. Původní zaměření firmy se projevilo i zde, např. do pouzdra malého jednofázového elektroměru se montovala krystalka. V roce 1933 firma uvedla na trh na tehdejší dobu vysoce propracované přjímače Ocean (příloha č. 1, 2 a 3), což byl dvouelektronkový přijímač s novými elektronkami Philips E446 a E443H, s dynamickým reproduktorem, rozsahem dlouhých, středních a dokonce i krátkých vln, což v té době nebylo vůbec obvyklé. Druhým přijímačem byl superhet Hexodyn (příloha č. 4 a 5) rovněž s využitím nejmodernější techniky. V dalších letech firma vyráběla kvalitní přijímače souběžně s elektroměry až do roku 1946, kdy byla zestátněna.
    Další radiopřijímače, které vyráběla firma EMPO:
    - Empo Poem, vyráběný v letech 1940 až 1941 (příloha č. 6 a 7)
    - Empo 451 Major, poslední výrobek firmy před znárodněním roku 1946 (příloha č. 8 a 9). Tento model byl pokračováním řady 413 Major, která se vyráběla v letech 1941 a 1942.
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: empo1.jpg 
Zobrazení: 244 
Velikost: 112.8 KB 
ID: 9206   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: empo2.jpg 
Zobrazení: 191 
Velikost: 116.7 KB 
ID: 9207   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: empo3.jpg 
Zobrazení: 236 
Velikost: 218.1 KB 
ID: 9208   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: empo4.jpg 
Zobrazení: 219 
Velikost: 67.2 KB 
ID: 9211   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: empo5.jpg 
Zobrazení: 193 
Velikost: 23.2 KB 
ID: 9212   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: empo6.jpg 
Zobrazení: 186 
Velikost: 86.1 KB 
ID: 9213   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: empo7.jpg 
Zobrazení: 185 
Velikost: 74.2 KB 
ID: 9214   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: empo9.jpg 
Zobrazení: 173 
Velikost: 133.7 KB 
ID: 9216  
    Připojené obrázky Připojené obrázky  

  6. #6
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    REKTRA Radioelektra spol. s r.o.
    Firma REKTRA vznikla v roce 1936, a to na popud firmy Philips, jako interní značka koncernu. Důvodem byl klesající zájem o výrobky německé provenience, kdy s rozmachem nacismu v Německu bylo vše německé československým obyvatelstvem odmítáno. Firma Philips byla řízena německou centrálou v Berlíně, tudíž i jí se dotkl tento bojkot.
    Proto Philips založil pobočku REKTRA, v které se vyráběly přístroje osazené neoznačeným chassis Philips s vlastní skříňkou. Používané elektronky nesly značku Triotron, což byla rovněž interní ochranná známka koncernu Philips. Jedinou výjimkou je přijímač RA89, dvouelektronkový superhet s koncovou elektronkou ECL11 fy Telefunken, který neměl svého Philipsovského dvojníka.
    - REKTRA RA33, který se vyráběl v letech 1937 a 1938 (příloha č. 1 a 2)
    - REKTRA RA12, který se vyráběl v letech 1938 a 1939 (příloha č. 3 a 4)
    - REKTRA RA163, který se vyráběl roku 1941 a 1942 (příloha č. 5 a 6)
    - REKTRA RA97, který se vyráběl v letech 1939 a 1940 (příloha č. 7, 8, 9 a 10)
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra1.jpg 
Zobrazení: 156 
Velikost: 70.7 KB 
ID: 9218   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra2.jpg 
Zobrazení: 123 
Velikost: 78.7 KB 
ID: 9219   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra3.jpg 
Zobrazení: 167 
Velikost: 94.8 KB 
ID: 9220   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra4.jpg 
Zobrazení: 170 
Velikost: 82.7 KB 
ID: 9221   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra5.jpg 
Zobrazení: 271 
Velikost: 104.3 KB 
ID: 9222   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra6.jpg 
Zobrazení: 195 
Velikost: 93.3 KB 
ID: 9223   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra7.jpg 
Zobrazení: 225 
Velikost: 882.4 KB 
ID: 9224   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra8.jpg 
Zobrazení: 197 
Velikost: 1.09 MB 
ID: 9225   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra9.jpg 
Zobrazení: 183 
Velikost: 839.0 KB 
ID: 9226   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: rektra10.jpg 
Zobrazení: 154 
Velikost: 316.0 KB 
ID: 9227  


  7. #7
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    PALABA Pála a spol. Slaný
    Továrnu založil roku 1919 odborník přes baterie Jaroslav J. Pála. Ten již vlastnil podnik Hamburger Batterien-Fabrik v německém Hamburku. Vyráběl suché anodové baterie a celý sortiment přístrojů na baterie. V oboru suchých článků byla firma Pála a spol majitelem mnoha patentů. Své výrobky prodával Pála pod obchodním názvem PALABA. Byl snad jediným výrobcem radiopřijímačů na bateriový provoz.
    Aby posílil povědomí o svých produktech mezi odbornou veřejností a také mezi radioamatéry, vydával různé plánky na stavbu radiopřijímačů, kde samozřejmě všechny konstrukční prvky, součástky a baterie byly vyráběny firmou Pála a spol. Jedním z takových radiopřijímačů byl i model PALABA B2 (příloha č. 1, 2 a 3).
    PALABA B31 (z reklamního prospektu Světlo a síla, Pála a.s. 1936):
    Třílampovka osazená 2volt. lampami s novými paticemi KF4, KC3, KDD1 ve speciálním úsporném zapojení B-třídy. Rozsah: 20—50 m, 200—600 m, 750—1950 m. Selektivitu zaručují bezvadné ladicí obvody s cívkami se železovými jádry PALAFER a dokonalý netlumící odlaďovač. Osvětlená, plochá a jmény vysilačích stanic opatřená škála usnadňuje ladění. Dokonalá a lahodná reprodukce je dána dynamickým amplionem s permanentním magnetem. Přípojka pro druhý amplion a pro gramofonovou přenosku doplňuje vybavení přijimače. Proudové zdroje jsou umístěny s přijímačem a amplionem v jedné skříni, elegantního vzhledu a obložené leštěným mahagonem. Malá spotřeba elektrické energie zaručuje velmi nízké provozní naklady. PALABA B 31 vyhoví všude tam, kde jsou dobré přijimací podmínky — při dobré anténě a uzemení. Rozměry: 400x245x365 mm. Váha kompl. asi 20 kg. Cena 1330 Kč. (příloha č. 4 a 5)
    V letech 1937 a 1938 vyráběl Pála "exkluzivní" přijímač pod názvem PALABA Carlton (příloha č. 6 a 7). V letech 1937 až 1940 vyráběla firma Pála a spol také hudební skříň na bateriový provoz!! Model nesl název PALABA hudební skříň (příloha č. 8 a 9). Povšimněte si ve spodní skříni naskládaných akumulátorů.
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba1.gif 
Zobrazení: 195 
Velikost: 78.4 KB 
ID: 9231   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba2.jpg 
Zobrazení: 167 
Velikost: 56.7 KB 
ID: 9232   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba3.jpg 
Zobrazení: 357 
Velikost: 58.3 KB 
ID: 9233   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba5.jpg 
Zobrazení: 173 
Velikost: 121.2 KB 
ID: 9234   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba4.jpg 
Zobrazení: 155 
Velikost: 143.4 KB 
ID: 9235   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba6.jpg 
Zobrazení: 222 
Velikost: 141.6 KB 
ID: 9236   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba7.jpg 
Zobrazení: 145 
Velikost: 77.6 KB 
ID: 9237   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba8.jpg 
Zobrazení: 164 
Velikost: 149.3 KB 
ID: 9238   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: palaba9.jpg 
Zobrazení: 171 
Velikost: 94.1 KB 
ID: 9239  



  8. #8
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Philips 1920 až 1945


  9. #9
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Ideal Radio (Modrý Bod), továrna Kolín
    V Kolíně až do zestátnění v roce 1946 existovala továrna na výrobu radiopřijímačů Ideal Radio a.s., která vlastnila i svůj druhý název Modrý Bod. Od roku 1940 tato firma používala již jen název Blaupunkt. Do roku 1939 používala logo s antenkou, od roku 1940 logo s kruhem a německým názvem (příloha č. 1).
    Firma vyráběla např. v letech 1936 až 1937 radiopřijímače Senator Super S576, Senior Super S466, Junior Super S356 a Modrý Bod JR216 (příloha č. 2). V letech 1937 až 1938 firma Ideal Radio vyráběla radiopřijímač Rigoletto S577 (příloha č. 3 a 4). Jednalo se o pětielektronkový superhet, který měl proměnnou šířku mf pásma a díky dobré citlivosti byl vhodný pro dálkový příjem. V letech 1938 až 1939 vyráběla firma radio Manon S468 (příloha č. 5 a 6).
    Další modely firmy Ideal Radio / Modrý Bod:
    - Ideal Radio ToscaSuper S467 z let 1937 až 1938 (příloha č. 7 a 8)
    - Ideal Radio TraviataSuper S568 z let 1938 až 1939 (příloha č. 9 a 10)
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: IdealLogo.jpg 
Zobrazení: 161 
Velikost: 34.0 KB 
ID: 9244   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal1.jpg 
Zobrazení: 195 
Velikost: 119.3 KB 
ID: 9245   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal2.jpg 
Zobrazení: 205 
Velikost: 83.3 KB 
ID: 9246   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal3.jpg 
Zobrazení: 174 
Velikost: 135.9 KB 
ID: 9247   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal4.jpg 
Zobrazení: 155 
Velikost: 127.5 KB 
ID: 9248   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal5.jpg 
Zobrazení: 156 
Velikost: 92.6 KB 
ID: 9249   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal6.jpg 
Zobrazení: 170 
Velikost: 110.2 KB 
ID: 9250   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal7.jpg 
Zobrazení: 135 
Velikost: 102.3 KB 
ID: 9251   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal8.jpg 
Zobrazení: 165 
Velikost: 100.7 KB 
ID: 9252   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: ideal9.jpg 
Zobrazení: 161 
Velikost: 105.9 KB 
ID: 9253  


  10. #10
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Několika obrázky se ještě vrátíme k firmě Pála a spol. Slaný, o které jsme si již v jednom z minulých dílů povídali
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: pala1.jpg 
Zobrazení: 162 
Velikost: 190.1 KB 
ID: 9254   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: pala2.jpg 
Zobrazení: 161 
Velikost: 259.4 KB 
ID: 9255   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: pala3.jpg 
Zobrazení: 139 
Velikost: 167.6 KB 
ID: 9256   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: pala4.jpg 
Zobrazení: 176 
Velikost: 26.0 KB 
ID: 9257   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: pala5.gif 
Zobrazení: 256 
Velikost: 59.1 KB 
ID: 9258  

  11. #11
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    První pokusy o vysílání za hranice
    Rádiové vlny neznají státní hranice, a tak od počátku bylo možné přijímat "domácí" vysílání Radiojournalu v cizině a vysílání zahraničních stanic na československém území. Příjem byl usnadněn i tím, že "éter" nebyl přeplněn stovkami rozhlasových stanic, jako dnes. Brzy začaly vznikat zvláštní pořady, určené pro příjem v zahraničí. Šlo o občasné přednášky v esperantu. První byla odvysílána v lednu 1924.

    Koncem roku 1925 byla uvedena do provozu nová vysílací stanice v Praze - Strašnicích (příloha č. 1. 2 a 3), výrobek firmy General Electric. Její výkon 5 kW byl v tehdejší době jedním z nejsilnějších v Evropě. Společnost Radiojournal toho využila k experimentálnímu vysílání na dlouhou vzdálenost. Dopisy posluchačů svědčí o tom, že koncerty, vysílané z tohoto vysílače na střední vlně, byly slyšitelné i v Severní Americe.
    V roce 1926 se začaly vysílat cizojazyčné přednášky o Československu. Probíhaly v angličtině, francouzštině a později i v němčině a měly aktuálnější náměty, než přednášky v esperantu. Tyto přednášky byly zařazovány do programu ve čtvrtek večer po skončení "domácího" vysílání a byly určeny pro posluchače v Evropě. V téže době vznikl pořad pro krajany, vysílaný ve středu večer.

    Krátké vlny na své využití teprve čekaly. Veškerý rozhlasový provoz tehdy probíhal v pásmu středních a dlouhých vln. Pásmo do 200 m, tedy krátké vlny, bylo vyhrazeno pro radioamatérské pokusy. Výsledky se dostavily brzy. V roce 1923 došlo k úspěšnému transatlantickému spojení mezi USA a Francií na vlně 110 m. Experimenty ukázaly, že k přenosu na dlouhé vzdálenosti jsou vhodné i kratší vlnové délky. To si brzy uvědomili provozovatelé vysílání a začaly přesouvat pozornost ke krátkým vlnám. Prvenství v systematickém využívání krátkých vln je přičítáno holandské společnosti Philips. V roce 1927 začala vysílat na krátkých vlnách z vysílače v Eindhovenu. Od roku 1928 tato stanice pod volací značkou PCJ vysílala mnohojazyčný program "Happy Station".

    Význam rozhlasového vysílání vzrostl ve 30. letech. Velká Británie a Itálie zahájily vysílání do svých kolonií v roce 1932, Německo začalo vysílat do Rakouska, Sudet a Latinské Ameriky v roce 1933, v polovině 30. let začalo vysílat do zahraničí sovětské Rusko. Československo vysílání těchto stanic pečlivě monitorovalo. K tomu sloužila již v roce 1929 založená Rádiová služba naslouchací, která byla součástí ministerstva pošt a telegrafů.
    zdroj: web Český rozhlas

    Z dobové literatury z roku 1925, kde je popisován vysílač Praha Strašnice od firmy General Electric:
    Jaké jest uspořádání celého souboru vysílacího?
    Na Vinohradech ve Fochově třídě, v budově "Orbis" nalézá se východisko celého vysílání, t.j. "studio" čili vysílací atelier. Zde umístěn jest pouze výborný mikrofon, před nímž konají se veškeré produkce, přednášky, koncerty atd, vůbec vše co má býti předmětem vysílání. Kromě mikrofonu jest zde ještě aparát telefonní, t.zv. signalisační, k dorozumívání se s vlastní vysílací stanicí, několik km (ve Strašnicích) odtud vzdálené.

    Ke "studiu" přiléhá bezprostředně mistnost druhá, t.zv. kontrolní, kde umístěny jsou další součásti vysílacího souboru, t.j. zesilovač místní čili první amplifikace, kterým se zesiluje proud pomocí místních baterií, aby nevznikla žádná nežádaná ztráta energie po dosti dlouhé lince, než dostane se proud několik km dlouhým drátovým vedením do vlastního vysílače ve Strašnicích. V téže místnosti jest současně instalováno důmyslné přijímací zařízení, pomocí něhož možno současně vysílání nejen poslouchati, ale ihned regulovati, eventuelně opravovati a říditi průběh celého vysílání.
    Přejděme nyní po lince do vlastní budovy vysílacího ústředí ve Strašnicích.



    Zařízení naší 5kW stanice tvoří zde šest skříňových bloků s rozvodnými deskami a dokonalou isolací, která zajišťuje naprostou bezpečnost operatérům stanici obsluhujícím. Skříňové bloky jsou značné velikosti (přes 2 metry výšky ) a seskupeny jsou vedle sebe v tomto pořadí:
    • 1. blok pro střídavý proud
    • 2. blok pro stejnosměrný proud
    • 3. blok okruhu oscilačně modulačního ( vysílač)
    • 4. blok usměrňovací
    • 5. blok zesilovací
    • 6. blok pro ladění
    Jak je patrno, sestává celá stanice z vlastního 1/2 kW vysílače, který jest připojen na veliký zesilovač dvoulampový. Každá lampa jeho jest o deseti kW a anody obou jsou vodou chlazeny.
    1. Vysílač jest složen z oscilátoru ( 2 lampy po 1/4 kW ) a modulátoru ( rovněž 2 lampy téže energie ). Soubor těchto lamp pracuje v paralelním, t.zv. Colpittově zapojení. Výstup z vysílacího bloku oscilačně - modulačního jest upraven pro vstup do 5 kW zesilovacího bloku a odtud teprve jde do anteny přes blok ladící. Lampy modulační i oscilační dostávají anodové napětí 1500 Volt a to z motorgenerátoru stejnosměrného, ve strojovně stanice umístěného. Tento generátor dodává též menší napětí 1000 Volt lampě zesilovače, při čemž redukce tohoto napětí děje se pomocí sem vloženého odporu. Žhavěcí napětí těchto lamp obnáší 14 Volt. K jemnému naladění vlny vysílací jest zde kondensátor otočný o proměnlivé kapacitě se vzduchovým dielektrikem. Modulace provádí se proudem konstantním, t.zv. modulací Heisignovou.
    2. Vlastní zesilovač má elektronové lampy dvě po 10 kW, t.j. o anodovém napětí 10.000 Voltů, takže celková výkonnost jeho činí 20.000 Voltů. Toto stejnosměrné napětí získává se ze sítě 3fásového proudu 220 Volt pomocí zvláštního usměrňovače ( dříve transformátorem na napětí 10.000 Volt přeměněného ). Topné napětí lampy zesilovače obnáší 22 Volt a vyrábí se rovněž zvláštním generátorem. Lampy zesilovače mají malé záporné předpětí a to dodává jim rovněž malý generátor o 250 Voltech.
    3. Ve čtvrté skříni jest umístěn usměrňovač pro anodové napětí zesilovače, jehož podstatou jest 3fázový transformátor 200 až 17.000 Volt. Tři lampy usměrňovací podobají se celkově elektronovým lampám zesilovače, avšak mají jen dvě elektrody. Jsou rovněž jako ostatní lampy chlazeny vodou studenou, v stálé cirkulaci se nalézající. Proudění vody obstarává vodní pumpa. Vysílá-li se zmenšenou energií ( což děje se nyní ve stadiu zkoušek stále ) lze měniti zde vysoké napětí na straně sekundérní na 7.100, respekt. 4.500 Volt.
    4. Okruh ladící zahrnuje v sobě výstupní část zesilovače, meziokruh a vazbu s antenou. Na hořejší části panelu jsou dva tepelné ampermetry, z nichž jeden patří antennímu okruhu, druhý meziokruhu. Tím jest značně ulehčeno ladění, které provádí se zde jednak hrubě ve stupních, jednak prostřednictvím zvláště důmyslně upravených závitů indukční cívky. Další zajímavé zařízení v této části jest ono, jímž lze se během provozu stále přesvědčovati a tak kontrolovati výkon stanice tím, že odebírá se antenímu okruhu malá část energie, dostačující ale po usměrnění lampou k pohonu hlasitě mluvícího telefonu ( amplion ).
    5. a 6. Skříňový blok první a druhý v řadě představují rozvodné soupravy pro střídavý a stejnosměrný proud. Celý prostor za těmito šesti bloky ( vyjímajíc nádržku na chlazení lamp vodou, antenu a motory generátorové ) obehnán jest kovovou sítí a z důvodů bezpečnostních, takže přístup osobám nepovolaným je tím zabráněn. Jediné dvéře, automaticky se otevírající, tvoří vchod do prostoru vysílacího. Jakmile se tyto otevrou, vypne se samočinně proud z veškerých zařízení. Stanice uvádí se v chod stisknitím jediného přepinače. Celá aparatura jest tak dokonale provedena po stránce bezpečnostní a hlavně isolační, že není možno obsluhujícím přijít k úrazu!
    Antena, v současném provozu se nalézající, jest na železných stožárech ( nyní ) 40 m vysokých a vytvořena jest třemi prameny drátu se svodem uprostřed. Jest to známý tvar T anteny. Uzemnění tvoří pravý labyrint drátů v úhrnné délce 10 km. Aby se zamezily jakékoliv ztráty vyzařované energie, uzemňují se nyní všecky kovové součásti celého okolí stanice i železné oplocení přes 400 m dlouhé.
    O stanici možno s chloubou říct, že její zařízení odpovídá nejmodernějším požadavkům doby a že přispějě svým působením k rychlému a mohutnému vzrůstu naší obce radioamatérské.
    Tolik z článku časopisu Radioamatér z roku 1925
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: strasnice1.gif 
Zobrazení: 163 
Velikost: 106.2 KB 
ID: 9259   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: strasnice2.gif 
Zobrazení: 158 
Velikost: 64.9 KB 
ID: 9260   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: strasnice4.gif 
Zobrazení: 149 
Velikost: 124.3 KB 
ID: 9262  

  12. #12
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Tungsram akc. spol. Bratislava
    V Bratislavě byla pobočka maďarské firmy Tungsram (logo v příloze), která byla roku 1946 zestátněna a včleněna do n.p. Tesla, jako koncernový podnik Tesla Bratislava.
    Firma zahájila výrobu rozhlasových přijímačů roku 1928 a to modelem Tungsram 7023 Orion. V letech 1933 až 1934 vyráběla bratislavská pobočka model Tungsram 7830 (příloha č. 1 a 2). V letech 1939 až 1940 firma vyráběla pětiobvodový superhet na stř. proud Tungsram 402 (příloha č. 3 a 4), uložený v dřevěné skříňce ozdobené pochromovanými lištami. Stupnice byla skleněná a šasi bylo nezvykle umístěno na stojato. V letech 1943 až 1944 vyráběla firma superhet Tungsram 411U (příloha č. 5, 6 a 7), kde u tohoto modelu bylo použito dvojí vyhotovení stupnice. Posledním modelem před zestátněním byl radiopřijímač Tungsram 444 (příloha č. 8 a 9, který se vyráběl v letech 1945 až 1946.
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram1.jpg 
Zobrazení: 156 
Velikost: 101.6 KB 
ID: 9266   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram2.jpg 
Zobrazení: 167 
Velikost: 86.4 KB 
ID: 9267   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram3.jpg 
Zobrazení: 151 
Velikost: 176.5 KB 
ID: 9268   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram4.jpg 
Zobrazení: 407 
Velikost: 64.1 KB 
ID: 9269   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram5.jpg 
Zobrazení: 136 
Velikost: 90.2 KB 
ID: 9270   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram6.jpg 
Zobrazení: 158 
Velikost: 103.1 KB 
ID: 9271   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram7.jpg 
Zobrazení: 145 
Velikost: 91.4 KB 
ID: 9272   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram8.jpg 
Zobrazení: 150 
Velikost: 94.9 KB 
ID: 9273   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: tungsram9.jpg 
Zobrazení: 157 
Velikost: 71.2 KB 
ID: 9274  
    Připojené obrázky Připojené obrázky  



  13. #13
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Firma TUNGSRAM vyráběla převážně elektronky. V přílohách jsou předválečné reklamy na elektronky Tungsram
    Připojené obrázky Připojené obrázky   

  14. #14
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    Rozhlasové poplatky v roce 1926

    Kdo si chce poříditi přijímací stanici, potřebuje k tomu ovšem úředního povolení. Míti doma přijímací stanici bez úředního povolení je trestné, a tresty jsou velmi přísné. Úřední povolení čili koncese vydávají poštovní úřady. Dostati koncesi je velmi jednoduché. Koupíte si kolek na žádost ( 5 Kč ) a kolek na koncesi ( 8 Kč ) a zajdete k poštovnímu úřadu, který vám dodává psaní. Nejste-li u úřadu dobře známi, vezměte s sebou nějaký doklad, na kterém je vyznačena vaše domovská obec, na př. domovský list. U poštovního úřadu si koupíte za 1 Kč vzorec žádosti. Vyplníte jej a podepíšete. Pak zaplatíte na nejbližší měsíc rozhlasový poplatek ( nyní 15 Kč ) a dostanete ihned koncesi. Celé úřední jednání netrvá ani 10 minut. Rozhlasový poplatek za další měsíce můžete platiti buď u poštovního úřadu nebo listonoši. Na každý zaplacený měsíční poplatek dostanete zvláštní stvrzenku.
    Přemístíte-li dočasně svou stanici, na př. vezmete-li ji na letní byt, na skautské tábořiště, na výlet a pod., nemusíte toho nikde hlásiti. Koncesi si vezměte však vždycky s sebou. Poštovnímu úřadu se hlásí pouze trvalé přestěhování stanice.

    Doslovný citát z brožury Radiofonie - její podstata, význam a praktické úkoly z roku 1926

  15. #15
    Moderátor Avatar uživatele Ivo Mašek
    Registrace
    Apr 2004
    Příspěvků
    13,838

    V jednom z minulých dílů jsme si povídali o firmě TELEGRAFIA. Pojďme se ještě podívat na pár dobových prospektů, které se věnovaly výrobě radiopřijímačů v této firmě.
    Připojené obrázky Připojené obrázky Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: prospekt1.jpg 
Zobrazení: 163 
Velikost: 365.3 KB 
ID: 9277   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: prospekt2.jpg 
Zobrazení: 149 
Velikost: 446.1 KB 
ID: 9278   Klikněte na náhled pro zobrazení v plné velikosti 
Název: prospekt3.jpg 
Zobrazení: 179 
Velikost: 143.1 KB 
ID: 9279  

Strana 1 z 11 123 ... PosledníPoslední

Podobná témata

  1. Historie TV přijímačů v obrazech
    Od Ivo Mašek v sekci Televize: LCD, plazma
    Reakcí: 116
    Poslední příspěvek: 27-06-2017, 07:04
  2. historie v IE 6.0
    Od Doom v sekci Problémy s PC (HW/SW)
    Reakcí: 12
    Poslední příspěvek: 27-03-2005, 12:14