VD: Vyplatí se kupovat „levné“ věci?

[Jiří Piškula]

Je před námi konec týdne, proto Vás tímto zveme do naší víkendové diskuze s tématem:

Vyplatí se kupovat „levné“ věci?

„Nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci“, praví známý slogan. Pro někoho jsou produkty známých a tradičních značek zárukou kvality a rád si za kvalitu připlatí, někdo považuje značkové zboží spíše za uměle předražené. Ať už se jedná o oblečení, parfémy, elektroniku či jiné zboží, vždy se najdou i velmi levné produkty. Jsou však ve výsledku opravdu levné? Vydrží tolik, co ty ostatní?

Kupujete tzv. „levné věci“?
Jaká značka se vám osvědčila?
Myslíte, že tradiční značky jsou větší zárukou kvality?

Napište nám svůj názor, zapojte se s ostatními do diskuze!

Do diskuze se mohou zapojit i neregistrovaní uživatelé. Pro napsání příspěvku stačí stisknout tlačítko „Odpověď“, které se nachází u levého okraje této stránky (nad a pod výpisem jednotlivých příspěvků).

[jarod72pm]

Já se zase držím hesla : Není všechno drahé to co je kvalitní !

člověk musí umět hledat a sem tam narazí na dobré věci za ROZUMNOU cenu.
Už jsem se o tom přesvědčil mnohokrát a ušetřil mnoho korunek .

Jeden příklad (udajně reklamace jedna ze 100 a to ještě nějaká prkotina)
Německá kvalita a spolehlivost dodání s new firmware a přednastavení přístroje v ceně!(na požádání)
http://jo-sat.webnode.cz/hd-argus-satelitni-receivery/
komunikace s prodejcem super a cena je konkurenční všelijaké Arivě 200HD

a další příklady :

PC monitor - Acer
TV LCD - Philips
Pračka - AEG
Myčka - bosch
PC skříň - Cooler Master řada Elite
PC zdroj - Seasonic
webkamerka - Trust
klávesnice- Microsoft curve 2000
PC myš - A4tech X7 XL-750BK
tohle jsou věci které mají výborný poměr výkon/cena ale zachovávají si kvalitu dražších modelů od jiných výrobců

Ale na to nejdůležitější jsem zapoměl že pokazit nebo zničit se může nejenom levný výrobek ale i ten nejdražší . A to je pravda pravdoucí (i když poměr je ve prospěch dražších modelů které se kazí míň díky "kvalitnějším" součástkám a výrobě.

[Ivo Mašek]

"nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci". Motto, kterého se snažím držet. Také dělám rozdíl mezi: levná cena vs. rozumná cena.
Co se týče technických produktů, tak tam mě spíše levná cena odrazuje (a mnohokrát jsem se přesvědčil, že dělám dobře). Pokud se někdo druhý "spálí", nemusím to přece okusit na vlastní kůži i já.

[ČR]

Kupuji levny hadry od vietnamcu, hw s dobrým poměrem cena/výkon. Značkovy hadry nekupuji, vyhozené peníze za nic. Čím lépe člověk vypadá, tím horší hadry snese. Pubescentní honba za drahým oblečením jsou jen komplexy. Když je něco dobré, tak to koupim. Trh se mění, takže značky často nejsou dobré jako dříve.

[Pavel_tempx2]

taky preferuji hlavně poměr cena/výkon ale bohužel někdy to nejde, je rozdíl koupit 1x zařízení za 50tis. nebo podobné zařízení se stejnou funkcí za 10tis., potom si jich můžu dovolit koupit 5ks nebo případně zaplatit výplaty

v dnešní době je největší problém kvantita a né kvalita, lidi moc nekoukají na to co je kvalitní, ale chtějí toho za stejné peníze co nejvíc...tomu se samozřejmě musí přizpůsobit i firmy, protože pokud budou nabízet např. jenom 10 svých produktů za nějakou cenu a přijde jiná firma a nabídne 50 produktů za stejnou cenu, tak už většina zákazníků neřeší rozdíly v kvalitě

[jeninicicek]

Vždy porovnávám cenu, výdrž(jak dlouho pojede do první poruchy?), výkon a hlavně potřebnost daného výrobku, pokud mám o něčěm záruku kvality, a potřebuji to. tak si za to i víc zaplatím. Krámy na 1 použití zas stačí nejlevnější... (do této kategorie řadím i oblečení vyjma bot-v oblibě garmont...)
Nejklasičtější třídění mám asi při vypalování, na 1 použití tesco, na vícenásobné verbatim azo atd...

Hlavně potřebnost věci mi dnes často přijde jako zanedbávaný faktor, vždy se musím smát nákupům typu sousedka to má taky, vy ne?

[geronimoh]

Také se držím toho, že nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. Často vidím kolem sebe, že "lacený = dvakrát placený". Současně jistě nejen já pozoruji trend, že většina osvědčených značek už nevyrábí tak kvalitně jako v 80-tých a 90-tých letech. Netýká se to jen výrobců spotřební elektroniky, ale i výrobců osobních automobilů apod.

[BOBA]

Poměr cena/výkon je u mne důležitý. Co se týká elektroniky, jde to do kytek. Skutečná kvalita, pokud se vyskytne je neskutečně drahá. Když se podívám na aukro nebo trefím na nějakého staromilce a zkouknu výrobek z 80-tých let, tak je to takové pohlazení na duši.

[Ivo Mašek]

Tak ono je to vidět třeba u televizorů. V jiné sekci dělám takový miniseriál o historii TV a je úplně normální, že televize ze 40-tých a i 50-tých let fungují dodnes. U některých se pouze musela vyměnit obrazovka (po padesáti letech prostě musí vyblednout i ty lepší kousky). Mám i osobní zkušenost s televizorem Tesla 4002A, kterou měl strýc a ještě v 80-tých letech normálně šlapala. Po jeho smrti tu telku nějaký barbar z příbuzenstva vyhodil (to bylo na počátku let devadesátých), a ne proto, že by nešla, ale proto, že byla stará a překážela. Další osobní zkušenost mám z maďarskou Fortunou5. Šlapala 20 let "bez nehody".
Schválně, jak dlouho vydrží dnešní výdobytky moderní techniky.

[xmarek]

Jak u čeho. Několikrát jsem se spálil i s kvalitními věcmi, takže čemu má v dnešní době člověk věřit? Jinak jsem zjistil, že v naší republice se od revoluce rozmohl zvláštní trend považovat za kvalitní zboží i značky nad kterým západ ohrnuje nos.

[ai]

Kvalitni zbozi je takove, ze je dobre si pockat, jaky je feedback a to trva i rok, dneska proste nevis do ceho jdes.
Kazdy vi, ze se zivotnost veci se zkracuje s pozdejsim rokem vydani a presto si vetsina stale a stale mysli, ze tento novy model bude uz ok. Podlehnou. Chce to jen cekat, nekupovat nove modely, byt trpelivy, nekupuvat hned kazdou blbost.

Samozrejme, ze se spalime kazdy, ale toto je jediny zpusob jak dnes na to. Kupovat starsi veci, a presto tu vypadam zrejme jako blbec, kdyz tu s tim vzdy prijdu ...

Tedy levne veci jsou ty starsi, a ty se vyplati kupovat. U elektroniky to plati jeste silneji.

[Pave1]

Jedna věc je poměr výkon/cena, dnes je ale zajímavá i okolnost "morálního zastarání" (aneb schopnost výrobku udržet si špičkovou funkčnost v delším čase).

Příklad první je z oblasti automobilů (obecně je to jedna z nejhorších investicí, z hlediska schopnosti udržet si hodnotu investice v čase). Špičkové modely pro velmi bohaté zákazníky tak jsou upgradovány mnohem méně než běžné modely (nic nenaštve zákaníka víc, než když si koupí auto za 3 melouny a ono je za dva roky zastaralé).

Druhý příklad "politiky výrobců" budiž z oblasti TV přijímačů a elektroniky obecně. Nic nebrání tomu, aby například digitální ladící díl byl na výměnné kartě, aby při změně kódování bylo možné vyměnit pouze ladící díl, pokud obrazovka zatím majiteli kvalitou vyhovuje. To by šetřilo hodně peněz (o životním prostředí nemluvě). Naopak špičkové modely jsou na tom hůř než ty auta - člověk, který utratí třeba 200k za opravdu špičkový model TV, může za tři roky zjistit, že (sice s o něco menší úhlopříčkou) podobný model je k dostání za desetinovou částku (což opravdu naštve), navíc technologie jdou neustále dopředu...

Nejhůř jsou na tom ale počítače. Dá se říct, že každé tři roky by člověk pracující s videem měl měnit celý HW (mění se operační systém, výkon procesorů a grafických procesorů, technologie a její využítí pro zpracování nových formátů). Tady se dá bránit pouze rozumnou investicí do kamery, která může mít záznam klidně 50-120Mbps, ale ve vhodné kompresi (pak na to stačí v pohodě i C2D .-) ). Kupovat výkonné počítače s velkou spotřebou na příležitostné zpracování domácího videa považuju skoro za zločin (pokud člověk šmikne dvě dovolené a nějaké dětičky a oslavy, tak si snad lze na závěrečný render počkat .-) ).

Co se týče "rozumné kvality" u aut, to je nevymezitelné (každý to má jinak). U elektroniky to platí taky (klasický případ posledních let byl nákup "domácího kina" s prostorovým zvukem v supermarketu za 10k, přitom by šlo koupit za 10k dvě kvalitní bedny pro solidní stereo a k tomu z bazaru dobrý zesilovač do 8k - rozdíl v kvalitě propastný ve prospěch druhé verze).

U oblečení (bundy) a bot se vyplatí připlatit si, tam je poznat komfort i užitnou hodnotu a výdrž.
Někdy je to i otázka priorit - někdo utrácí v oblasti svých zájmů a klidně přežije "tričko od vietnamců", někdo musí mít vše značkové, i když s tím chodí jen pózovat do fastfoodu, kde dlabe třetiřadé mletiny za cenu rumpsteak .

[mirekv]

Ono jak co. Spotřebí zboží ve střední třídě, tedy ne značkové (u nás řádně předražené) ale ani od ťamanů. Elektroniku od Panasonicu, ale jelikož montuji antény, tak jsem si koupil od Sencoru 8" TV na analog i digitál z jednoduchého důvodu a to že jiný výrobce podobný model prostě nenabízí. Takže různě.