Datová rozhraní digitálních videokamer

První návrhy nového komunikačního protokolu začaly vznikat už v roce 1994, kdy se na vzájemné spolupráci dohodlo 7 velkých věhlasných společností, z nichž nejznámější jsou asi Microsoft, Intel, IBM, Compaq a NEC.

A právě zde, v těchto světově rozšířených názvech největších hráčů na trhu, se ukrývá do jisté míry i tajemství úspěchu, rozšířenosti a popularity protokolu USB. Je to jednoduché: Intel, jako jeden z největších výrobců procesorů na světě, vyrobí chipsety pro základní desky s podporou pro USB, Microsoft, jako producent nejrozšířenějšího operačního systému na světě, poskytne programovou podporu pro USB, a nový standard je za nedlouho dostupný v celém světě. Jednoduché a jak je vidět, účinné.

Hlavní myšlenkou výše zmíněné spolupráce byla snaha sjednotit předcházející komunikační protokoly používané v oblasti osobních počítačů do jednoho univerzálního, což umožnilo připojovat k počítačům i kamery a vedlo k prudkému rozšíření různých programů pro práci s videem mezi širokou veřejnost.

První standard USB 1.0 byl uveden až v lednu 1996 a již tato verze pracovala ve dvou režimech. První „Low Speed“ s přenosovou rychlostí do 1,5 Mb/s, který se dodnes využívá pro připojení myší, klávesnic a joysticků. Druhý „Full Speed“ s přenosovou rychlostí do 12 Mb/s byl určený k velkým datovým přenosům, např. pro pevné disky a paměťová zařízení.

V září roku 1998 vydali nový standard USB 1.1, což bylo USB 1.0 s „vychytanými mouchami“. Můžeme tedy říct, že až USB 1.1 „dobylo svět“ a odstartovalo novou éru vývoje externích zařízení, která lze propojit s počítačem (videokamery nevyjímaje).

V dubnu 2000 se objevil standard USB 2.0, který měl už 3 rychlostní stupně, což znamená, že byla zachována kompatibilita s rychlostí Low Speed i Full Speed, ke kterým přibyla ještě třetí „Hi Speed“ s maximální přenosovou rychlostí až 480 Mb/s. Tato rychlost je již použitelná i k práci s videem v „reálném čase“, nicméně se k tomuto účelu téměř vůbec nevyužívá (proč je tomu tak, si vysvětlíme o pár řádků dále).

Koncem roku 2008 se objevila nejnovější verze USB 3.0, jež nabízí uživatelům další rychlost „SuperSpeed“, která by měla dosahovat až několik Gb/s a na trhu se už objevují i některé produkty, zejména notebooky s USB 3.0, ale pro nás je to zatím bezpředmětné. Jediným plně kompatibilním typem konektoru pro USB rozhraní verze 2.0 i 3.0 je konektor typu A (ten, který se používá k připojení na straně PC či notebooku). Jak je vidět z obrázků níže, verze pro USB 3.0 má další kontakty schované v místě, kde nijak nepřekáží použití konektoru pro USB 2.0. Lze tedy bez problémů zapojit trojkovou zástrčku do dvojkové zdířky i naopak. Odlišná je situace u miniaturních konektorů, které již doznaly větších změn a nejsou tedy kompatibilní pro obě varianty. Lze pouze umístit starší zástrčku (verze 2.0) do novější zdířky (verze 3.0).

Stručný přehled podporovaných maximálních hodnot datového toku podle verze USB