
A v čem vlastně spočívá ona bezjadernost? Klasické, hromaděné (build-up), substráty polovodičových pouzder obsahují hromaděné vrstvy, které jsou vytvářeny střídavě navršenými vrstvami izolantu a obvodů pokovených mědí. Tyto vrstvy jsou odděleny jádrovou vrstvou, což je plát pryskyřice obsahující skelnou tkaninu. Poslední součástí jsou ale i pokovené otvory v jádrové vrstvě (PTH, plated through holes). A právě v PTH leží kámen úrazu šiřší svobody návrhu.
Oproti tomu bezjaderný substrát dovoluje nejen větší svobodu návrhu, ale i lepší elektrické vlastnosti a menší šířku substrátu. Sestává totiž jenom z hromaděných vrstev. Substrát DLL3 se údajně vyznačuje těmito 5 rysy:
Vysokou volností návrhu, protože chybí PTH a jádrová vrstva jako taková, takže odpadají četná omezení při tvorbě rozvodů.
- Hromaděné vrstvy umožňují zhuštěnou síť vodičů.
- V porovnání s tradičními substráty je šířka bezjaderné varianty méně než poloviční.
- Je možné snížit obvodovou indukčnost systému přísunu energie, což znamená lepší přenos.
- Až na některé procesy lze použít stávajících výrobních zařízení.
Jedním z přístrojů, obsahujícím bezjádrový substrát, je např. herní konzole PlayStation 3 firmy Sony.
Zdroj: Nikkei