Antény vhodné pro příjem DVB-T
6.5.2010, Jiří Piškula, návod
Anténa je prvním prvkem, který přichází do styku se signálem pozemního televizního vysílání. Její vhodný výběr tedy velmi ovlivní to, jak kvalitní signál přivedete do svého přijímače, ať už se jedná o set-top-box, televizor nebo např. kartu ve vašem počítači.
Mýtus jménem „digitální anténa“
Pokud by vám někdo tvrdil, že pro příjem digitálního pozemního vysílání potřebujete speciální „digitální“ anténu, pravděpodobně o dané problematice nemá velký přehled, nebo se vás snaží přesvědčit o nákupu zboží, u kterého není vůbec jisté, zda ho opravdu potřebujete. V šíření digitálního a analogového signálu jsou sice jisté odlišnosti, ale rozhodně ne takové, aby byl znemožněn příjem DVB-T programů pomocí antén, které byly využívány pro příjem analogového vysílání.
Důležité není ani tak to, zda přijímáte analogový či digitální signál, ale je nutné zabývat se především tím, v jaké vzdálenosti od vysílače (a jak výkonného) chcete danou anténu použít, a na kterých kanálech (kmitočtech) hodláte vysílání přijímat.
Zásadní rozdíl v pohledu na kvalitu příjmu analogového a digitálního vysílání spočívá v tom, že u digitálního příjmu není možné vůbec dekódovat obraz v okamžiku, kdy dojde k překročení určité hranice množství chyb v dekódovaném signálu. U analogového vysílání dochází k degradaci obrazu postupně, kdy se stále výrazněji projevuje zrnění, šum a jiné neduhy. Zjednodušeně lze říci, že při digitálním příjmu máte obraz buď výborný, nebo žádný (tma). A svůj výrazný podíl na tom, zda budete sledovat tmu nebo plnohodnotný obraz, má právě i použitá anténa a její umístění.
Pokojové antény
Uspokojivý příjem prostřednictvím pokojové antény je možný jen v místech, která jsou poblíž silných vysílačů, typicky ve velkých městech a v krajině pod kopci, ze kterých se vysílá, kde lze zachytit velmi silný signál. Nejjednodušší pokojová anténa je pasivní, tedy bez aktivního zesilovacího prvku. Typicky může jít o jednoduché prutové anténky dodávané jako příslušenství přenosných přijímačů nebo počítačových modulů.
Pasivní prutová anténa.
Kvalita příjmu na pokojovou anténu je kromě vzdálenosti od vysílače závislá také na překážkách uvnitř domu – pokud ji budete chtít použít např. v přízemním bytě uprostřed železobetonové zástavby v místnosti s malým oknem, je dost možné, že signál nebude dost silný. Je to potřeba vyzkoušet. Výrazné problémy s příjmem mohou způsobovat např. velké kovové konstrukce, plechové střechy okolních domů nebo tlusté zdi. Mezi anténou a prostorem, kde je signál z vysílače nejsilnější, by mělo být co nejméně překážek, které by mohly narušovat nebo tlumit jeho elektromagnetické pole.
Příklad provedení pokojových diskových antén.
O něco lépe na tom mohou být aktivní pokojové antény, které dokážou slabý signál zesílit. Zde však hrozí, že může dojít k jejich přebuzení příliš silným signálem. Je proto lépe použít takové, u kterých je možné velikost zisku regulovat. Ani to však nezachrání situaci, pokud je signál příliš slabý. S užitečným signálem je totiž zesilován i šum a různé rušivé vlivy, které mohou příjem znemožnit. Potom je lépe poohlédnout se po vhodné venkovní anténě. Typické provedení těchto antén je panelové.
Venkovní antény
Nejvhodnějším typem venkovních antén pro příjem DVB-T jsou směrové antény pro UHF pásmo (yagi, logaritmicko-periodické), někdy mohou dobře posloužit i tzv. „síta“. Vyrábí se také řada aktivních panelových antén určených k venkovní instalaci. Digitální vysílání probíhá v ČR na 22.–60. kanále (482–786 MHz). V tomto rozsahu pracuje většina širokopásmových UHF antén. Pokud bydlíte nedaleko hranic se Slovenskem, je výhodné, pokud vaše anténa zvládne i vyšší kmitočty. Slovenské vysílače s dosahem na naše území totiž aktuálně využívají 66.–69. kanál.
Každopádně je nutné zjistit, na jakých kmitočtech (kanálech) probíhá či bude probíhat vysílání právě u vás. Přehled vysílačů všech čtyř multiplexů v ČR včetně těch, které teprve budou spuštěny, najdete v jiném článku na TV Freaku.
Logaritmicko-periodická anténa se ziskem 8,5 dB.
Pokud se rozhodnete použít společně s anténou také zesilovač, je vhodně zesilovat pouze úzké pásmo, ve kterém se nachází příslušný multiplex, o jehož příjem máte zájem. To je možné vyřešit zařazením kanálových propustí před širokopásmový zesilovač, případně i v kombinaci s kanálovým slučovačem, pokud budete přijímat různé multiplexy, které jsou od sebe výrazně kmitočtově vzdálené.
Speciální druhy venkovních aktivních antén.
Směrové antény se ziskem do 10 dB (pro vzdálenost od vysílače do 10 km) je vhodné použít tam, kde je přímá viditelnost k vysílači (bez velkých terénních překážek). V případě přítomnosti překážek je lepší použít vhodně nasměrovanou anténu typu „síto“, která dokáže dobře zpracovat i případné odražené signály. Tento typ antény se hodí také v případě, kdy potřebujete přijímat signál ze dvou různých vysílačů (pokud je mezi nimi únosný ostrý úhel). Pokud by se nedařilo zachytit signál obou vysílačů současně, je nutné použít pro každý jinou směrovou anténu a signály sloučit.
Dálkový příjem
Hodláte-li přijímat signál ve větší vzdálenosti od vysílače, je vhodné vybírat směrové víceprvkové antény s velkým ziskem (12–18 dB) a podle potřeby je doplnit zesilovačem (mnohdy se vyrábí přímo jako doplněk konkrétního typu antény, zisk bývá někde kolem 14–20 dB). Obecně platí, že je vhodné volit raději pasivní anténu s větším ziskem, než dohánět její chabé parametry zesilovačem, u dálkového příjmu se však jeho použití nejspíš nevyhnete. Antény s velkým ziskem jsou naštěstí mnohdy úzkopásmové (zesiílení je největší jen v malé části UHF pásma), což omezuje možné rušení z jiných silných zdrojů signálu.
Příklad provedení moderních víceprvkových antén se ziskem 13–18 dB.
Horizontálně či vertikálně?
Při příjmu je nutné myslet i na polarizaci signálu – ta může být buď horizontální, nebo vertikální a podle ní musí být anténa natočena. Dříve (u analogového vysílání) se vysílalo pouze v horizontální polarizaci, takže anténa byla natočena vždy stejně. V městské zástavbě se ale lépe šíří vertikální polarizace (kvůli odrazům) a tak se ve městech někdy vysílá právě s touto polarizací. U většiny dnes na trhu dostupných antén není problém s jejich montáží v obou polarizačních rovinách.
Propojení antény s přijímačem
Když už je tu řeč o anténách v souvislosti se zabezpečením kvalitního příjmu DVB-T signálu, není možné opomenout televizní rozvody, kterými je signál z antény transportován do přijímače. I tady sice platí, že není potřeba mít nějaké speciální rozvody pro digitální příjem, digitální vysílání ale probíhá dost často na vyšších kmitočtech ve srovnání s někdejším analogovým. To znamená, že by dosud funkční „koaxiál“ mohl příjem na horním konci UHF pásma slušně degradovat.
Pokud budete využívat kanálové filtry a slučovače, určitě se to projeví poklesem úrovně signálu, a než dorazí ze střechy do bytu, ještě mu pár decibelů ubude (nebo i mnohem víc, to záleží na délce a vlastnostech použitého koaxiálního kabelu). V takovém případě je nutné zařadit do cesty zesilovač. Buď je možné umístit jej přímo k anténě, nebo ho zařadit do cesty někde mezi anténou a přijímačem (v závislosti na rostoucím útlumu ve vedení).
Ať už budete řešit svůj příjem digitálního vysílání kterýmkoliv způsobem, nezatracujte vaši dosavadní anténu, která sloužila pro příjem analogového vysílání. Obzvláště pak v případech, kdy bydlíte v rozumném dosahu vysílače a DVB-T signál je u vás šířen na kanálech blízkých těm původním. Vhodné bude zkontrolovat kabelové rozvody a případně doplnit anténu o kanálový zesilovač.
Pokud už DVB-T vysílání přijímáte, napište nám do diskuze, zda jste někdejší „analogovou“ anténu měnili či nikoliv. A co koaxiální kabel? Co všechno bylo potřeba udělat pro kvalitní příjem dle vašich představ?