AMD přidalo akceleraci VDPAU do otevřených ovladačů
4.4.2013, Radek Jahoda, aktualita
AMD na Linuxu podporuje akceleraci videa svými uzavřenými ovladači Catalyst přes své rozhraní XvBA a VA-API. Nyní se ale odhodlala k nečekanému kroku, když přidala do open-source ovladačů akceleraci přes konkurenční VDPAU.
Zablouděme nejprve trochu do historie. Jako první začala akceleraci videa na Linuxu právě Nvidia a vytvořila si k tomu vlastní API rozhraní VDPAU (Video Decode and Presentation API for Unix). Podporují ho její uzavřené ovladače pro všechny karty od GeForce 8. Díky své poměrně dlouhé historii je podporováno i mnoha programy. Konkurenční API od Intelu VA-API (Video Acceleration API) a další API od AMD XvBA (X-Video Bitstream Acceleration) již mají podporu menší, posledně jmenované téměř žádnou.
Původní firma ATI, než ji převzalo AMD, na Linux po pravdě řečeno kašlala, takže její ovladače v Linuxu podporovaly v podstatě jen zobrazení obrazu, nic víc. A open-source ovladače pro ATI uměly v podstatě to samé. Po převzetí firmou AMD došlo ke slibu, že dojde k postupnému uvolňování dokumentace a částí kódu pro open-source a tak ke zlepšení podpory Linuxu na kartách ATI/AMD. Nvidia měla již dávno sice uzavřené, ale funkční ovladače, které uměly v podstatě to samé, co ovladače pro Windows (i díky tomu, že sdílela vnitřní kód mezi platformami). Došlo i na zmíněnou podporu akcelerace videa přes vlastní VDPAU API.
Dalším souvidejícím projektem je Gallium3D, které se snaží sjednotit duplikované části kódu v grafických ovladačích do jednoho místa. Přibližně před rokem přibyl v projektu tzv. VDPAU State Tracker - tedy jakási základní podpora pro VDPAU přes GPU shaders na otevřených ovladačích.
A právě jak slabá podpora XvBA, silná podpora VDPAU a také VDPAU State Tracker v Gallium 3D pravděpodobně přispělo k tomu, že se AMD rozhodla pro přidání akcelerace videa do otevřených ovladačů přes konkurenční rozhraní VDPAU. Díky Gallium3D to bylo pro programátory pravděpodobně i méně práce, než přidat kompletní podporu přes XvBA nebo VA-API. Finální podpora se má objevit v Linux kernelu 3.10 a týká se karet s podsporou UVD 2 (Unified Video Decoder), tedy s řadou čipů R700 a vyšších, resp. karet AMD HD4000 a vyšších. UVD 2 znamená podporu pro přehrávání MPEG-1/2/4, H.264 a VC-1. Pro starší karty s podporou UVD 1 podpora není implementována, ale může se tak v budoucnu změnit. UVD 3 dále přidává podporu DivX, Xvid a Blu-ray 3D, ale ty nejsou rovněž podporovány.
V čem je podpora přehrávání v otevřených ovladačích přínosem? Jednak není nutné používat uzavřený ovladač pro základní použití, což dává možnost lepší podpory kernelu a také distribucí, které mohou v kódech dělat úpravy - odstraňovat chyby i ve starších ovladačích a držet delší podporu. Další výhodou je podpora více programů pro přehrávání videa, mnoho z nich VA-API ani XvBA nepodporuje, např. multimediální centrum MythTV má stále s VA-API jisté problémy, navíc s ním nedokáže to samé, co s VDPAU (např. hardwarový deinterlace). Nejásejme ale předčasně, uvidíme teprve, co to vše bude znamenat a zde nebudou muset být tyto programy lehce modifikovány, aby VDPAU pracovalo i přes karty AMD. Celé kolečko se terpve roztočí a praktické použití čekejme řádově během následujících měsíců.
Ještě větší důležitost je to pro svět Linuxu jako takového. Právě ovladače jsou kamenem úrazu tohoto systému, ale právě v podslední době dochází ke značnému zlepšení. K Linuxu se upíná spousta nadějí a mnoho firem v něm vidí svou budoucnost. Např firma Valve začala podporovat Linux jako herní platformu, její Steam již na Linuxu běhá a dostává se mu docela široké podpory her (takže si můžete zahrát Half-Life a stovky dalších titulů přímo na Linuxu). Valve také plánuje vlastní herní konzoli (Steam Box), která bude běžet na Linuxu a zdá se, že by v ní mohla být karta od AMD. Možná i to je důvod, proč se AMD nyní tak na Linuxu snaží. A podporu pro Linux oznamuje čím dál více výrobců, dokonce Microsoft prý hodlá prodávat své Office i pro Linux (spekulace, ale na každém šprochu pravdy trochu). Linux již dobyl síťový svět, když routery, servery a téměř celá základní infrastruktura běží na Linuxu, dále dobyl svět mobilních telefonů, vždyť Android je vlastně Linux, boduje ina tabletech, dostal se i do televizorů a proč by na řadě neměl být desktop? Obzvlášť v této době, kdy se rozjel závod o to, kdo nabídne nové lepší ovládání stolního počítače. Windows 8 nakročily směrem k tabletům a rozhněvaly spoustu uživatelů, což může být šance pro desktop Gnome nebo KDE, které se naopak na desktop zaměřují a zbavují se svých počátečních nemocí. A jelikož si lidé zvykají na programy, které pochází z open-source (prohlížeče Firefox a Chrome...), zvykají si instalovat jiné programy, tak možná jednou udělají i ten poslední krok směrem k jinému operačnímu systému a jinému desktopu, kde ale najdou ty stejné programy. A tak se za pár let možná podíl Linuxu zvedne z nynější pár procent na desítky procent.
Zdroj: Phoronix
Původní firma ATI, než ji převzalo AMD, na Linux po pravdě řečeno kašlala, takže její ovladače v Linuxu podporovaly v podstatě jen zobrazení obrazu, nic víc. A open-source ovladače pro ATI uměly v podstatě to samé. Po převzetí firmou AMD došlo ke slibu, že dojde k postupnému uvolňování dokumentace a částí kódu pro open-source a tak ke zlepšení podpory Linuxu na kartách ATI/AMD. Nvidia měla již dávno sice uzavřené, ale funkční ovladače, které uměly v podstatě to samé, co ovladače pro Windows (i díky tomu, že sdílela vnitřní kód mezi platformami). Došlo i na zmíněnou podporu akcelerace videa přes vlastní VDPAU API.
Dalším souvidejícím projektem je Gallium3D, které se snaží sjednotit duplikované části kódu v grafických ovladačích do jednoho místa. Přibližně před rokem přibyl v projektu tzv. VDPAU State Tracker - tedy jakási základní podpora pro VDPAU přes GPU shaders na otevřených ovladačích.
A právě jak slabá podpora XvBA, silná podpora VDPAU a také VDPAU State Tracker v Gallium 3D pravděpodobně přispělo k tomu, že se AMD rozhodla pro přidání akcelerace videa do otevřených ovladačů přes konkurenční rozhraní VDPAU. Díky Gallium3D to bylo pro programátory pravděpodobně i méně práce, než přidat kompletní podporu přes XvBA nebo VA-API. Finální podpora se má objevit v Linux kernelu 3.10 a týká se karet s podsporou UVD 2 (Unified Video Decoder), tedy s řadou čipů R700 a vyšších, resp. karet AMD HD4000 a vyšších. UVD 2 znamená podporu pro přehrávání MPEG-1/2/4, H.264 a VC-1. Pro starší karty s podporou UVD 1 podpora není implementována, ale může se tak v budoucnu změnit. UVD 3 dále přidává podporu DivX, Xvid a Blu-ray 3D, ale ty nejsou rovněž podporovány.
V čem je podpora přehrávání v otevřených ovladačích přínosem? Jednak není nutné používat uzavřený ovladač pro základní použití, což dává možnost lepší podpory kernelu a také distribucí, které mohou v kódech dělat úpravy - odstraňovat chyby i ve starších ovladačích a držet delší podporu. Další výhodou je podpora více programů pro přehrávání videa, mnoho z nich VA-API ani XvBA nepodporuje, např. multimediální centrum MythTV má stále s VA-API jisté problémy, navíc s ním nedokáže to samé, co s VDPAU (např. hardwarový deinterlace). Nejásejme ale předčasně, uvidíme teprve, co to vše bude znamenat a zde nebudou muset být tyto programy lehce modifikovány, aby VDPAU pracovalo i přes karty AMD. Celé kolečko se terpve roztočí a praktické použití čekejme řádově během následujících měsíců.
Ještě větší důležitost je to pro svět Linuxu jako takového. Právě ovladače jsou kamenem úrazu tohoto systému, ale právě v podslední době dochází ke značnému zlepšení. K Linuxu se upíná spousta nadějí a mnoho firem v něm vidí svou budoucnost. Např firma Valve začala podporovat Linux jako herní platformu, její Steam již na Linuxu běhá a dostává se mu docela široké podpory her (takže si můžete zahrát Half-Life a stovky dalších titulů přímo na Linuxu). Valve také plánuje vlastní herní konzoli (Steam Box), která bude běžet na Linuxu a zdá se, že by v ní mohla být karta od AMD. Možná i to je důvod, proč se AMD nyní tak na Linuxu snaží. A podporu pro Linux oznamuje čím dál více výrobců, dokonce Microsoft prý hodlá prodávat své Office i pro Linux (spekulace, ale na každém šprochu pravdy trochu). Linux již dobyl síťový svět, když routery, servery a téměř celá základní infrastruktura běží na Linuxu, dále dobyl svět mobilních telefonů, vždyť Android je vlastně Linux, boduje ina tabletech, dostal se i do televizorů a proč by na řadě neměl být desktop? Obzvlášť v této době, kdy se rozjel závod o to, kdo nabídne nové lepší ovládání stolního počítače. Windows 8 nakročily směrem k tabletům a rozhněvaly spoustu uživatelů, což může být šance pro desktop Gnome nebo KDE, které se naopak na desktop zaměřují a zbavují se svých počátečních nemocí. A jelikož si lidé zvykají na programy, které pochází z open-source (prohlížeče Firefox a Chrome...), zvykají si instalovat jiné programy, tak možná jednou udělají i ten poslední krok směrem k jinému operačnímu systému a jinému desktopu, kde ale najdou ty stejné programy. A tak se za pár let možná podíl Linuxu zvedne z nynější pár procent na desítky procent.
Zdroj: Phoronix
