Jak to bylo s produkcí gramofonových desek v Československu po roce 1945
V letech 1945 až 1946 se znárodnění na objemu výroby gramodesek ještě nijak neprojevilo. Firma Ultraphon vydávala starší snímky na etiketě šedomodré barvy, pro export i domácí trh byly některé snímky lisovány na etiketě Supraphon U. Několik málo vybraných starších snímků taneční hudby bylo lisováno na exportní etiketu Praga s údaji o nahrávce v ruštině a nově natáčené snímky pak také na etiketu Mercury s údaji v angličtině. Také firma Esta natáčela nové snímky a opět lisovala ze starších matric kromě vlastních snímků i gramodesky značky Brunswick s fialovou etiketou.
Dne 1. ledna 1946 byl ministerstvem průmyslu založen národní podnik Gramofonové závody s adresou Praha II., Klimentská 36., kde bylo, již bývalé, sídlo hudebního vydavatelství R. A. Dvorský. Podnik měl zastřešit veškerou výrobu gramodesek v ČSR.
Dne 1. března 1946 byly do nového národního podniku začleněny majetkové podstaty firem Esta a Ultraphon. Součástí n. p. Gramofonové závody se výměrem ministerstva vnitřního obchodu z 25. března roku 1949 stal nově založený závod tuzemské distribuce Ultraphon. Jeho zřízení bylo zdůvodněno nutností oddělit distribuci od výroby, aby tak bylo možné "správnou a cílevědomou distribucí umístit hodnotné gramofonové desky mezi široké vrstvy pracujícího lidu" (inu, bylo již po velkém Únoru). Následným výměrem ministerstva vnitřního obchodu vznikl 1. dubna roku 1949 jako součást n. p. Gramofonové závody pro účely exportní distribuce závod Supraphon, pro který byly lisovány gramodesky se stejnojmennou obchodní známkou doplněnou o obrazový symbol „lev s lyrou“. Pejsek Nipper byl shledán imperialistickým a tak holt musel z lidovědemokratických gramofonových desek pryč, do zapomění.
Poslední katalog gramodesek značky Esta vyšel v roce 1946. Firma Ultraphon vydala svůj poslední katalog v roce 1947. První souhrnný (a značně revidovaný - čti zcenzurovaný) katalog gramodesek značek Esta, Ultraphon a Supraphon vydal n. p. Gramofonové závody v dubnu roku 1948. V jeho úvodu je deklarováno, že "gramofonová deska chce sloužit oddaně potřebám kulturního života našeho lidu a současně cestami exportními informovati světovou hudební veřejnost o tradiční naší hudebnosti v duchu odkazu Bedřicha Smetany". Já bych řekl, že to bylo v duchu úplně jiném, ovšem soudruzi ještě v té ranné době neměli odvahu to říci naplno.
Na exportní etiketu Esta byly dokonce ještě v roce 1950 lisovány z vůbec prvních matric této firmy nahrávky maďarských cikánských kapel pořízené již v roce 1931.
Národní podnik Ultraphon existoval jako distribuční závod až do roku 1953, z etiket gramodesek ovšem začala tato značka mizet již koncem čtyřicátých let.
Poslední nově natáčené snímky byly lisované na šelakové gramodesky s rychlostí otáčení 78 ot./min. ještě začátkem roku 1963. Po tomto datu se lisovaly již jen na vinylové gramodesky. Vůbec poslední hudební snímky byly v Československu lisované do šelaku ještě v roce 1964.
Zkráceno a upraveno z knihy Fonogram, vydavatelství Radioservis
V přílohách:
Ultraphon (příloha č. 1 a 2)
Esta (příloha č. 3 a 4)
Supraphon U (příloha č. 5)
Supraphon (příloha č. 6 a 7)






