Test kamer nad 20 000: Sony HDR-CX11E

Při prvním pohledu na tuto kameru by si ji méně znalí uživatelé mohli klidně splést se starším modelem HDR-CX6. V podstatě totožný tvar odlišuje na první pohled jen pár částí se světlejším šedým nástřikem a regulátor vedle objektivu. Rozměry 69,0 x 67 x 129,0 mm jsou prakticky stejné a lze je společně s hmotností 370 gramů (bez baterie) považovat za dobrý kompromis mezi dobře přenosnou a zároveň stabilní kamerou. Designéři opět vsadili na osvědčený koncept, který se vyznačuje odolností a velmi dobrou kvalitou materiálů (kromě plastu byl použit i kov na důležité ovládací prvky), ovšem na první pohled již působí poměrně zastarale. Záležet však bude především na konkrétním uživateli, protože někdo naopak může konzervativní design preferovat.

Při pohledu na čelní stranu kamery se nám naskytne pohled na objektiv známé značky Carl Zeiss ve variantě Vario-Sonnar T* s optickým zvětšením 12x (digitálně 150x) při rozsahu ohniskových vzdáleností 4,9-58,8 mm (při přepočtu na 35mm kinofilm 40 - 480 v režimu 16:9 a 37-444 v režimu 4:3). O záznam obrazu se stará senzor ClearVid CMOS o velikosti 1/3,1 s maximálním rozlišením 10,2 Mpx pro statické snímky. Efektivní hodnota počtu bodů je pak u videa 3,81 a u fotografií 3,81 (16:9), respektive 5,08 (4:3) Mpx. Díky funkci NightShot je možné snímat video i při 0 Lux, tedy v naprosté tmě (v normálním režimu od 5 Lux). Vedle objektivu je stroboskopický blesk s udávanou doporučenou vzdáleností fotografovaného objektu od 0,3 do 2,5 metru.

Pod bleskem v přední části se také skrývá infračervená dioda (o ní více v kapitole s testy videa) a vpravo od objektivu otočný regulátor určený na manuální nastavení některých parametrů přímo při záznamu. Nutno podotknout, že se sice nejedná o rovnocennou náhradu třeba za manuální ostření na objektivu, ovšem v rámci cenové relace jde o velmi dobré řešení. Na objektiv lze nasadit různé předsádky a filtry, které lze koupit například přímo od výrobce. Závit má pak průměr 37 mm. V podstatě jde o stejný objektiv, jaký byl použit u již dříve testovaného modelu Sony SR11E s rozdílem v optickém zoomu, který byl mírně výkonnější (15x).

Zadní strana obsahuje jednak důležité porty a samozřejmě také ovládací prvky. Pod krytkou po levé straně najdeme výstupy HDMI a AV, hned pod nimi je ukryt také port určený k napájení z elektrické sítě a dobíjení kamery. Velkou část zadní stěny zabírá baterie, která se uvolňuje posuvným tlačítkem ze spodní strany kamery. Otočné kovové tlačítko pak slouží k zapnutí kamery a volbě módu mezi fotografováním a záznamem videa. Malé tlačítko s indikací Quick On zajišťuje rychlé vypnutí a spuštění kamery, na pravé hraně jsou pak tři diody zobrazující zvolený mód a připravenost blesku, případně stav nabíjení baterie. Posledním důležitým prvkem je tlačítko pro započetí a ukončení záznamu.

Levá strana kamery opět naznačuje totožný tvar s modelem HDR-CX6. Rozdíl je pouze v regulátoru v přední části kamery a samozřejmě v samolepkách, které nás upozorňují na lepší rozlišení snímače a výsledného kvality videa s podporou formátu 1920 x 1080i.

Po vyklopení displeje se objeví několik ovládacích prvků na samotném těle kamery. Výrobce oproti předchůdci trochu popřeházel všechna tlačítka. Najdete zde ale všechny běžné funkce jako je přizpůsobení se protisvětlu, zobrazení informací o stavu baterie, zapnutí funkce automatického nastavení Easy, přechod na přehrávání snímků a přepínač funkce NightShot. U spodní hrany je ještě umístěn slot na paměťové karty Memory Stick Pro Duo a vpravo od něj malý reproduktor pro kontrolu záznamu s dostatečným výkonem.

Pravá strana kamery je významná pouze popruhem na ruku, který je již tradičně u tohoto výrobce dostatečně široký, čímž je zajištěno pohodlné držení kamery. Tomu pomáhá zakulacený tvar kamery, takže ji lze opravdu označit jako videokameru do dlaně.

Shora je velmi dobře vidět trochu odlišné barevné provedení než u předchozího modelu a klasický válcovitý tvar. Z ovládacích prvků je zde kromě již zmíněného kolečka pro volbu módu také tlačítko spouště při fotografování a páčka zoomu.

V přední části u objektivu je umístěn mikrofon, který zvládá snímat pětikanálový zvuk a nabízí i funkci zoomu. Kousek za ním jsou připraveny sáňky pro dodatečné nástavby, mezi které může patřit třeba externí mikrofon (klasický port na kameře nenajdete) či svítilna, jež lze dokoupit přímo u výrobce.

Na spodní straně je zajímavý především port pro spojení kamery s kolébkou, která je zároveň jediným prostředníkem pro spojení kamery s počítačem přes rozhraní USB. Dále je zde závit k upevnění na stativ a zmíněné uvolňovací tlačítko baterie.

Ovládání kamery je velmi pohodlné. Rozmístění ovládacích prvků je ideální a jsou všechny na dosah pravé ruce. Samozřejmě je nutné pro pokročilejší nastavení využít i ruky levé, zejména pak při pohybu v menu pomocí dotykového displeje. Vedle LCD najdete také další sadu tlačítek, které zajistí započetí a ukončení záznamu a také zoomování, které ovšem postrádá citlivost klasické páčky.

Výrobce musíme pochválit za opětovné využití kovových materiálů na důležité ovládací prvky. Páčka zoomu je sice plastová a na první pohled nevypadá zrovna ideálně, ovšem v praxi umožňuje velmi jemné krokování a nemáme k ní žádné výhrady.

Otočný regulátor vedle displeje není vlastně ani tak novinkou, protože jsme se s ním setkali u modelu Sony SR11E. Jeho dostupnost pro levou ruku je poněkud omezená. Protože nelze nastavit krokování, plynulou regulaci bez přehmátnutí prstů lze provádět pouze v určitém rozsahu. V praxi je i přesto využití velmi dobré a pokročilejší uživatelé si tak mohou pohrát s nastavením kamery přímo při záznamu, což manuální regulace v menu moc neumožňuje.

Držení kamery je pohodlné a to zejména díky kompaktním rozměrům, válcovitému tvaru a adekvátní hmotnosti. Kamera totiž není ani příliš lehká, ani příliš těžká a lze s ní točit i delší dobu při zachování stability a zároveň bez únavy ruky. Opět platí pravidlo, že je lepší využít i levou ruku.

LCD displej má klasickou úhlopříčku 2,7", je širokoúhlý (poměr stran 16:9) a má rozlišení 211 200 bodů. Dotykové ovládání je u Sony už samozřejmostí. Bohužel na kameře chybí hledáček, ale ten už ostatně u modelů této kategorie prakticky vymizel a nemají ho ani přímí konkurenti. Čitelnost je velmi dobrá a to i z horších úhlů, rozsah otáčení je pak klasických 270°.

Typ baterie NP-FH60 byl použit už v předchůdci, a tak jen zopakujeme, že se jedná o Li-Ion akumulátor s napětím 7,2 V a kapacitou 1000 mAh. Podle údajů výrobce by měla vydržet 110 minut záznamu v nejvyšší kvalitě HD a 130 minut ve standardním SD. Nabíjení úplně vybité baterie by pak mělo zabrat 135 minut. V našem testu jsme vyzkoušeli, jak dlouho kamera vydrží při záznamu se zapnutým LCD displejem v plném rozlišení, kdy jsme dostali odpovídajících 106 minut (1 hodina 46 minut). Nabíjení pak údaji od výrobce vůbec neodpovídalo, protože jsme dostali podstatně lepší hodnotu 85 minut (1 hodina 25 minut).

K dispozici je tradiční funkce Battery Info, která po stisknutí tlačítka ve vypnutém stavu zobrazí na displeji aktuální stav baterie a možnou dobu záznamu.

U této videokamery nenajdete integrovanou paměť, ovšem výrobce přikládá paměťovou kartu Memory Stick Pro Duo s kapacitou 4 GB. To sice při záznamu v plném rozlišení znamená pouze cca 28 minut, ovšem lepší než nic. Paměť si tak pravděpodobně budete muset dokoupit.

Výklopná dvířka skrývají pouze dvě možnosti výstupů a to aktuální HDMI a klasický AV, přes který lze využít i pro S-Video a komponentní výstup. Poslední variantou je také vyjmutí paměťové karty Memory Stick a použití čtečky.

Rychlost rozhraní USB jsme otestovali přenosem souboru o velikosti 700 MB stejně jako u ostatních modelů. Naměřený celkový čas byl velmi slušných 149 sekund (2 minuty 29 sekund) a průměrná rychlost se tedy pohybovala kolem 4,7 MB za sekundu.

Menu je v klasické formě a liší se podle zvoleného módu. U záznamu videa máte široké možnosti nastavení od úrovně kvality až po expozici, ostření, korekci bílé apod. Nechybí ani populární funkce detekce obličejů nebo noční režim NightShot. Dotykové ovládání je pohodlné a vytknout tak můžeme výrobci pouze (pro něj již tradičně) rozdělené menu, jelikož chvíli trvá, než si zapamatujete, kterou položku kde hledat.

V menu při přepnutém režimu na fotografování jsou podobné možnosti nastavení jako u videa. Na fotografii níže si můžete prohlédnout zmíněnou druhou variantu menu, v které najdete většinu důležitějších a častěji používaných funkcí.

S otočnou regulací přibylo i další malé menu, které vyvoláte podržením tlačítka na tomto ovládacím prvku. Volič, jak je regulace výrobcem nazvána, umožňuje manuální ostření, které je z nabízených funkcí asi nedůležitější. Méně často asi použijete manuální korekci expozice, AE a vyvážení bílé.

U prohlížení záznamů a fotografií je možné využít i indexace záznamů, která nabízí i zajímavou funkci rozpoznání obličeje. Lze si tak zvolit osobu, která se má v daném snímku vyskytovat a kamera ji najde sama. Tato funkce se hodí hlavně při použití větší paměťové karty. Protože je menu videokamery značně členité a rozdělené také do několika částí podle režimu, pro zobrazení jsme vybrali pouze část věnovanou záznamu videa. Pozorně si tedy projděte možnosti, které menu nabízí, a které byste postrádali.