Samsung HMX-U20: kamarád do kapsy 2

V této kapitole nás bude zajímat samotná kamera, její zpracování, nabídka menu a zkrátka vše kromě toho, jak fotí a natáčí videa. To bude až záležitost dalších dvou kapitol.

Samsung vyrábí HMX-U20 ve 4 barevných provedeních - černé, stříbrné, modré a růžové (k nám se dostala růžová verze s metalízovým povrchem, díky němuž se kamerka na světle třpytí a leskne). Její povrch je také hladký, ale to dohromady vůbec neznamená, že na ní budou vidět otisky prstů, právě naopak. Ty jsou na metalízových částech těla v podstatě neviditelné, pouze si musíte dávat pozor, abyste si neušmudlali LCD displej a samozřejmě především sklíčko chránící objektiv.

Na vrchní straně jasně dominuje vystouplý objektiv, nebo spíše jeho kryt, který vypadá, že byl vytvořen z hliníku, ale není tomu tak. Obroučka je z jiného materiálu, což ale nevadí, protože se jeví jako dostatečně pevná. Kromě funkce ochrany sklíčka objektivu před poškrábáním má i další úkol - hostí totiž 2 mikrofony umístěné po stranách. Pod sklíčkem si můžeme přečíst informace o parametrech objektivu - 3násobný optický zoom, clona F=3,5 - 6,8 a ohnisková vzdálenost f=5,1 - 15,3 mm.

Kromě objektivu se už jen dozvíme informace o vlastnostech a schopnostech kamery, tedy záznam videa v rozlišení Full HD, zmíněný 3násobný zoom a plně automatický režim natáčení Smart Audio.

Když si kameru obrátíme na druhou stranu, objeví se oproti předchozímu modelu trochu přepracované ovládání, jehož styl ale zůstal stejný. Tlačítka pro pohyb v menu už nejsou dotyková, ale membránová, což je dle mého názoru lepší v tom, že uživatel dostane jasnou hmatovou odezvu, že nějaké stiskl. Otvor skrývající malý reproduktorek zůstal na svém místě, tedy v dolním levém rohu a stejně tak horní lesklá tlačítka spouště videa a fotoaparátu. Pouze namísto středového tlačítka pro režim přehrávání záznamů byl umístěn kolébkový ovladač optického zoomu.

Na levém boku kamery nalezneme 2 zapuštěná tlačítka, z nichž jedno je určeno pro zapínání a vypínání kamery (Power) a má u sebe malou LED, která svítí modře (kamera zapnuta) nebo oranžově (baterie kamery se nabíjí). Druhé tlačítko slouží buď pro přímý upload zaznamenaných videí na server YouTube, či pro spuštění režimu Smart Auto. Z druhé strany jsou v kameře umístěna pouze rozhraní a na ty se podíváme později.

 

Spodní část kamery obsahuje malý kovový závit pro připevnění na stativ, jenž má na sobě malý výstupek s očkem pro protažení dodávaného poutka. Za vysunovacím krytem se dle popisku schovává slot pro karty SD/SDHC, které tvoří hlavní a jediné záznamové médium, a slot pro zasunutí dodávané baterie.

 

Poslední fotka ukáže, že tělo kamery je nejen zahnuté, abychom zápěstí tak ohýbat, ale oproti předchozímu modelu má také mírně prohnutou část s tlačítky.

Je zřejmé, že z hlediska ergonomie se Samsung HMX-U20 nemůže rovnat klasickým videokamerám do ruky, které jsou vybaveny ještě pevnými poutky, aby si pořádně sedly do dlaně. Ty se ale na druhou stranu nemohou rovnat této kameře v rozměrech a hmotnosti, protože ta se s klidem vejde i do kapsy u košile a ani vás nebude příliš tížit.

Její druhou výhodou je, že se ovládá prakticky stejně v pravé i levé ruce, a to díky souměrnému tělu a zoomu umístěnému přímo uprostřed. HMX-U20 ale není dělaná na dlouhé natáčení a připravte se na to, že ani v ruce nebude sedět zrovna stabilně, což může mít za častý následek pokažený záznam. Je to zkrátka téměř to samé, jako natáčení videa pomocí mobilního telefonu.

Rovněž je škoda, že Samsung opět zvolil levný LCD displej, jehož vlastnosti odpovídají technologii TN. Pozorovací úhly nejsou moc dobré, zvláště při pohledu seshora dojde ke známému invertování světlých barev v tmavé a když si uvědomíme, že kameru nebudeme asi stále držet ve výšce očí, ale budeme si chtít i odpočinout a ruce dát níže, pak to není dobrá vlastnost.

Všechny ovládací prvky potřebné pro samotné natáčení má kamera přímo pod displejem. Jde o hlavní stříbrnou lištu, na níž jsou spouště kamery (vlevo) a fotoaparátu (vpravo), takže se můžeme hned rozhodnout, zda chceme natočit video nebo fotografovat, aniž bychom se museli přepínat do jiného režimu.

Mezi zmíněnými tlačítky je ovládání 3násobného optického zoomu v podobě kolébkového tlačítka. Míra jeho vychýlení ale nemá žádný vliv na rychlost zoomování, má nastaveno stabilní rychlost a pouze můžeme zaznamenat jistý "měkký dojezd" po puštění tlačítka. Dobré také je, že nám LCD displej na grafické stupnici ukazuje, kde se zhruba v 3násobné škále zoomování nacházíme.

Ostatní tlačítka jsou membránová a očekávat od nich můžeme hmatovou i jemnou zvukovou odezvu. Ta je posílena zvuky vyluzovanými reproduktorem videokamery. Celkově jde o 4 směrová tlačítka označená tečkou, středové potvrzovací OK, levé MENU a pravé s piktogramem Play, které kameru přepne do režimu přehrávání záznamů. Toto poslední tlačítko bylo u modelu HMX-U10 na místě zoomu.

Pak už zbývají jen 2 boční tlačítka, z nichž jedno je pouze vypínač a druhé slouží pro upload na YouTube, nebo při natáčení k zapnutí režimu Smart Auto. Jeho funkce je prostá - automatické nastavení jednoho z 6 scénických režimů.

Fotografie lze zaznamenávat i při natáčení videa, takže stačí stisknout spoušť videa a pak dle potřeby fotit pomocí fotografické spouště. V takovém případě se samozřejmě neozve zvuk závěrky fotoaparátu, nefunguje to při použití časosběrného režimu a rozlišení fotografií bohužel záleží na rozlišení videa, takže nejvyšším je 1920 x 1080, čili 2 megapixely.

O displeji jsem se již zmínil, že jeho kvality, především pozorovací úhly, odpovídají panelům typu TN. Očekávejme tedy invertování barev, takže i za ideálních světelných podmínek bychom do displeje měli koukat nejlépe zpříma. Za jasného letního počasí budeme mít problémy něco vidět, i když na něj budeme doslova čučet jako husa do flašky a stínit si přitom rukou, ale to není problém pouze tohoto přístroje, u nějž by optický či elektronický hledáček hledal jen blázen.

Displej samotný má úhlopříčku 2" a rozlišení 154 000 pixelů, což je o malinko více v porovnání s HMX-U10. Rastr je vzhledem k úhlopříčce jemný, ale poměr stran 4:3 využitý kvůli fotografiím nám políčko pro zobrazení videa ještě dále zmenšuje. Venkovní natáčení za jasného světla se tak stává ještě větším oříškem.

Volné černé pruhy nahoře a dole jsou aspoň využity k různým informacím, jako je zbývající čas pro natáčení videa v daném rozlišení a počet uložitelných fotografií. Z displeje vyčteme i aktuální datum a čas, stav baterie a celé kamery.

Dodávaná baterie svou velikostí a provedením připomíná modely pro mobilní telefony. Kameře nabízí svou kapacitu 4,8 Wh při napětí 3,7 V, která má vystačit na 100 minut natáčení. My jsme z kamery dostali něco málo přes 90 minut výdrže, ale to při nastavení vyššího jasu displeje.

Na začátku této kapitoly jsem slíbil, že se později podíváme podrobněji na levý bok kamery, protože jsou v něm umístěna dostupná rozhraní.

Nejdříve je to napevno přidělaný vysunovací konektor USB 2.0 pro připojení kamery k počítači i jejímu dobíjení pomocí počítače. Ten se uvolní jednoduše odsunutím malé záklopky a pak už jen stačí najít volný port v počítači, což nemusí být vzhledem k délce instalovaného konektoru vždy snadné.

Další rozhraní jsou hned vedle za plastovou záslepkou a jde o oranžový napájecí konektor, vedle port mini HDMI a nakonec A/V pro dodávaný kompozitní kabel se dvěma audio kanály.

Nakonec se podíváme pod spodní panel, kde je místo pro baterii jištěnou malou šedou zarážkou a čtečka karet SD/SDHC. K přesunutí dat do PC tedy nemusíme využít jen USB konektor kamery, ale i samotnou paměťovou kartu.

Nastavení záznamu a vůbec celé videokamery bylo oproti minulému modelu HMX-U10 zjednodušeno, a to i přesto, že i jeho volby nebyly přehnaně složité. Nenajdeme zde tedy ani scénické režimy, které si umí pouze automaticky nastavit režim Smart Auto (zvolený režim se nám ukáže na displeji), ani funkci zpomaleného záznamu nebo větrného filtru. Samotné menu mohlo být také lépe zpracováno, aby bylo rychlejší. Při přesunech mezi položkami je jasně vidět postupné překreslování celé nabídky

Záložky, které vidíte na fotografii displeje dole, jsou tak jediné dostupné, ať už máte režim Smart Auto aktivován, nebo ne.

O co tedy v nastavení záznamu jde? Především o rozlišení, které můžeme u videa nastavit na Full HD (1920 x 1080/30p), HD (1280 x 720/60p a 30 p) a SD (v našich končinách je to PAL: 720 x 576/50p). Pak je to velkorysá nabídka rozlišení fotografií Super Fine - 10 Mpix (3648 x 2736), 8 Mpix (3264 x 2448), 6 Mpix (3328 x 1872), 5 Mpix (2592 x 1944), 3 Mpix (2048 x 1536) a 2 Mpix (1920 x 1080).

Třetí záložka dovoluje nastavit časosběrný režim, v němž kamera pořídí vždy jeden snímek po určených intervalech po jistou dobu. V nabídce jsou intervaly 1, 5, 10 a 30 sekund a čas 24 hodin nebo neomezeně. Zde by nám výrobce mohl poskytnout větší výběr, však je to pouze záležitost softwaru.

Čtvrtá záložka nastavuje funkci Zoom Mute, která vypne záznam zvuku při zoomování. To se bude asi negativně podepisovat na záznamu, ale otázkou je, co je lepší - nadměrný a nechtěný hluk ve videu, nebo náhlé hrobové ticho?

A nakonec tu jsou obvyklé volby, jako číslování souborů, správa záznamového média, volba jazyka, nastavení času, nastavení jasu displeje, automatické vypnutí displeje, nastavení zvuku tlačítek a závěrky, automatické vypnutí při nečinnosti, aktivace softwaru Intelli-Studio 2.0, průvodce připojení k televizoru, zapnutí A/V výstupu a vyvolání továrního nastavení.

Stiskem horního levého membránového tlačítka se dostaneme do režimu přehrávání záznamů, kde si v menu volíme mezi zobrazení HD videí, SD videí, nebo fotografií. V menu lze dále provádět standardní úkony jako mazání, nebo naopak ochrana zvolených záznamů proti smazání, zobrazení základních informací a spuštění tzv. slideshow. U videí je to navíc funkce rozdělení nebo označení pro pozdější upload na YouTube. Toť vše.