Výběr LCD televize: co je dobré vědět

Obecné rady pro výběr

Výběr správné LCD televize nemusí být až tak snadný úkol. LCD televize přináší oproti CRT televizím hlavní výhodu v tom, že mají vyšší rozlišení. Bohužel se prosadila značka „HD ready“, která vyvolává trochu klamný dojem tožo, že je televize schopna zobrazit plný HD signál. HD ready televize jsou však schopny zobrazit pouze 720p (obvykle mají 1366x768 rozlišení). V našich končinách je sice HD vysílání ještě daleko, a tak se to nemusí jevit jako nikterak závažný problém, ale za chvilku jsou zde Blu-Ray disky a pak se plné 1080p televize určitě vyplatí. Pokud tedy chcete do budoucna nejvyšší kvalitu filmů, dívejte se hlavně po „Full HD“ televizích. Samozřejmě Full HD televize jsou výrazně dražší, a tak musíte sáhnout trochu hloubějí do své peněženky.
Pokud jste rozhodnuti jestli Full HD nebo HD ready televizi, tak je třeba se zaměřit na úhlopříčku. Velice oblíbené jsou 32" LCD televize, ktré se dají sehnat za velmi příznivou cenu a svojí úhlopříčkou uspokojí většinu domácností. Samozřejmě hodně záleží na tom, jak daleko od televize sedíte. Optimální vzdálenost je cca 2,5x úhlopříčka u širokoúhlých a 3x u televizí s klasickým poměrem stran. Změřte si tedy, jak daleko máte gauč od stěny, a pak se můžete s klidem vrhnout na vybírání LCD televize.
Úhlopříčku bychom tedy měli také za sebou, a tak se můžeme pustit do ostatních parametrů. Velice důležité jsou pozorovací úhly, které by v dnešní době neměly spadnout pod 176° v obou směrech při kontrastu 5:1. Pokud si totiž sednete ve více lidech před televizi s malým pozorovacím úhlem, tak si půlka návštěvy bude stěžovat, že nic nevidí, nebo vídí málo kontrastní obraz. Velice dobré jsou v tomto ohledu televize se S-IPS panelem. Ty totiž poskytují nejen velmi dobrý kontrast při extrémním úhlu, ale také naprosto perfektní obraz co se barevnosti týče.

A protože se jedná o LCD technologii, platí zde podobná pravidla jako u LCD monitorů a to hlavně v odezvě. Pokud by odezva byla příliš dlouhá, tak se může stát, že některé velmi rychlé scény budou hodně rozmazané, díky čemuž "trhají" oči. Dobrá udávaná odezva dnes nepřesahuje 8 ms. Rozhodně nekupovat televize s odezvou 25 ms apod., které jsou už značně zastaralé a obvykle jde o skladové zásoby.

Když už jsme u těch obrazových vlastností, zaměříme se i na jas a kontrast. Jas je u televizí velmi důležitým faktorem. Nízký jas znamená, že při přímém slunečním svitu neuvidíte z obrazu prakticky nic. Pokud bude jas dostatečně vysoký (500-600 cd/m^2), tak zkrátka slunce přebije a můžete si i za letního odpoledne vychutnávat svůj oblíbený film. Neméně důležitým faktorem je kontrast. Dnešní televize dosahují kolem 1500:1, což je již velmi dobrá hodnota, avšak výrobci jdou ještě dále a využívají tzv. dynamického kontrastu. Dynamický kontrast zlepšuje kontrast tím způsobem, že pohasínají podsvětlovací trubice a pokud je obraz hodně tmavý, tak elektronika pohasnutím těchto trubic ještě více ztmaví scénu. Naopak pokud je v obraze hodně jasu, tak se podsvětlovací trubice rozzáří naplno. Takovýto kontrast může dosahovat klidně 10 000:1. Statický kontrast je samozřejmě lepší, ale u filmů je dobré využívat i tento dynamický. Bohužel někteří výrobci udávají statický kontrast a někteří dynamický. Neporovnávejte tedy televize jen podle hodnot, ale i podle vlastních očí, nebo konkrétních recenzí.

Dobrý pozor si také dávejte na tuner. V dnešní době již absolutně nemá cenu kupovat LCD televizi pouze s analogovým tunerem. V takovém případě si totiž kupujete spíše zobrazovací jednotku než televizi. Analogové pozemní vysílání je totiž postupně rušeno a nahrazováno digitálním. Pokud by vaše televize neměla digitální tuner, tak by se vám během tohoto roku (2008) mohlo stát, že přijdete zcela o obraz a budete muset kupovat Set-Top-Box. A proč mít doma další "černou krabičku", když vše obstará dobrý výběr LCD televize. Kvalita dnešních digitálních tunerů je na velmi dobré úrovni a je v podstatě jedno, jaký je osazen.
Velkou pozornost věnujte dálkovému ovládání (dále jen DO), které dokáže potrápit nejednoho uživatele. Vždy si jej zkuste vzít do ruky a pokud se během pár chvil v ovládání nezorientujete, tak už se nezorientujete nikdy. Stále budete nadávat, že nemůžete nějakou funkci najít. Dobré DO by mělo být dobře tvarováno na Vaši ruku a hlavně dobře vyváženo. Je zde spousta DO, která jsou sice perfektně tvarována, ale vypadávají z ruky jen kvůli tomu, že mají baterky příliš nízko.

A protože televize je také o zvuku, dejte si pozor na to, aby měla alespoň 10W reproduktory. Málo výkonné reproduktory (nedejbože nasměrované od posluchače) jsou zabijákem jakéhokoli více akčního filmu nebo hudby.

Některé televize mají například stereo reproduktory + prostorový reproduktor uprostřed nebo subwoofer. Díky tomu mohou stačit i méně výkonné reproduktory pro náročnější hudbu a filmy. Bohužel takových televizí je jako šafránu, a proto je lepší ke kvalitní televizi pořídit nějakou tu 2.1, 5.1 popř. 7.1 reprosoustavu s vlastním zesilovačem. Nečekejte, že základní reproduktory u LCD televizí postačí pro poslech vážné hudby, rocku nebo sledování akčního filmu. Jsou obvykle konstruovány na běžné sledování televize (zprávy, telenovely apod.).

Nezapomínejte ani na přítomnost českého jazyku v OSD menu a hlavně podpory českých znaků v EPG vysílání. České OSD menu je hlavně důležité při prvním seznámení s televizí a odstraní jisté nepříjemnosti. Většina uživatelů, přestože umí dobře anglicky, stále preferuje rodný jazyk. A proč ne, že? Televize patří k zábavě a luštit cizí jazyk k zábavě moc nepatří. Mystete tedy i na tyto drobnosti.
Většinu LCD televizí lze umístit na VESA držák na stěnu. Koukněte se tedy, jaký držák je potřeba a rovnou si jej kupte, není to drahé a tenká televize na stěně vypadá daleko lépe než položená na nějaké skříňce nebo stolku.

Televize Samsung obvykle používají své vlastní panely S-PVA, které poskytují velký kontrast a relativně slušnou odezvu. Navíc jsou obvykle vylepšeny dynamickým kontrastem. Představují takovou zlatou střední cestu.

Televize Sony v největší míře používají technologii S-IPS od LG.Philips (LG Displays), která poskytuje věrnější barevné podání než S-PVA od Samsungu. Kontrast je o něco nižší, avšak podání černé barvy a pozorovací úhly jsou o třídu lepší. Televize Sony jsou sice dražší, ale obecně dokáží nabídnout opravdu mnoho.

Televize od ostatních výrobců jsou obvykle směsicí všech různých technologií od Prem.MVA, A-MVA, přes S-PVA až po S-IPS.

---

Slovníček pojmů

Jas (neboli svítivost): Označuje, jak hodně televize svítí při zobrazené bílé barvě. Jeho jednotka je [cd/m^2]. Dřívější CRT televize měly jas kolem 120 cd/m^2, dnešní LCD panely dosahují daleko lepších výsledků. Hodnota kolem 500 cd/m^2 pro běžné sledování dostačuje. Čím vyšší je hodnota jasu, tím je lepší pozorování obrazu za přímého slunečního svitu. Naopak příliš vysoká hodnota jasu může vadit sledování ve tmě (obvykle však lze jas snadno snížit v menu televize).

Kontrast: Je to poměr jasu zobrazované bílé a černé barvy v zapnutém režimu televize. Čím vyšší je hodnota kontrastu, tím je lepší podání ve filmech apod. Rozlišujeme ještě statický a dynamický kontrast. Statický se pohybuje kolem 1500:1 a dynamický až 10000:1. Dynamický kontrast pracuje tak, že se ztlumí podsvětlovací trubice (podsvícení panelu) při zobrazení tmavé scény a naopak se rozsvítí na maximum při zobrazení například prosluněné krajiny. Výrobci často dynamický a statický kontrast nerozlišují. Pokud uvidíte kontrast 10000:1, tak se určitě jedná o dynamický.

Pixel: Je to jeden bod na obrazovce. Všechny LCD obrazovky mají nativní rozlišení a to odpovídá počtu pixelů v obrazovce. Každý pixel je složen ze tří subpixelů (červený, modrý a zelený), z kterých se skládá jeho výsledná barva. Tyto subpixely jsou natolik malé, že je lidské oko od sebe nerozezná a prostým součtem těchto tří pixelů vznikne výsledná barva.

Vadný pixel: Vznikne například chybou v tekutém krystalu nebo díky špatnému napojení krystalu na aktivní matici obrazovky. U různých technologií se projevuje vadný pixel různě. U nejběžnější technologie TN vadný pixel vypadá jako světlý bod v obraze. U ostatních technologií (xVA a IPS) se projevuje zobrazením černé barvy. Může nastat ještě situace, kdy vypadne jen subpixel. V tom případě se nezobrazí správná barva pixelu. Tento případ však není až tolik rušivý. Každý výrobce si tvoří své podmínky na uznání reklamace. Například Samsung dnes dává garanci 0 vadných pixelů. Většina výrobců však toleruje cca 3 vadné pixely.

Rozlišení: Jedná se o počet pixelů ve vodorovné a svislé ose. Každá LCD televize dokáže zobrazit několik rozlišení, avšak pouze nativní rozlišení (udávané ve specifikacích) je vhodné pro nejkvalitnější zobrazení, kdy nedochází k přepočítání obrazu. Bohužel hodně HD-Ready televizí mají atypické rozlišení 1366x768, které není žádným standardem pro HD, a tak je veškerý signál přepočítáván. Lepší jsou televize s rozlišením 1920x1050 (Full HD).

Úhel pohledu (úhel viditelnosti): Každá LCD televize při pohledu ze stran různě mění své barevné podání, tmavne a ztrácí kontrast. Úhel pohledu udává, kdy je zobrazen kontrast 5:1, avšak nezohledňuje barevné podání atd. Obecně platí, že technologie TN mají nejhorší pozorovací úhly, xVA je mají už velmi dobré a IPS ideální. Samozřejmě i u IPS technologie dochází k degradaci obrazu, avšak jen ve velmi malé míře.

DVI: Digitální rozhraní pro LCD televize, které poskytuje nejlepší možnou kvalitu obrazu. Rozhraní DVI se vyskytuje ve více verzích. První je DVI-D, které dokáže přenášet pouze digitální signál. DVI-I umí navíc i analogový signál. Pak jsou zde dvě propustnosti. První DVI-SingleLink, který je omezen rozlišením 1920x1200@60Hz (v podstatě 1080p). Pak je zde DVI-DualLink, který zvládne i rozlišení 2560x1600@60Hz a používá se hlavně u 30" LCD monitorů.

D-Sub: Starší analogové rozhraní pro monitory, používá se však i u některých televizí (převážně LCD). Analogový signál může trpět různými neduhy, jako je snížená ostrost obrazů, duchové popř. nekvalitní barvy. V dnešní době již analogový signál nemá smysl a používá se výhradně DVI popř. HDMI.

HDMI: Stejně jako DVI rozhraní i HDMI je digitální forma přenosu signálu obrazu. Navíc HDMI přidává možnost přenášet i digitální zvukovou složku. HDMI se začalo používat hlavně u LCD televizí, avšak postupně se prosazuje také u LCD monitorů. U dnešních televizí se vyskytuje ve velké míře a pokud jej nevytlačí DisplayPort, tak ještě hodně dlouho bude.

DisplayPort: Zcela nové rozhraní pro přenos digitálního obrazu. Již od základu přidává šifrování signálu. To, jestli se DisplayPort prosadí, ukáže teprve čas.

HDCP: Ochrana obrazového signálu šifrováním. Tuto ohranu vyžadují některé HD-DVD a BluRay disky. Podpora HDCP musí být jak na straně televize, tak na straně BluRay/HD-DVD přehrávače, popř. grafické karty a operačního systému (zatím jen u Windows Vista).

Odezva: LCD technologie pracuje na principu, kdy se přes tekuté krystaly propouští světlo z podsvětlovacích trubic. Podle toho, kolik světla se propustí, se zobrazí barva (jeden pixel složen ze tří subpixelů, každý s jinou barvou - červená, zelená, modrá). Těmto tekutým krystalům nějakou dobu trvá, než se ustaví do správné polohy, aby byla zobrazena požadovaná barva. Tato doba se nazývá odezva. Rozlišujeme ještě dílčí odezvy rise (rozsvícení) a fall (zhasnutí), tyto hodnoty se však dočtete až v podrobných recenzích a výrobci jej obvykle neudávají.

Barevná hloubka: LCD technologie dokáže obvykle zobrazit 8-bitové barvy (většina xVA a IPS panelů), což znamená plných 16,7 milionů barev. Běžné TN monitory pro domácí použití však mají pouze 6-bit barvy (tzn. pouze 262 000 barev). Zbytek do 16,2 mil se dopočítáva obvykle ditheringem s FRC.

Gamut: Označuje, jak velký barevný prostor dokáže monitor zobrazit. Obvykle se zobrazuje v CIE 1931 diagramu popř. Lab 3D diagramu. Nové LCD monitory již dokáží pokrýt celý AdobeRGB barevný prostor, který zasahuje výrazně více do zeleno-azurové barvy a poskytuje tak věrnější barvy oproti režimu sRGB používaném u běžných lacinějších monitorů.

Dithering: Rozděluje se na dithering bez a s FRC.

Dithering bez FRC je metoda, kdy dochází k dopočítávání podle následujícího příkladu: Displej dokáže zobrazit pouze černou a bílou barvu. Jak docílit 50% šedé? Stačí do šachovnice „naskládat“ bílé a černé pixely a šedá barva je na světě (samozřejmě pokud se na obrazec koukneme z dostatečné vzdálenosti, aby zmizel vzorek). A stejně funguje i dithering u LCD, pouze se pracuje s více barvami. Obvykle se používá vzorek 2x2. Tato forma ditheringu je dnes využívána nejvíce. Dnešní LCD televize však už mají 8-bit barvy, a tak se s ditheringem prakticky nesetkáte.

Dithering s FRC je forma, kdy dochází k dopočítávání barvy vlivem poblikávání pixelu mezi dvěmi barvami. Pokud chceme zobrazit opět 50% šedou, tak stačí, aby pixel blikal mezi bílou a černou s dostatečnou frekvencí, aby si oko tyto dvě barvy spojilo do jedné. Tuto formu ditheringu dost často používají starší monitory LG. Pokud monitor používá FRC, je obraz neklidný. Efekt, kterým se obraz projevuje, bych popsal jako "přesýpání písku".

---

Technologie TN

Pozorovací úhly: do 176° horizontálně a 170° vertikálně. Obvykle jsou ovšem nižší a rozdílné v horizontálním a vertikálním směru. Bohužel i když jsou uvedeny například 170°, je tato hodnota naprosto nepoužitelná (především ve vertikálním směru - zespoda monitor výrazně tmavne a barvy přechází do inverze, pohled shora má za následek naopak zesvětlání obrazu). Horizontální směr je dnes už celkem slušný, ale barvy výrazně žloutnou. Jas a kontrast výrazně klesá.

Odezva: přestože je udávaná odezva například 2 ms, reálné hodnoty jsou zcela jinde. Z praktických testů vyplývá, že 3ms TN je stejně rychlý jako 6ms S-IPS. Tzn. že odezva je dost nevyrovnaná v různých tónech. Reálné hodnoty mohou být i 4x-5x větší než papírová hodnota.

Barevné podání: je většinou špatné (obvykle dokáží zobrazit pouze 262 144 barev – 6-bitů na barvu), zbytek do 16,2 milionů barev je dopočítán ditheringem.

Mrtvý pixel svítí!

U LCD televizí se již tato technologie prakticky nevyskytuje, pouze u některých opravdu malých televizí.


Technologie MVA/PVA

Pozorovací úhly: jsou kolem 178° v obou směrech a v praxi je pohled opravdu ze všech stran stejný. Při pohledu ze strany dochází k zežloutnutí obrazu, ale v menší míře než u TN. Jas a kontrast také klesá méně.

Odezva: je více vyrovnaná ve všech tónech, a tak je papírově stejně rychlý monitor lepší než TN, avšak vyrovnané rychlosti S-IPS nedosahuje.

Barvy: jsou již 8-bitové (reálných 16,77 milionů), ale stále to obvykle není ono. Najdou se však výjimky, které jsou lepší než IPS.

Mrtvý pixel je černý.


Technologie IPS

Představuje dnes absolutní špičku.

Pozorovací úhly: jsou také kolem 178° v obou směrech, avšak při pohledu ze strany nedochází k tak velkému barevnému posunu jako u ostatních technologií.

Odezva: je nejvyrovnanější ze všech technologií, a tak je papírově stejný monitor výrazně rychlejší, než jak tomu je u ostatních technologií.

Barevné podání: Barvy jsou plně 8-bitové a v porovnání s MVA/PVA jsou daleko živější a věrnější. S-IPS matrice se vyznačuje namodralým nádechem při pohledu ze strany. Rozlišení barev v tmavých tónech je lehce horší než u VA monitorů.

Mrtvý pixel je černý.


Technologie xVA a IPS jsou dnes nejpoužívanější u většiny LCD televizí.

---

Další informace

Jako zdroj dalších informací vám může posloužit naše rubrika Televizory, v které se pravidelně objevují podrobné recenze a aktuality o novinkách z této oblasti. Pokud máte nějaké odborné dotazy, neváhejte a zeptejte se na našem diskuzním fóru v odpovídající sekci.

Další naše články, které by neměly uniknout vaší pozornosti:
Technologie LCD panelů – podrobný popis jednotlivých technologií
Popis testovací metodiky LCD televizí na TV Freaku
Televizory: možnosti příslušenství
Plazma vs. LCD: souboj technologií