Záznam videa s kartami s čipem SAA713x

Požadavky:

Doporučuji ovladače LifeView verzi 20.51, to jak pro převodník, tak i tuner (původně jsem doporučoval pro tuner používat originální od výrobce, bohužel po změnách v DX 9.0a se staršími ovladači tuneru nefunguje náhled při nahrávání ). Software FLY2000TV nainstalujte, zaregistrujte (pro verzi 1.5 je to snazší), nalaďte stanice. Jelikož se ve různých verzích mírně liší ovládání, popíšu nastavení obecněji: Máte-li kabelovku, mělo by vám bez problému fungovat stereo, takže chcete-li nahrávat stereofonně, nezapomeňte u konkrétní stanice nastavit normu A2. Pod záložkou "options" nastavte rozlišení jako 768*576. Otevřete si Capture Panel (Record Panel atp....). Je potřeba začít od poslední záložky "Common". Bylo by zdlouhavé popisovat vše postupně, takže doložím obrázkem. Nezapomeňte, aby disk, který určíte pro záznam měl dostatek volného místa.



Zbývá nastavit záložku "Options AVI video". Opět podle obrázku. Jako zvukový kodek nedoporučuji nic jiného než PCM (nekomprimovaný), neboť s ostatními jsou problémy (vypadávání zvuku, nečekané ukončení záznamu atp.). Vyberte mono/stereo a frekvenci 44kHz, pokud byste měli problémy (např. rozjezd zvuku a obrazu, či používali SB Live! atp.), pak použijte frekvenci 48kHz.



Vyberte kodek DivX 5.0.3 či 5.0.5 a klikněte na nastavení. V záložce "Profiles" zrušte zaškrtnutí políčka "Choose profile", čímž si zpřístupníte nastavení v záložce "Bitrate control", kde nastavíte "1-pass Quality Based" a koeficient 2,8-1 (neuvádím procenta, protože se podle verze mění jejich poměr ke koeficientu, nejvyšší kvalitu poskytuje nejnovější verze 5.0.5.). Čím nižší číslo, tím vyšší kvalita výstupního souboru, ale i požadavky na prostor a rychlost disku. Nastavení v záložce "General Parameters" jsem nechal na obrázku.



Nastavte si oříznutí okrajů obrazu (pokud jsou okraje škaredé. Číslo znamená počet ořízlých pixelů.). Jako "resize" rozlišení si nastavte 384*288, pokud budete video následně komprimovat kodekem MPEG4 (jako DivX, Xvid, 3ivx atp.), nebo 352*264, pokud video budete komprimovat kodekem MPEG1 (*.mpg, např. používané pro videoklipy). Také je možné používat rozlišení VCD 352*288, pozor, poměr stran ale není 4:3. Z resize filtrů je nejvhodnější "bicubic soft". Je ale náročnější na výkon CPU, takže pokud CPU nestíhá, použijte "bilinear", který je velmi rychlý, ale utrpí ostrost obrazu, na druhou stranu méně ostrý obraz se lépe komprimuje.

Keyframe znamená, po kolika snímcích bude uložen "celý" snímek, mezi celými snímky jsou ukládány jen rozdíly mezi nimi. Nastavením na "1" se docílí toho, že jsou ukládány všechny snímky jako celé, což drasticky snižuje nároky na procesor (nemusí hledat rozdíly) a také snižuje pravděpodobnost rozpadu synchronizace zvuk/obraz. Nevýhodou je vyšší požadavek na prostor na disku. Za zmínku ještě stojí rozlišení 640*480 (obvykle u DVD ripů). Pro grabování TV signálu (PAL) se ale příliš nehodí a to z několika důvodů: TV obraz má výšku 576 řádků (de facto skupinu 288 lichých a 288 sudých, které se 50x/sekundu střídají, což je příčinou interlacingu). Redukcí na rozlišení (které je vyšší, než těch 288 řádků, vyjma originálních 576) se obvykle docílí toho, že se ve výsledném obraze pravidelně překreslují interlaceové pruhy (nebo jejich zbytky), což působí opravdu hnusně. (A to právě i po použití deint. filtru, neboť většina z nich nechává v obraze zbytkové artefakty, jako "feathering" či velmi zubaté hrany).

Když vše shrnu, tak jde o to, že obraz v plném PALu jsme ořízli (zbavili se hnusných okrajů), zbavili interlacingu (prokládání), bikubicky zmenšili, čímž dojde k snížení množství šumů v obraze; dosáhneme tím také efektu anti-aliasing, oproti tomu, kdybychom video nahrávali přímo ve výsledném rozlišení. A takto upravený obraz zkomprimovali způsobem s velmi nízkou ztrátovostí a nízkými nároky na prostor a rychlost disku. Další výhodou tohoto postupu je, že video má požadované rozlišení, takže při závěrečné kompresi již není nutné další zpracování (resize, deinterlacing), které bývá náročné na čas. Tento způsob poskytuje lepší výsledky, než často používaný kodek MJPEG, který je navíc velmi náročný na diskový prostor a rychlost, přičemž kvalita nebývá příliš dobrá. Na druhou stranu kodek HuffYUV, který je taktéž velmi oblíbený, poskytuje kompresi bez ztráty kvality, ale vyžaduje 80 GB na 2 hodiny v plném PALu a velmi rychlý disk. Přes veškerou oblíbenost tohoto kodeku ale musím konstatovat, že používání bezztrátového kodeku ke kompresi TV obrazu je nebetyčná ho*adina (omlouvám se za výrazy, ale je to tak), neboť již během zpracování TV signálu u poskytovatele je obvykle obraz komprimován MJPEGem či MPEGem a podobnými, které samozřejmě bezztrátové nejsou, takže použití bezztrátové komprese je zbytečnost, kvalitu už to nijak nezlepší.

A nyní už zbývá jen v záložce "Capture avi video" použít tlačítko "record". Pokud se zatížení CPU neblíží 100%, červeně vyznačené políčko "dropped frames" zůstává na nule, nebo na nízkých hodnotách, jako např. 5 (za 10 minut) a hlasitost nahraného videa je správná, pak je vše v pořádku. Před nahráváním požadovaného programu si raději vždy zkuste pár vteřin nahrát a pustit, čímž se ujistíte, že je správně nastavená hlasitost a kodek. Někdy se stane (obvykle pokud je už trochu déle nainstalovaný OS či kodek), že místo obrazu jsou nahrané pruhy, černý obraz, popř. jiné nesmysly. Obvykle pomůže vyresetování kodeku a nové nastavení.
Zaznamenané video stačí už jen sestříhat a zkomprimovat na požadovanou velikost. O tom už si ale můžete přečíst leckde jinde.

Tipy:

• Chybí-li v záznamu zvuk, zkontrolujte audio kabel a v ovládacích panelech otevřete zvuky a zvuková zařízení, pod tlačítkem zvuk/záznam zvuku/hlasitost zaškrtněte line-in (česky: vstup vnějšího zdroje), taktéž v programu. Mělo by to fungovat.
• Máte-li problémy, používejte při záznamu formát zvuku PCM 48kHz - formát proto, že je nejbezproblémovější a frekvenci, že při ní nedochází k rozjezdu zvuku s videem u některých zvukových karet.
• K rozjezdu zvuku s videem dochází ze 2 podstatných důvodů. První je, že zvuková karta má kolísavou taktovací frekvenci, popř. že zvuk zčásti zpracovávají i tři čipy (např. 878, MSP, zvuk. karta - každý s jinou vzorkovací frekvencí) a druhý je, že při záznamu se na disk zapisuje střídavě audio/video/audio... a pokud disk z jakýchkoli důvodů nestihne zapsat třeba kousek videa, tak je rázem videostopa kratší než zvuk a tudíž se zvuk předbíhá. Zabránit se tomu dá jednak zčásti nastavením programu, jak jsem doporučil, defragmentací disku před nahráváním a rychlým diskem s velkou cache.
• Proč nahrávat v plném PALu a pak redukovat? Proč rovnou nezadat nižší rozlišení? Je to z několika důvodů. Při záznamu v nižším rozlišení jsou patrnější všechny šumy a rušení, také hrany v obraze vypadají zubatě atp.
• Před skutečným nahráváním si vyzkoušejte pár vteřin nahrát, podle toho pak můžete doregulovat hlasitost, barvy atp.
• Po nastavení parametrů v programu je dobré (a někdy nutné) program restartovat.
• Chcete-li snížit zatížení CPU při zachování stejné úrovně zaznamenaného videa, nastavte jako rozlišení 704*576 (místo 768*576) a to jak pro záznam, tak pro preview.
• Potřebujete-li výstupní rozlišení vyšší (než těch 384*288), jako např. SVCD (obvykle 480*576 nebo 352*576) apod., budete potřebovat výkonnější CPU (cca 1200-1500MHz)
• Budete-li používat výstupní rozlišení vyšší, než 288 linek (víc než xxx*288), pak nepoužívejte deinterlacing kodeku DivX a nastavte "encode as interlaced". Deinterlacing kodeku není příliš kvalitní, takže by ve videu byly velice zubaté hrany. V tomto případě je nutné použít (jiný) deinterlacing až při zpracování videa.
• Po určité době se nahrávání nečekaně samo ukončí. Řešení: Pokud se tak stane vždy po stejné době, tak může být příčinou: a) nezaregisterování softwaru (obvykle 5min 30vteřin nebo 37 minut a podobně), b) málo místa na disku. Další příčiny neočekávaného ukončení bývají: c) příliš fragmentovaný harddisk (použije defragmentaci), d) během nahrávání buď systém, nebo uživatel zatěžují harddisk (pokud nahráváte, nechte počítač v klidu a povypínejte programy pracující s diskem a pamětí - Cacheman, sledování HDD atp.).
• Při použití zmíněných rozlišení (352*264, 384*288 atp.) se obvykle komprimovaný datový tok pohybuje od 0,5 do 1,5 MB za sekundu. Při vysoké hladině šumu ale může vzrůst až cca 5x. Následkem mohou být vyšší nároky na rychlost CPU a HDD, samozřejmě i vyšší potřebný prostor na HDD.
• Nové verze programu Fly2000 (verze 2.25 a 2.26) umožňují redukci šumu a deinterlacing i pro nahrávání. Máte-li velmi výkonný procesor, doporučuji vyzkoušet. V těchto verzích je také synchronizace přesunuta do záložky "avi video" pod nové tlačítko.

Doufám, že se mi podařilo srozumitelně přiblížit, jak nastavit program FLY2000, abyste dosáhli co možná nejsnáze a nejlevněji co nejvyšší kvality. Uznávám, že článek je plný nahuštěných podrobných informací, takže to není nic ke čtení na dobrou noc :-) , ale ono by to asi jinak asi nešlo.

Snažil jsem se vše vysvětlit, aby to bylo srozumitelné i pro začátečníky, přesto, pokud něco bude nejasné, tak se mi můžete ozvat na jiri.soucek@email.cz , bohužel Vám možná opovím se zpožděním, k internetu nemám neomezený přístup. Přeju hodně úspěchů při nahrávání a pokud byste objevili nějaký lepší způsob, tak se mi rozhodně ozvěte.