Píše se rok 1979 a Sony jde s walkmanem na trh. Zajímavostí je, že obchodní názvy rozhodně nebyly jednotné, jak by se mohlo dnes zdát. Walkman byl zpočátku walkmanem nazýván pouze v Japonsku. Např. do USA dorazil pod názvem Soundabout, do Švédska jako Freestyle a v Británii byl označován jako Stowaway. Během prvního měsíce se prodalo pouhých 3000 kusů, ale marketingové oddělení neotálelo a mohutně propagovalo produkt prostřednictvím mladých popových hvězd. A tak není divu, že kazetový walkman za chvíli musel mít každý. Doposud se prodalo 200 miliónů kazetových walkmanů a staly se nepostradatelnou součástí mládí mnoha dnešních dvacátníků a třicátníků, dokonce i v České republice.
Kazetové walkmany byly velmi populární i u nás, a to zejména v devadesátých letech.
Postupně byl kazetový walkman vytlačován jinými druhy přehrávačů, šlo především o discmany a v novější době i přehrávače s flash pamětí. Především iPod světu ukázal, že hudební přehrávač nemusí umět jen přehrávat hudbu, ale může nabídnout zábavu, prohlížeč fotek, videí a internetu. A tak možná s trochou ironie Sony oznámilo ukončení prodeje kazetových walkmanů na japonském trhu 22. 10. 2010, den před devátými narozeninami iPodu.
Zdroj: gizmodo.com
Kazetové walkmany byly velmi populární i u nás, a to zejména v devadesátých letech.
Postupně byl kazetový walkman vytlačován jinými druhy přehrávačů, šlo především o discmany a v novější době i přehrávače s flash pamětí. Především iPod světu ukázal, že hudební přehrávač nemusí umět jen přehrávat hudbu, ale může nabídnout zábavu, prohlížeč fotek, videí a internetu. A tak možná s trochou ironie Sony oznámilo ukončení prodeje kazetových walkmanů na japonském trhu 22. 10. 2010, den před devátými narozeninami iPodu.
Zdroj: gizmodo.com
