Satelitní přijímače a jejich výrobci

Již v minulém článku Příjem DVB-S/S2: satelitní technika a platformy v ČR jsme si mohli udělat představu o dostupných variantách jednotlivých FTA (Free To Air) přístrojů. Pro pořádek také zopakujeme, že nejběžnější formou satelitního přijímače je stolní varianta.

Existují však také satelitní karty vestavěné do počítače, které jsou k dostání jak interní, tak externí do rozhraní USB jako adaptéry. K vidění na pultech obchodů jsou ještě samostatné CI sloty ve formě přídavných karet pro sběrnice PCI a PCI Express. V drtivé většině případů se propojují datovým kabelem s konkrétním interním receiverem v PC. Na Internetu lze dohledat i nepříliš rozšířené PCMCIA moduly pro příjem DVB-T/S atp.

Z hlediska nějakého logického rozdělení je zajímavé právě stolní řešení. K dostání jsou modely s příjmem standardního i vysokého rozlišení obrazu a z hlediska možností dekódování můžeme uvažovat několik ukázkových variant:

• FTA přijímače pro příjem nekódovaných stanic
• FTA s vestavěnou čtečkou/dekodérem
• FTA se slotem pro čtečku/dekodér
• FTA s operačním systémem Linux + kombinace předchozích
• FTA s HDD + kombinace předchozích
• FTA s přípravou na HDD + kombinace předchozích
• Combo receivery (DVB-T, DVB-S/S2) + kombinace předchozích

Dále můžeme uvést přídavné satelitní karty/adaptéry pro (multimedální) počítač, které se většinou ještě rozlišují podle schopnosti přijímat stanice v Standard Definition a High Definition kvalitě:

• interní karty (sběrnice PCI a PCI Express)
• externí USB 2.0 adaptéry

Dovolíme si zde použít také pár souvětí z nedávné zprávy DVB-S v ČR: příjem, parametry a stanice. Dá se napsat, že volba set-top-boxu souvisí čistě s požadovanými funkcemi a komfortem. Jednak musíme dbát na to, aby uměl případně ovládat konvertor (což je samozřejmé) a také natáčení antény. Rovněž zde bude hrát roli, jaké programy chceme přijímat. Příjem čistě volných FTA stanic je dnes již spíše na ústupu.

Stále sice máme možnost přijímat spoustu především německých volných stanic, ale nejvíce zájemců řeší příjem českých stanic jako náhradu za pozemní DVB-T, případně chce více stanic, než pozemní příjem nabízí a bude nabízet. Zde je pak nutností dekódování, protože i volné stanice (jako Česká televize) má licence na vysílání jen pro naše končiny a musí se kódovat pro zabránění příjmu v zahraničí.

Mezi výrobce v uvažované oblasti můžeme zařadit klidně i dvacítku společností. Konkurence je opravdu veliká, což má příznivý vliv na koncovou cenu. Mnohdy však také záleží na kvalitě, a ta je měřítkem pro nejednoho spotřebitele. Snažili jsme se proto vybrat ty nejznámější producenty, u kterých se nemusíte obávat nákupu nějakého "zajíce v pytli". V průběhu článku se budeme každému věnovat jednotlivě a stručnou a nenáročnou formou si popíšeme jeho nabídku. Chybět nebudou ani obrázkové komentáře.

Známější výrobci, jimiž se budeme zabývat v tomto článku (abecedně):

• AB IPBox
• Dream Multimedia
• Globo
• Homecast
• Humax
• Kaon
• Mascom
• Opensat
• Strong
• Technisat
• Topfield
• Vantage

Jako první se v našem výběru představuje slovenská společnost AB-COM (oficiální web), jež se specializuje na distribuci vlastní produktové řady linuxových satelitních přijímačů. Vznikla v roce 1989 s primárním cílem prodávat počítačovou techniku a příslušenství. Postupem času se však jejím hlavním zájmem stala oblast satelitních produktů. Konkrétně se můžeme v obchodech setkat se značkou AB IPBox. Ta představuje pokročilé digitální zařízení pro příjem normy DVB-S/S2 na bázi operačního systému Linux.
Vlajkovou lodí jsou přístroje AB IPBox 9000HD v černé a "stříbrné" barvě. Jedná se o satelitní PVR (Personal Video Recorder) přijímače s výše zmiňovaným operačním systémem a Plug and Play vyměnitelným tunerem DVB-S/S2/T/C. Samozřejmostí je možnost sledování televize ve vysokém rozlišení (HDTV). V základní verzi jsou oba dodávány bez pevného SATA disku s volnou pozicí pro rozšiřující modul. Mezi jejich hlavní specifika patří dvojice CI slotů s pozicí pro dekódovací karty, rozhraní HDMI 1.2a s podporou HDCP, vestavěný dekodér AC3 s downmixem na levý a pravý kanál, podpora protokolu DiSEqC v1.x a funkce USALS atp. Zkrátka na dnešní poměry standardní prvky.
Nižší řadu zastupují produkty AB IPBox 910/900/91HD. Zpravidla jsou dostupné taktéž ve dvou zmiňovaných barevných variantách a ve výbavě se odlišují jen v několika málo detailech (menší počet rozšiřujících pozic, dostupné rozhraní atp.). Jak je patrné z názvu, zkratka HD je řadí mezi modely schopné přijímat HDTV.

S podporou PVR (rozhraní PATA) můžeme jmenovat zbylé dva produkty AB IPBox 250 PVR a 350 Prime PVR. Hlavním odlišením od výše uvedených jsou slabší hardwarové prvky v podobě procesoru a paměťového subsystému. Ostatně kompletní srovnání napříč nabídkou dokumentuje tento odkaz. Mimo uvedené přístroje nabízí výrobce HDD Seagate (až 500 GB) a volitelné tunerové moduly.
Další ověřenou a především uznávanou značkou je Dream Multimedia (oficiální web). Zařízení s tímto logem zpravidla nabízejí linuxový základ, rozmanité množství funkcí v kombinaci PVR a možností přijímat vysílání v High Definition kvalitě. Doslova fenoménem posledních měsíců se stal Dreambox 8000 HD PVR, jenž jsme podrobnou formou zpracovali v jedné z předchozích recenzí. V produktové hierarchii níže nelezneme modely DM 7025+ a 7020. Ty se od sebe odlišují především pracovní frekvencí svých procesorů, paměťovým subsystémem, použitým displejem a také třeba tím, že se DM 7025+ označuje za TWIN řešení. Vše je opět postaveno na operačním systému Linux.
Následuje velmi oblíbený DM 800 HD PVR, jenž se dá považovat za předchůdce "osmitisícovky". Svojí konfigurací je jí velmi podobný, viditelným rozdílem jsou velmi kompatní rozměry a nepřítomnost CI slotů. Možnost záznamu je vyřešena dvojím způsobem - využít můžete 2,5" interní SATA disk nebo externí pro rozhraní eSATA. Digitální složku obrazu zastupuje konektor DVI a implicitní satelitní modul lze v případě potřeby vyměnit (DVB-T/C). Jak evokuje produktové označení, poradí si s příjmem HDTV.
Ze zařízení schopných záznamu můžeme uvést ještě model DM 600 PVR, který společnost představila v roce 2007. Rozměrově je "osmistovce" velice podobný. Rozdíl ve výbavě je v absenci hardwarového dekódování H.264/MPEG-4 AVC. Abychom měli nabídku kompletní, tak nesmíme zapomenout ani na maličký receiver DM 500+ a model DM 100. Oba si poradí s kompresí MPEG-2, mají po jedné čtečce dekódovacích karet, LED displej, až 100Mbitový Ethernet, S/PDIF rozhraní nebo zásuvku SCART.