Xtreamer Prodigy Black: ztělesněná dokonalost?

Pro test byla vybrána jak novější videa v MKV, tak starší a pomalu dosluhující DivX. V oblasti hudby jsou testovány zejména MP3, WMA. Pro náročnější posluchače je připravený FLAC. Během přehrávání jsem samozřejmě využil všechny možné způsoby, které Xtreamer Prodigy Black nabízí, tedy LAN, Wi-Fi a USB.

V první sadě videí neměl přehrávač problém a vše bylo naprosto plynulé. Tedy až na fakt, že mu načtení souboru trvalo až příliš dlouho.

Klasika v podobě nepřehratelného prvního videa se projevila i u dnes testovaného modelu Prodigy Black a znovu tedy vyvstává otázka, jak je to u tak výkonného čipsetu možné. Po dlouhé době jsem však dokázal přehrát poslední soubor s postarším kodekem WMV2.

Minule Evolve a dnes Xtreamer dokázali pokořit prozatím nejnáročnější video celého testu - Samsung Oceanic Demo. Datový tok okolo 40 Mbps tak již není problém přehrát naprosto plynule.

U testů Xvid souborů jsem nezaznamenal jakékoliv problémy, zkrátka to bylo na jedničku.

U DivX jsem si proběhl klasické kolečko, kdy bez problémů fungovaly soubory s audiem ve formátu CBR a naopak zlobily videa se zvukem ve formátu VBR. Nicméně výkonu pro přehrávání těchto videí měl tento přehrávač dostatek.

Jako vždy jsem nepochodil u pokročilejšího GMC a QPel, kde standardně narážím na neúplnou podporou. Videa sice chvíli hrají, ale poté se objeví hlášení o nepodporovaném formátu a celý obraz se doslova rozpadne na jednotlivé kostičky. Navíc u jednoho z GMC souborů se mi přehrávač zasekl, více v přiloženém videu.

Textová "nápověda" je v našich končinách pro mnoho lidí jedinou možností, jak si užít povětšinou anglicky mluvené filmy, a proto jí věnuji celkem dost pozornosti. Prodigy Black neměl problémy s ani s jedním z testovaných formátů, jen bych vytkl, že přepnutí menu do češtiny netrkne přehrávač, aby změnil také kódování. Pokud tak neučiníte sami, budete svědky poloprázdných titulků, což se však dá naštěstí velmi rychle upravit přímo ve filmu v rámci menu pro titulky.

Soubory Nero Digital se jako vždy přehrály bez obtíží, a to zejména díky nízkému rozlišení.

S audio formáty již povětšinou nejsou problémy a pokud na ně narazím, tak u spíše exotičtějších verzí, které většina uživatelů nepoužívá. Nicméně minule mne trochu zaskočil Evolve Infinity, který na nepodporovaném formátu WMAPro celý zamrzl. Naštěstí Prodigy Black tento soubor jen nepřehrál, ale bylo možné dále pokračovat bez odpojování přístroje ze zásuvky.

U fotografií zřídka kdy narazím na komplikaci a ani tento přehrávač neprotestoval. Problémem není ani fotografie ve formátu TIFF a velikosti okolo 6 MB.

Na úplný závěr zkouším ještě rychlost přehrávání z USB flashky, avšak i zde se nejnáročnější video z nabídky zasekává, takže je vina znovu někde mezi výkonem čipsetu a podporou video formátů.

Prodigy Black není na síti žádné nezkušené pískle, ale přichází s řadou funkcí a služeb, které jej posouvají mezi nejvybavenější centra vůbec. Co do zapojení na domácí síti je sázkou na jistotu gigabitový ethernet, který dokázal s dodaným diskem přenášet data z NASu rychlostí až 60 Mbps, což je sice méně, než kolik dokázal Evolve, ale stále je to velmi rychlé.

Další možností je využití Wi-Fi, avšak zde se výrobci nějak neumí postavit na nohy a vypouští na trh nepoužitelná řešení. Marně tápu po modelu s Wi-Fi, který bych mohl pochválit za přenosové rychlosti a stabilitu. Prodigy Black tuto statistiku nijak nezvrátí, neboť i přes svou obří anténu disponuje velmi chabými rychlostmi a o stabilitě raději nechám promluvit přiložený screen obrazovky. Přenosovou rychlost tentokrát nepovím, neboť jsem to po pátém neúspěšném pokusu o přenos souboru vzdal. Stejně tak problematický je i stream videa, bohužel.

Moderní multimediální centra ze sebe dokáží udělat i naprosto jiná zařízení, a pokud do modelu Prodigy Black nahrajete poslední firmware, můžete přes něj stahovat například torrenty. K tomu výrobce připravil webové rozhraní, které naleznete ve dvou podobách. Ta první pochází přímo z dílen Xtreameru a v prohlížeči na PC stačí zadat „ip-adresu-prodigy/unicgi“ (nikoliv cgiuni, jak chybně uvádí výrobce v manuálu).

Bohužel mi v této variantě nešlo importovat jakýkoliv torrent, a tak jsem vyzkoušel „ip-adresa-prodigy:9091“, což spustí klasické Transmission a poté již můžete bez problémů nahrát jakýkoliv torrent. V rámci testování výkonu jsem nahrál trojici torrentů na ubuntu a během jejich stahování začal skrze Prodigy surfovat na internetu či brouzdat v menu. Na výkonu přehrávače se download souborů však podepisuje velmi znatelně, takže prozatím doporučím stahovat, když zrovna Prodigy nevyužíváte.

Když už jsem načal webové rozhraní přístroje, pojďme se také podívat, co se objeví, pokud do internetového prohlížeče na svém PC zadáte pouze IP adresu přehrávače. Poté se vám zobrazí velmi jednoduché rozhraní, v kterém si můžete prohlédnout obsah disku a nastavit chování několika síťových služeb. Skrze tyto stránky lze vyvolat dvojici dálkových ovladačů.

Z hlediska softwarového ovladače je na tom o něco lépe aplikace pro Android jménem Xremote, která se skrze místní síť propojí s Prodigy a vy poté pomocí mobilního telefonu můžete ovládat rozhraní přehrávače. I zde se však jedná o spíše doplňkovou funkci, kterou musí výrobce ještě řádně odladit.

Model Prodigy si v režimu stand-by řekne o minimální (neměřitelné) množství energie a ani v případě zapnutí nenaroste spotřeba do závratných výšin. V případě hrajícího filmu a spuštěného disku jsem naměřil 12,5 W a v menu při vypnutém disku spadla konzumace elektřiny na 7,5 W.

Tak jako tak je naměřená spotřeba znovu velmi dobrá, zvlášť když ještě započtu vložený pevný disk. Multimediální centra v tomto směru znovu potvrzují náskok před sestavenými HTPC, které málokdy dokáží jít pod 20-25 W v klidovém režimu.