WD TV Live: návrat krále?

Pro test byla vybrána jak novější videa v MKV, tak starší a pomalu dosluhující DivX. V oblasti hudby jsou testovány zejména MP3, WMA. Pro náročnější posluchače je připravený FLAC. Během přehrávání jsem samozřejmě využil všechny možné způsoby, které WD TV Live nabízí, tedy LAN, Wi-Fi a USB.

V první sadě testovacích videí si přehrávač počínal naprosto suverénně, jen u nejvyššího datového toku trvalo načtení poněkud dlouho, že by předzvěst budoucích problémů?

Následující videa s kodekem WMV mají již své dvě stálice. To první v rozlišení 1080p nepřehraje většina multimediálních center, tedy spíše zobrazí zpomalenou prezentaci fotografií a u posledního v rozlišení 320 x 240 zahlásí nepodporovaný formát. WD TV Live mě velmi mile překvapil, neboť jako jeden z mála dokázal nejnáročnější video (1080p) z této sady přehrát. Pohořel pouze v případě toho posledního, avšak videokodek WMV2 jsem zatím nepřehrál snad na jediném testovaném modelu.

Většinu z vás budou jistě zajímat hlavně následující řádky, neboť si budeme povídat, jak si přehrávač vedl v jednom z nejpopulárnějších kontejneru současnosti. Hned u první ukázky s vysokým datovým tokem však WD TV Live ukázal svou slabinu. Nejen, že samotné spuštění trvalo více jak půl minuty, avšak vzápětí se po několika sekundách přehrávání zasekl obraz a následně i zvuk. U ostatních ukázek již vše probíhalo v pořádku, jen větší soubory načítal výrazněji déle. Takže se připravte na koukání do černé obrazovky před každým filmem.

U testů Xvid souborů jsem nezaznamenal jakékoliv problémy a vzhledem k nízké velikosti souborů se finální obraz načetl relativně rychle.

DivX v poslední době trápí prakticky každý model a některé ukázky jsou tak spíše již zmiňované prohlížení fotografií s naprosto desynchronizovaným zvukem. Výrobci se již pravděpodobně soustředí především na MKV a ostatní typy komprese upadají do zapomnění.

Kombinace náročnějších kodeků GMC a QPel dopadlo naprosto tradičně a WD TV Live nedokázal přehrát valnou většinu z nich. Nicméně tyto kodeky jsou poněkud exotičtějšího ražení, takže to není takový problém.

Po nastavení správného kódování jsem se vrhl na titulky, které v naprosté většině zobrazil dnes testovaný model v pořádku. Jedině u formátu TXT se v nabídce titulků žádná možnost neobjevila. Oproti minule testovaným modelům mi také chybělo hlubší nastavení titulků přímo ve filmu, respektive žádná z kláves jej nevyvolala.

Soubory Nero Digital se jako vždy přehrály bez obtíží a to zejména díky nízkému rozlišení.

V oblasti hudebních formátů je WD TV Live takřka přeborník a přehrál dokonce i soubor v AC3, který se často ani nezobrazí. Nicméně narazil jsem na problém při pokusu spustit skladbu WMAPro, kdy se pokojem rozhostilo pouze ticho.

U fotografií zřídka kdy narazím na komplikaci a ani tento přehrávač neprotestoval. Problémem není ani fotografie ve formátu TIFF a velikosti okolo 6 MB.

Nyní jsme v samotném závěru testů videí, neboť nás čeká zhodnotit výkon při přehrávání skrze USB. Po patáliích s přehrávačem Xtreamer SW2, ale i některými jinými, jsem se rozhodl přidat ještě test Samsung Oceanic Demo (v tabulce nezobrazen), který by případně indikoval pomalé rozhraní LAN. Tedy samozřejmě v případě, že by se z USB disku přehrál plynule, což se modelu WD TV Live nepodařilo.

Při ohlášení produktu WD TV Live se spekulovalo, zda bude vybaven síťovým rozhraním o rychlosti 1000 Mbps a i přímo v některé z prezentací se tato informace objevila, avšak záhy byla „zmizena“ nejspíše na pokyn výrobce. Já jsem po zapojení přehrávače na síť obrátil zrak na switch, který však zobrazil pouze 100 Mbps. Vzhledem k absenci interního disku to tolik nevadí, ale opravdu musí výrobci stále osazovat rozhraní, které již několik let nahrazuje moderní gigabit?

Pokud nemáte jako já zasíťovaný dům skrz naskrz, jistě oceníte přítomnost integrovaného Wi-Fi adaptéru, který nabízí i podporu protokolu 802.11n. Rychlost byla pro přehrávání dostatečná, jen mě zarazil indikátor signálu. Zhruba 10 metrů vzdušnou čarou do AP a skrze dvojici tenkých cihlových zdí vykazoval jen poloviční sílu na stupnici. Detailnější měření síly signálu mám již v plánu od března tohoto roku, kdy společnost Mikrotik představila řádně vybavené domácí AP s označením RB751G, avšak nějak se jim nedaří jej dostat na trh.

Na prodejním balení se nachází QR kód a mě v ten okamžik napadlo, zda to není výzva ke stažení ovladače do telefonu, avšak není. Jde pouze o odkaz na webovou prezentaci tohoto modelu. Jedinou možností dálkového ovládání mimo přibalený ovladač je webové rozhraní, které nabízí opravdu jen to nejnutnější. Zde by mohli tvůrci z Western Digital přidat ještě slušnou řádku funkcí.

Miniaturní multimediální přehrávače bez interního disku si většinou o příliš velký příděl energie neřeknou a ani WD TV Live vás při provozu 24/7 nijak nezruinuje. Proč ale mluvím o zapnutém přehrávači po celý rok? Inu, zaskočilo mě, že po vypnutí a následném zapnutí naskočilo uživatelské prostředí zhruba do 4-5 sekund. Na „vině“ je totiž fakt, že přehrávač po vypnutí stále odebírá zhruba 4 W (oproti 5 W během provozu) a tím pádem se vlastně nevypne. Je otázkou, zda to tak výrobce zamýšlel, nebo se jedná o nějaké nedopatření současné verze. Při přehrávání počítejte se spotřebou kolem 6,5 W, zkrátka nic závratného. Jen to (ne)vypínání je poněkud zvláštní.