Toshiba Camileo P30: HD z pistole?

Kamera Toshiba Camileo P30 je schopná pořizovat snímky ve třech rozlišeních: vysoké: 3200 × 2400, pak standardní: 2592 × 1944 a nakonec nízké: 2048 × 1536. Nastavení fotoaparátu jinak v podstatě neexistuje, protože si můžeme zvolit už jen samospoušť, ale pak tu jsou společné režimy pro fotoaparát a videokameru, jako makrorežim, různé scénické režimy (automaticky, pokožka, noc, protisvětlo, černobílý, klasický, negativ), korekce expozice, či vyvážení bílé.

Ukážeme si proto celkem šest fotografií - dvě z exteriéru, dvě z interiéru, ukázku z maximálního zoomu a nakonec makro. Všechny fotografie budou k dispozici v maximálním rozlišení, tedy 3200 x 2400, ale také v upraveném nižším rozlišení 1024 × 768 (původní fota mají odkaz hned pod nimi), které se objeví ihned po kliknutí na náhledy.

Na první pohled nejsou výstupy z exteriéru až tak špatné, ovšem zdání klame. Použit zde nebyl žádný zoom a maximální dovolené rozlišení. Pokud si obrázky zvětšíme na 100 procent, shledáme se se znatelnou zrnitostí, v rozích je patrné rozostření a výrazná chromatická aberace a také obloha je spíše přesvícena, což lze upravit nastavením EV.

Co je ale horší a co si také nyní ukážeme, je, že kamera ne vždy umí zachytit barvy věrně, a tak si nikdy nemůžeme být jistí, že získáme aspoň trochu kvalitní obrázek. Dobře to dokumentuje následující obrázek, jenž je složen ze dvou fotek zachycených hned po sobě na stejném místě.

Jedna barevně odpovídá, zatímco druhá má výrazný fialový nádech a celkově je nepoužitelná a přesvícená, i když na druhé se také mraky na obloze ztrácí. Automatika tedy ne vždy pracuje bezchybně.

Nyní se podíváme na dva záběry z interiéru, kde se ukáže také kromě neživé scény jeden mourovatý kočičák. Zde se především dozvíme, jak se kamera vypořádá se sníženými světelnými podmínkami.

Ze záběru kocoura je zřejmé, že výsledek je rozhodně použitelný, i když i ze středního rozlišené 1024 x 768 pixelů je znát značná zrnitost. Kamera oproti předchozím zkouškám v exteriéru přepla z ISO 100 na ISO 400, což se podepsalo na celkovém výsledku. Barvy jsou ale podány dobře a vůbec jsem v interiérech nezaznamenal s nimi problémy, což bylo způsobeno asi tím, že se kamera nemusela tak moc přizpůsobovat změně světelných podmínek.

Druhý obrázek interiéru je brán za ještě slabšího světla, což se na něm velmi podepsalo. ISO je stále 400, čas stoupl na 1/6 sekundy z 1/12 sekundy u předchozí fotografie a velmi se zde projevil barevný šum i soudkovité zaoblení obrazu. Takový výsledek již použitelný zrovna není.

A nakonec si předvedeme výsledky s použitím největšího optického zoomu (pětinásobný) a také makrorežimu. Nejdříve se ukáže detailní záběr na vzdálený dům a pak také kaktus i s jeho ostrými ostny.

Ať jsem se snažil sebevíc, výsledek záběru s největším zoomem byl vždy rozmazaný, i když kamera samotná stála v klidu. Z toho můžeme usuzovat, že Camileo P30 jednoduše svůj maximální zoom nezvládá a neposkytne při něm ostrý výstup, což je ovšem celkem závažný problém a my se s ním nesetkáme pouze při pořizování fotografií, jak poznáme na další stránce.

Na druhou stranu je obrázek kaktusu koukatelný, jeho ostny jsou i na něm vypadají velmi pichlavě a snad jen té chromatické aberace na oknech mohlo být podstatně méně.