Test kamer nad 20 000: Canon HF10

Popis a zpracování

Kamera má na dnešní dobu už trochu zastaralé tvary, ovšem to neznamená, že by vypadala špatně. Je ale až trochu překvapivé, jak se podobá konkurentovi Sony HDR-CX6. Zpracování je jinak velmi dobré a odpovídá vyšší ceně. Na kameře byly použity kvalitní materiály, které jsou dostatečně odolné proti drobnému poškrábání. Rozměry kamery jsou přijatelných 73 x 64 x 129 mm, což ještě splňuje třídu kompaktních osobních videokamer vhodných na cesty. Hmotnost 380 gramů je sice už trochu vyšší, ovšem je adekvátní k velikosti kamery a zlepšuje tak manipulaci a dostatečnou stabilizaci v ruce.
Na čelní straně naleznete objektiv s optickou stabilizací Super Range. Rozsah ohniskových vzdáleností je 4,8–57,6 mm, což v praxi znamená optický zoom se zvětšením 12x. Digitálně lze za cenu degradace kvality zvolit i digitální s 200násobným zvětšením. Objektiv umožňuje samozřejmě i namontování předsádek, průměr závitu je pak 37 milimetrů. Snímač CMOS má velikost 1/3,2" s rozlišením 3,31 Mpx, což je poměrně dobrá hodnota. Krytka objektivu je samozřejmě vestavěná a otevírá se automaticky. Vpravo od objektivu je umístěn stroboskopický blesk, který napomáhá při fotografování v horších světelných podmínkách a pod objektivem je ještě umístěný integrovaný mikrofon a nasvětlovací dioda, která sice nenahradí přídavné světlo, ale v nouzi na kratší vzdálenost scénu slušně přisvětlí.
Na zadní straně je dominantním prvkem baterie, která zbytečně v základní verzi netrčí ven. Na druhou stranu je tu díky konstrukci možnost dokoupit další baterii s většími rozměry a také kapacitou. Systém výměny je docela jednoduchý a rychlý, takže ani při delším natáčení nebude problém se zdlouhavým otevíráním apod. Napravo od baterie je umístěno důležité tlačítko započetí a ukončení záznamu, které je ideálně umístěno pro palec. Naopak na levé straně jsou krytky výstupu AV, port pro sluchátka, vstup mikrofonu a také zdířka pro napájení z elektrické sítě. Opět nás trochu zklamala nutnost zapojit kameru do napájení při přehrávání videí do počítače. To je už ale u Canonu tradice, a tak se můžete rozloučit s přehráváním videí například do notebooku tam, kde nemáte přívod elektrické energie.
Levá strana obsahuje prakticky pouze výklopný LCD displej. Design kamery je z této strany černý a přestože jsme kameru na úvod této kapitoly označili, co se týká vzhledu, jako méně moderní, musíme naopak konstatovat, že konzervativní vzhled jí docela sluší a některým uživatelům se může líbit. Přece jen nejde už o úplně levnou záležitost, a tak lze očekávat, že si ji koupí už pokročilejší uživatelé a nadšenci, kterým jde hlavně o funkčnost a ne o výstřední design.
Pokud vyklopíme displej, který lze mimochodem otáčet v klasickém rozpětí 270°, objeví se další ovládací prvky a porty. Na těle tak najdeme tlačítka pro zapnutí automatického nastavení Easy a zobrazení informací o stavu baterie a nastavených funkcích, dále pak slot pro paměťové karty SD či SDHC a komponentní výstup. Ještě je zde malý reproduktor pro kontrolu záznamu, který svým výkonem samozřejmě nijak neoslní, ale svůj účel splní.
Na pravé straně kamery toho tentokrát najdeme docela hodně, přestože u většiny výrobců je to místo pouze pro popruh na ruku. Canon sem ještě přidal otočné kolečko pro volbu módu mezi záznamem videa, fotografováním, přehráváním videí a prohlížením fotografií. Kolečko je pro palec dobře dostupné a na druhou stranu má tužší krokování, aby nedošlo k nechtěnému přehození při natáčení. Popruh pro ruku je dostatečně široký a napomáhá pohodlnému držení kamery. Pod ním je schovaný ještě port HDMI a USB, můžete se tak těšit i z této možnosti spojení s okolím.
Svrchní strana naznačuje, že je kamera masivnější a že se jedná o profesionálnější model. Jsou zde opět rozmístěny některé ovládací prvky, z nichž musíme pochválit velmi citlivý zoom s precizním krokováním. Ve snímcích tak není problém scénu přibližovat či oddalovat velmi pomalu, což u levnějších kamer bývá kvůli rozsahu a citlivosti páčky velký problém. Nalezneme zde také tlačítko spouště pro pořizování fotografií a tlačítko Power, které je schválně zapuštěno a nelze jej jen tak snadno stisknout, což by mohlo znamenat přerušení záznamu.
U tlačítka zapnutí a vypnutí kamery je ještě indikační dioda, která svítí, když je kamera zapnutá a také v případě nabíjení baterie. Protože se jedná o kameru pro pokročilejší uživatele, najdete na ní i systém úchytu přídavného zařízení.
Na spodní straně je viditelná ještě baterie, kterou lze pomocí posuvného tlačítka uvolnit. Dalším zajímavým prvkem zde je už jen závit pro uchycení na stativ a na horní hraně si také můžete všimnout dříve zmíněné krytky pro zapojení HDMI a USB.

Ovládání

Rozmístění ovládacích prvků jsme si již popsali a teď se budeme věnovat spíše praktické části, jak se s kamerou vůbec manipuluje. Musíme uznat, že tlačítka výrobce umístil ideálně, čímž je zajištěna jejich dobrá dostupnost. Kamera se drží dobře, ikdyž třeba Panasonic HDC-SD9 má trochu více ergonomický tvar. Díky dobrému poměru hmotnosti a rozměrů je manipulace s kamerou dostatečně stabilní a v kombinaci s optickou stabilizací toho nemůžeme moc vytknout. Jak už jsme se zmínili, velmi dobrá je páčka zoomu. Ovládání nastavení je pak dominantou tlačítek kolem LCD displeje, které si popíšeme kousek níže. Je pravda, že sice Canon opět nevyužil dotykový displej, ovšem i tak lze ovládání označit za celkem snadné. Zásluhu na tom má hlavně joystick a docela rychlé menu.
Držení kamery je stabilní a díky válcovitému tvaru dobře padne do ruky. Lze ji držet jak jednou rukou, tak i dvěma, což je kvůli stabilitě určitě lepší. Při takovém držení je výhodná právě pozice joysticku nalevo od displeje, takže můžete přímo u záznamu upravovat jeho vlastnosti.

LCD displej

Displej má úhlopříčku 2,7" se zobrazením snímků v poměru stran 16:9 a s rozlišením 211 000 pixelů. Displej má podle výrobce pozorovací úhel 135°, což by mělo stačit i při sledování nahrávky více osobami najednou. V praxi nám to vyhovuje hlavně kvůli viditelnosti z různých úhlů při natáčení, kdy většinou není čas adekvátně otáčet displej společně s pohybem kamery. Barevné podání je velmi dobré a skoro bychom jej mohli označit jako jedno z nejlepších v testu.

Baterie

V kameře je použitá baterie typu Li-Ion s kapacitou 890 mAh a napětím 7,4 V. Výrobce výdrž baterie udává 90 minut, my jsme naměřili 78 minut záznamu videa v nejvyšší možné kvalitě. Tato hodnota tedy není nijak skvělá a pravděpodobně sáhnete po možnosti dokoupit další baterii s větší kapacitou. U nabíjení úplně vybité baterie na maximální kapacitu jsme dostali čas 113 minut (1 hodina a 53 minut).
Výrobce opět zahrnul klasickou funkci zobrazení zbývajícího času záznamu vzhledem ke kapacitě baterie. Funkci lze samozřejmě spustit i při vypnutém stavu kamery, abyste vždy mohli rychle zkontrolovat aktuální stav.

Kapacita média

V tomto oddíle se budeme věnovat kapacitě média, které je součástí balení. Výhoda kamery Canon HF10 je v integrované paměti s kapacitou 16 GB, kterou lze rozšířit o dodatečné karty typu SD nebo SDHC. Už v základu ale paměť docela stačí a vydrží vám dostatečně dlouhou dobu i na záznam v maximálním možném rozlišení. Integrovaná paměť a ještě černá barva kamery je vlastně to, co ji odlišuje od cenově níže postaveného modelu Canon HF100. Několik tisíc korun tak pravděpodobně nebude zrovna adekvátní navýšení ceny, což se pravděpodobně odrazí i na prodejnosti tohoto modelu.

Při našem testování měla paměť kapacitu 127 minut (2 hodiny 15 minut), což považujeme za velmi dobrý výsledek vzhledem k faktu, že se jedná o Full HD kvalitu.

Rozhraní

Videokamera už patří k tomu lepšímu, co náš trh aktuálně nabízí, a tak jsou integrovány široké možnosti výstupů. Kromě USB rozhraní, AV portu a komponentního výstupu zde tak najdete i HDMI nebo výstup na sluchátka. Nechybí ani vstup pro externí mikrofon, který navíc lze na kameru uchytit.
Rychlost rozhraní USB se při přenosu testovacího souboru o velikosti 700 MB pohybovala v průměru necelých 2,95 MB za sekundu, celková doba kopírování tohoto souboru pak činila 237 sekund (3 minuty 57 sekund). V podstatě jde o slušnou rychlost, a tak nebudete muset zbytečně dlouho čekat, než se vám vaše výtvory zkopírují do počítače.

Menu

Menu videokamery se liší podle módu, který se nastavuje kolečkem na pravé straně. Z důležitých funkcí, které naleznete v režimu nahrávání videa, je volba scénického režimu, nastavení vyvážení bílé nebo různé digitální efekty. Pokud budete chtít přejít do podrobnějšího nastavení, pak budete muset přejet menu až na spodní položku. Zde je pak možné upravit rychlost zoomu, zapnout stabilizaci obrazu nebo třeba nastavit časování. Další záložky se věnují nastavení kamery, například jazyku, zobrazení na LCD apod. Jedná se tak v podstatě o stejné menu, které najdeme i u levnějšího modelu Canon FS11, jsou zde pouze malé odchylky.
U snímání fotografií je v podstatě menu skoro stejné. Režimy nastavení vyvážení bílé jsou totožné, stejně tak i scény. Pokročilejší nastavení je trochu ochuzeno a pak následuje opět výčet několika záložek s nastavením kamery. Nestandardní je volba režimu blesku mimo menu, který lze změnit docela rychle pohybem páčky joysticku. Stejně tak se ovládá i dioda nasvětlující scénu u videa.
Prohlížení fotografií a videa je jednoduché a lze si přepínat mezi těmi, které jsou uložené na paměťové kartě a v interní paměti. Lze si také vytvořit playlist a po zapojení kamery k výstupnímu zobrazovacímu zařízení sledovat již jen to, co opravdu chcete.

Protože je menu videokamery značně členité a rozdělené také do několika částí podle režimu, pro zobrazení jsme vybrali pouze část věnovanou záznamu videa. Upozorňujeme, že funkce nasvětlení scény diodou, citlivost mikrofonu, manuální ostření a úprava expozice se ovládají joystickem, nikoliv přes menu. Proto je v následujícím výčtu nehledejte.