Sony HDR-TG3E: Full HD do kapsy

Po fotografování se podíváme na test záznamu videa, který by měl odhalit hlavní přednosti a nedostatky v primární funkci kamery. U snímání fotografií jsme dosáhli poměrně dobrých výsledků, a tak jsme zvědaví, jak si tento model povede ve snímání videa.

Sony HDR-TG3E se může pochlubit kromě svých malých rozměrů i záznamem ve Full HD s rozlišením až 1920 x 1080i (prokládaně). Lze například za účelem šetření paměti zvolit i nižší rozlišení 1440 x 1080 nebo 720 x 576. Videa jsou ukládána ve formátu AVCHD (v režimu HD) a MPEG-2 (v režimu SD). Nechybí ani podpora 5.1 zvuku, samozřejmě je stejně jako u fotografování k dispozici elektronická stabilizace SteadyShot Super. Kvalitu záznamu můžete zvolit hned ze sedmi stupňů - HD FH (16 Mbps), HD HQ (9 Mbps), HD SP (7 Mbps), HD LP (5 Mbps), SD HQ (9 Mbps), SD SP (6 Mbps) a SD LP (3 Mbps).

Vzhledem k tomu, že se jedná o videa ve velmi vysokém rozlišení, nechali jsme pro vás v tom původním pouze první dvě. V ostatních se totiž zaměřujeme na jiné vlastnosti, než je samotná kvalita snímku z pohledu rozlišení. Vybrali jsme scény, které by měly dostatečně ukázat kvality kamery při natáčení v interiéru, exteriéru, v noci a přidali jsme i testovací snímky prověřující rychlost ostření, optický zoom a společně s ním i stabilizaci. Pokud byste přesto měli zájem o video v originálním formátu .MTS, můžete si stáhnout první testovací záznam i v této verzi.

Exteriér

První snímky v exteriéru potvrzují kvalitu plného rozlišení a i přes menší snímač se jedná o velmi dobrá videa. Kamera si poradila v případě města s kontrastním přechodem velmi rychle a stejně tak i v případě krajiny za horšího počasí je snímek velmi dobrý. Výsledky tedy můžeme klidně přirovnat ke klasickým kamerám za podobnou cenu.

Interiér

Videosnímky v interiéru také nebyly špatné, ovšem při zhoršeném osvětlení byl již znatelný šum. Bodové světlo příliš velké problémy nedělalo. V druhém případě jsme opět využili funkci detekce obličeje, která zlepší oproti automatickému režimu hned několik parametrů tak, aby byla tvář lépe ostrá a výrazná.

Záznam v různé kvalitě

V úvodu této kapitoly jsme zmínili možnost volby mezi sedmi stupni kvality záznamu. Základní rozdělení, které je nutné v menu přepnout, je na SD a HD záznam. Pak už jsou nabízeny další varianty, které zároveň znamenají odlišnou náročnost na kapacitu paměťové karty. Pro srovnání jsme provedli testovací videosnímky, které si můžete stáhnout níže. V podstatě u statického předmětu není vidět podstatný rozdíl.

Horší je to naopak při špatném osvětlení, kde se nejvyšší kvalita od té nejnižší dost odlišuje. Snímání s nižší kvalitou má své opodstatnění pouze v případě šetření kapacity, většina uživatelů se k této variantě uchyluje jen málokdy. U této kamery asi bude záležet na kapacitě karty, zejména v případě přiložené Memory Stick Pro Duo 4 GB bude nutné snížit kvalitu, jinak bude maximem cca půlhodinka záznamu.

Speciální režimy

Stejně jako u fotografií jsme při záznamu videa v noci mohli použít pouze běžný režim, tedy nikoliv tradiční funkci Sony NightShot. Kamera si s noční scénou moc dobře neporadila, problémy měla jak s ostřením při přechodu tmavší části, tak i s výrazným šumem.
Optický zoom má již zmíněné zvětšení 10x a rozsah ohniskových vzdáleností od 3,2 do 32 mm. Vzhledem k použití otočného regulátoru a jeho horší dostupnosti pro palec není citlivost úplně ideální. Také stabilizace v podobě elektronického SteadyShot Super nestačí eliminovat jemné otřesy nebo chvění rukou, zejména na nejdelším ohnisku. Toho si můžete všimnout z prvního záběru, který nám sice ukazuje velmi pěkné ostření i kontrast, ovšem vzhledem k maximálnímu přiblížení i znatelné chvění obrazu. Rychlost ostření byla průměrná a to v obou směrech.

Kamera nabízí možnost snímání zpomaleného záběru, který je ovšem limitován délkou 10 sekund. Výrobce zamýšlel jeho využití třeba u záznamu sportu, což ostatně naznačuje i ikonka golfového odpalu při aktivaci této funkce. V praxi může být ovšem využití různé, ovšem zase nečekejte žádné zázraky. První případ se šroubky je ještě přijatelný, ovšem u druhého videosnímku s kapající vodou už zas tak dobré výsledky nedostaneme.

V menu si můžete vybrat z různých digitálních efektů, kterými lze záznam přikrášlit už před editací na počítači. Pokročilejší uživatelé je pravděpodobně využívat příliš nebudou, pro méně náročné uživatele, kteří se se střihem a úpravami na počítači nechtějí trápit, ale může být tato funkce užitečná. Ať už je to jakkoliv, v následujícím videu si můžete jednotlivé efekty prohlédnout. Na výběr je v menu digitální efekt starý film, obrazové efekty pak nabízí černobílý záznam, sépii a pastel.
Test kvality zvuku dopadl slušně. Kamera nabízí záznam prostorového a stereo zvuku, následující ukázka se týká lepšího formátu 5.1 [2,9 MB]. V pozadí je sice slyšet mírný šum a úroveň hlasitosti také není úplně ideální, ale pro běžné záznamy to stačí. Kamera vzhledem ke svým rozměrům nenabízí žádné možnosti rozšíření a tudíž ani připojení externího mikrofonu.

Na závěr testování záznamu videa jsme podobně jako u fotografování měřili rychlost kamery. První video je oproti fotografii pořízené už za 6,6 sekund, protože není nutné přepínat nastavený mód. V pohotovostním režimu Quick On (stačí pouze zavřít a následně vyklopit displej) je první video započaté už za necelé tři sekundy, což z této kamery dělá opravdu dobrého společníka na nečekané události. Rychlost přechodu z nejkratšího na nejdelší ohnisko trvá zoomu 1,5 sekundy.