Sharp LC-52DH65E: 52" pro nadšence
16.11.2009, Martin Kuchař, recenze
Dnešní recenze televizoru Sharp nás zavede do vod velkých úhlopříček. Jak si ukážeme, u tohoto modelu se setkáte s velmi příjemnou cenou v poměru ke kvalitám a parametrům. Uvažujete o opravdu velké obrazovce a chcete i něco ušetřit?
Kapitoly článku:
Je to skoro již tradicí, že se v poslední době u televizorů nedočtete o jejich papírové odezvě. Buď jsou si výrobci vědomi faktu, že papírové hodnoty prakticky každý magazín provádějící recenzi ihned vyvrátí anebo tuto hodnotu nepovažují za zcela směrodatnou – ona ostatně ani není. Podívejme se ale, jak dopadl panel v našem detailním testu.
V testech jsme naměřili minimální odezvu s hodnotou 4,1 ms a maximální 18,4 ms. Jedná se o průměrné hodnoty, které naposledy testované televizory trochu překonávají, ale rozdíl 2 ms není u televizorů zcela zásadní. Na průběh se můžete samozřejmě podívat sami – chválíme ustálené hodnoty, které prakticky nikde nedosahují velkých výkyvů a drží se kolem průměrných hodnot.
Měření odezvy při poklesu napětí ukázalo prakticky identické hodnoty, jako byly u odezvy rise. Velmi ustálené výsledky bez velkých skoků značí, že můžete počítat s podobnými hodnotami ve všech možných přechodech ze všech odstínů šedé. V řeči čísel jsme získali minimální odezvu 6,1 ms a maximální 12,4 ms. Opět jde o lehce vyšší hodnoty, než jsme mohli vidět minule – rozdíl ale není vysoký.
Nakonec přidáváme ještě starší graf, který pouze shrnuje měření podle starší metodiky. Podle těchto hodnot ale nevynášíme žádné soudy, slouží zde jen pro ilustraci a srovnání se staršími televizory.
Zcela ideální průběh bez jevu over-drive nebo under-drive či nějakých schodových kroků. Všimněte si jen drobného kolísání na maximální hodnotě, která je dána tím, že je panel podsvícen pomocí klasických bílých katod – ty samozřejmé i při maximálním jasu lehce oscilují a naše optická sonda to zaznamená. Kmitání je ale natolik malé, že si jej okem nemáte šanci všimnout.
Prakticky stejný průběh i u odezvy při přechodu z odstínů 50-200-50. I zde je vidět drobné kmitání, ale jedná se o opravdu drobné kolísání, které okem nepostřehnete.
Jednou z nejdůležitějších oblastí u televizoru je především pocit z jeho obrazu. Hlavně u velkých obrazovek, kde jsou pixely výrazně větší, než například u 42‘‘ modelů, je navíc potřeba sledovat obraz z ideální vzdálenosti, jinak si kostičkování apod. velmi snadno všimnete.
Je trochu škoda, že jsme v testech měli naposledy tak kvalitního zástupce, jakým byl super tenký televizor Sony. Sharp sice podává velmi dobré výsledky, ale kvalit minule testované televize jednoduše nedosahuje. Největším problémem je, že již zmíněné velké pixely docela nepříjemně zvýrazňují artefakty a jiné chyby dané kompresí, která se v přehlceném digitálním pásmu vyskytuje.
SD rozlišení ale obecně na tomto televizoru nevypadá zrovna slavně. Ostatně, jak si ukážeme v kapitole věnované interpolaci, obraz je hodně „kostičkovaný“ a stále „šumí“. Jakékoliv snahy o redukci těchto problémů skrze OSD menu bohužel selhaly. Základní rada - posadit se od televizoru opravdu daleko. Ostatně úhlopříčka 52‘‘ to přímo vyžaduje a takto se dá šumění subjektivně zbavit – z větší vzdálenosti vám jednoduše splyne.
Ve srovnání s televizorem Sony KDL-40ZX1 prostě musíme trošku sklopit zrak. Sharp je sice kvalitním televizorem a podává slušné výsledky, ale má samozřejmě jisté rezervy – ostatně cenový rozdíl se musí projevit i v obrazu a není asi příliš vhodné srovnávat model za 25 000,- a za 75 000,-.
Každopádně ale musíme říci, že SD rozlišení není pro dnes testovaný televizor zrovna silnou parketou – kostičkování a zvýraznění artefaktů vzniklých kompresí je bohužel nadprůměrné.
Naopak HD rozlišení dopadlo docela dobře. Při sledování HD vysílání na kanále ČT 1 nebo NOVA jsme pozorovali značné rozdíly – samozřejmě ve prospěch HD verze. Výše zmíněné potíže bychom tudíž mohli přiřadit nepříliš zvládnuté interpolaci – o tom ale až v samostatné kapitole.
Barvy i ostrost jsou u televizoru zcela perfektní a z pohledu HD vysílání nemáme co vytknout, zde si výrobce dal záležet. Pokud tedy máte dostupné HD kanály například ze satelitu apod. a chcete si užít velké úhlopříčky, může být pro vás Sharp zajímavou volbou.
Pro hraní her je panel lehce neforemný. Přeci jen hrát z opravdu velké vzdálenosti, kterou potřebujete pro rozumné sledování takto velké úhlopříčky, není zcela ideální. Ne že by to nebylo možné – to samozřejmě je, ale přeci jen by to chtělo sedět o něco blíže a to už nastává problém s tím, že vidíte jednotlivé pixely a celý obraz tím lehce trpí. Je samozřejmě pravda, že při hraní asi čas na sledování pixelů mít nebudete, ale podvědomě to samozřejmě vnímáte a výsledný pocit rozhodně nedosahuje kýžených výšin.
Obecně vzato ale displej pro hraní her poslouží docela dobře. Relativně slušná odezva a hlavně pěkně čisté zobrazení počítačového signálu k hraní her přímo vybízí. Při testech jsme žádné problémy nezaznamenali a kromě faktu, že je obrazovka již opravdu moc velká, jsme neměli žádné další problémy.
V testech jsme naměřili minimální odezvu s hodnotou 4,1 ms a maximální 18,4 ms. Jedná se o průměrné hodnoty, které naposledy testované televizory trochu překonávají, ale rozdíl 2 ms není u televizorů zcela zásadní. Na průběh se můžete samozřejmě podívat sami – chválíme ustálené hodnoty, které prakticky nikde nedosahují velkých výkyvů a drží se kolem průměrných hodnot.
Měření odezvy při poklesu napětí ukázalo prakticky identické hodnoty, jako byly u odezvy rise. Velmi ustálené výsledky bez velkých skoků značí, že můžete počítat s podobnými hodnotami ve všech možných přechodech ze všech odstínů šedé. V řeči čísel jsme získali minimální odezvu 6,1 ms a maximální 12,4 ms. Opět jde o lehce vyšší hodnoty, než jsme mohli vidět minule – rozdíl ale není vysoký.
Nakonec přidáváme ještě starší graf, který pouze shrnuje měření podle starší metodiky. Podle těchto hodnot ale nevynášíme žádné soudy, slouží zde jen pro ilustraci a srovnání se staršími televizory.
Zcela ideální průběh bez jevu over-drive nebo under-drive či nějakých schodových kroků. Všimněte si jen drobného kolísání na maximální hodnotě, která je dána tím, že je panel podsvícen pomocí klasických bílých katod – ty samozřejmé i při maximálním jasu lehce oscilují a naše optická sonda to zaznamená. Kmitání je ale natolik malé, že si jej okem nemáte šanci všimnout.
Prakticky stejný průběh i u odezvy při přechodu z odstínů 50-200-50. I zde je vidět drobné kmitání, ale jedná se o opravdu drobné kolísání, které okem nepostřehnete.
Sledování videa
Jednou z nejdůležitějších oblastí u televizoru je především pocit z jeho obrazu. Hlavně u velkých obrazovek, kde jsou pixely výrazně větší, než například u 42‘‘ modelů, je navíc potřeba sledovat obraz z ideální vzdálenosti, jinak si kostičkování apod. velmi snadno všimnete.
SD rozlišení
Je trochu škoda, že jsme v testech měli naposledy tak kvalitního zástupce, jakým byl super tenký televizor Sony. Sharp sice podává velmi dobré výsledky, ale kvalit minule testované televize jednoduše nedosahuje. Největším problémem je, že již zmíněné velké pixely docela nepříjemně zvýrazňují artefakty a jiné chyby dané kompresí, která se v přehlceném digitálním pásmu vyskytuje.
SD rozlišení ale obecně na tomto televizoru nevypadá zrovna slavně. Ostatně, jak si ukážeme v kapitole věnované interpolaci, obraz je hodně „kostičkovaný“ a stále „šumí“. Jakékoliv snahy o redukci těchto problémů skrze OSD menu bohužel selhaly. Základní rada - posadit se od televizoru opravdu daleko. Ostatně úhlopříčka 52‘‘ to přímo vyžaduje a takto se dá šumění subjektivně zbavit – z větší vzdálenosti vám jednoduše splyne.
Ve srovnání s televizorem Sony KDL-40ZX1 prostě musíme trošku sklopit zrak. Sharp je sice kvalitním televizorem a podává slušné výsledky, ale má samozřejmě jisté rezervy – ostatně cenový rozdíl se musí projevit i v obrazu a není asi příliš vhodné srovnávat model za 25 000,- a za 75 000,-.
Každopádně ale musíme říci, že SD rozlišení není pro dnes testovaný televizor zrovna silnou parketou – kostičkování a zvýraznění artefaktů vzniklých kompresí je bohužel nadprůměrné.
HD Rozlišení
Naopak HD rozlišení dopadlo docela dobře. Při sledování HD vysílání na kanále ČT 1 nebo NOVA jsme pozorovali značné rozdíly – samozřejmě ve prospěch HD verze. Výše zmíněné potíže bychom tudíž mohli přiřadit nepříliš zvládnuté interpolaci – o tom ale až v samostatné kapitole.
Barvy i ostrost jsou u televizoru zcela perfektní a z pohledu HD vysílání nemáme co vytknout, zde si výrobce dal záležet. Pokud tedy máte dostupné HD kanály například ze satelitu apod. a chcete si užít velké úhlopříčky, může být pro vás Sharp zajímavou volbou.
Hraní her
Pro hraní her je panel lehce neforemný. Přeci jen hrát z opravdu velké vzdálenosti, kterou potřebujete pro rozumné sledování takto velké úhlopříčky, není zcela ideální. Ne že by to nebylo možné – to samozřejmě je, ale přeci jen by to chtělo sedět o něco blíže a to už nastává problém s tím, že vidíte jednotlivé pixely a celý obraz tím lehce trpí. Je samozřejmě pravda, že při hraní asi čas na sledování pixelů mít nebudete, ale podvědomě to samozřejmě vnímáte a výsledný pocit rozhodně nedosahuje kýžených výšin.
Obecně vzato ale displej pro hraní her poslouží docela dobře. Relativně slušná odezva a hlavně pěkně čisté zobrazení počítačového signálu k hraní her přímo vybízí. Při testech jsme žádné problémy nezaznamenali a kromě faktu, že je obrazovka již opravdu moc velká, jsme neměli žádné další problémy.
