Samsung UE65HU8500: zahnutá budoucnost?

Rovnoměrnost podsvícení je problém číslo jedna už od samotného počátku LCD obrazovek a ani dnes není vyřešen. Navíc se výrobci stále uchylují k řešením, které jim ve finálním odladění spíše uškodí, než pomohou. Ostatně i dnes testovaný televizor používá podsvícení pomocí LED pásků pouze při okrajích panelu (Edge LED) a tím homogenní podsvícení získáte jen stěží.

Grafy celkem jasně ukazují, že na shodnou intenzitu jasu v každém místě panelu mohou budoucí majitelé zapomenout. Rozdíly mezi okraji obrazovky a jejím středem byly během testování zřetelné již pouhým okem, při běžném používání to již tak viditelné nebylo. Nicméně u televizoru „budoucnosti“ bych takto silné poklesy podsvícení nečekal.

Tato hodnota se celkem významně projevuje do zobrazení barev a je na výrobci, aby řádně přednastavil parametry, které ji ovlivňují. Samsung si bohužel v testovaném profilu "Standardní" teplotu bílého bodu příliš neohlídal a výsledky jsou daleko od ideálního stavu 5500 K. Naměřených přibližně 10 – 11 000 K už je znatelných lidským okem a obraz působí „studeně“.

Dobrou zprávou je alespoň fakt, že jak s úbytkem jasu i podsvícení se hodnota teploty bílého bodu moc nemění. Podobně pozitivní zprávy přichází v případě rozložení teploty po obrazovce, neboť ta je prakticky po celém televizoru velmi podobná. Zda s takto „podchlazeným“ zobrazením něco zmůžeme, si povíme již v další kapitole.

Stolní monitory v zobrazení barev excelují až od profesionálních řad a ty běžné mají často odstíny daleko od požadovaných. U televizorů je situace podobná a výrobci si s kalibrací panelu příliš hlavu nelámou, ostatně pojďme se podívat na jednotlivé profily, které nám Samsung připravil.


Režim Dynamický (výchozí: Jas 45/100, Podsvícení 20/20, Kontrast 100/100)

Jako první na seznamu je profil (režim) označený jako "Dynamický" a připravte se na to, že pokud jej nastavíte v noci, budou Vás po delším sledování bolet oči. Samsung jej totiž pojal jako opravdu silně „svítivý“, ostatně hodnota jasu atakuje 400 cd/m2. Toto nastavení zřejmě mělo prodat schopnosti panelu v přesvícené místnosti, ale pro domácnosti a zejména večerní sledování je krajně nepraktické.

Ostatně ani barevné odstíny na tom nejsou úplně nejlépe a prakticky všechny kromě žluté jsou mimo ideální hodnoty. Podobně rozladěná je i gamma a ani teplota bílého bodu není tam, kde by měla být. Jedinou výhodou tohoto profilu tedy může být za určitých podmínek vysoká hodnota jasu, protože jak si ukážeme později, mají ostatní profily maximální hodnoty mnohem níže.


Standardní (výchozí: Jas 45/100, Podsvícení 14/20, Kontrast 100/100)

V tomto profilu proběhla majorita testů panelu, neboť se alespoň z úvodu jevil jako nejideálnější kandidát. Nicméně i zde je vidět, že jsou přednastavené hodnoty velmi vzdálené ideálním podmínkám. Výchozí hodnota jasu 266 cd/m2 budiž příkladem, i když tu lze naštěstí snížit manuálně do rozumných hladin.

Deviace gamma je konečně tam, kde by měla být, ale to se bohužel nedá říci o odchylkách barevných odstínů či teploty bílého bodu, kde se opět setkáváme s hodnotou nad 10 000 K. Je jasné, že od televizoru nelze očekávat přesné zobrazení, ale naměřené výsledky jsou již znatelné na první pohled.


Přirozené (výchozí: Jas 45/100, Podsvícení 14/20, Kontrast 100/100)

Ani tovární režim nebyl blíže ideálním hodnotám jasu, neboť se jeho výchozí nastavení pohybovalo daleko od 160 cd/m2, nicméně v ostatních aspektech bylo vše rozhozené podobně jako u předchozích režimů a již to pomalu vypadalo, že se rozumného nastavení od výrobce nedočkáme.

Film (výchozí: Jas 45/100, Podsvícení 16/20, Kontrast 100/100)

Velké překvapení však dorazilo u profilu "Film", který sice opět svítil poněkud více, než by bylo příjemné, ale lehká korekce hodnoty podsvícení dokázala intenzitu osvícení srazit do přijatelnějších hladin. Oproti výše jmenovaným však dokázalo toto nastavení překvapit i v ostatních aspektech.

Odchylka gamma je blízko cílové hodnotě a teplota bílého bodu se také velmi přiblížila ideálnímu stavu. Barevné odstíny také oscilovaly blízko svých optimálních hodnot, i když zejména ty tmavší mohly být přeci jen o něco níže.

Jak měřením, tak při běžném prohlédnutí obrazu je režim "Film" jasným vítězem, neboť nabízí nejvyrovnanější parametry. Ve výchozím nastavení doporučím o něco snížit hodnotu podsvícení, ale jinak jde o profil, který měl být nastaven jako tovární.

Při testech monitorů určených k počítači je proces kalibrace o něco snadnější, než je tomu v případě televizoru, neboť zobrazení barev doslova „nadiktuje“ operační systém skrze icm profil. U většiny televizí však něco podobného nefunguje, a proto probíhá kalibrace manuální změnou vybraných hodnot a následným zkoušením, jak se úprava daného parametru projeví na výsledném zobrazení.

Pro manuální kalibraci jsem vycházel z režimu "Film" a cílových hodnot jsem se pokoušel dosáhnout jak základní úpravou jasu či kontrastu, tak pokročilejší změnou zobrazení barev. Po mnoha pokusech jsem dospěl k závěru, že stačí pouze lehce upravit jas, podsvícení a kontrast. Výsledek můžete vidět níže a oproti přednastaveným profilům jsou naměřené hodnoty výrazně blíže optimálnímu zobrazení.


Film (upraveno: Jas 60/100, Podsvícení 11/20, Kontrast 85/100)

Začněme u hodnoty jasu, která je se svými 156 cd/m2 prakticky na dosah ideální situaci a stejně tak je tomu i v případě hodnoty gamma či teploty barev. Naše odchylka se pohybuje do 4 %, což je měřitelné pouze strojem, nikoli lidským okem.

Výrazné zlepšení nastalo i u barev, které konečně nepřipomínají zástavbu moderního velkoměsta. Odstíny černé spolu s hnědou i nadále bojkotují snahu o výborný výsledek, nicméně průměrná odchylka delta E 1,8 je velmi slušná a konečně nabízí vyvážený obraz bez znatelných přepalů.

Televizory se 4K rozlišením přichází na trh v době, kdy se teprve Full HD stává standardem, a proto Samsung musel počítat s nutností interpolace obrazu. Především kvůli tomu, že některé grafické karty či Blu-ray přehrávače zkrátka vyšší rozlišení nezvládnou.

Pro test jsem tentokrát využil webové stránky a náhledu do manuálu přístroje. Velmi názorně se zde ukazuje, že televizor nemá problém vykreslit i nižší rozlišení bez obtíží, ale hlavně, že 4K rozlišení může komplikovat čtení textu. Byť je testovaný televizor velký co do uhlopříčky, je text v nativním rozlišení doslova titěrný a zvětšování se tak určitě nevyhnete.