DreamSky NXP256HD: linux a bohatá výbava

Dreamsky NXP256HD je jednotunerový HD satelitní přijímač s linuxovým systémem, který umožňuje příjem FTA i kódovaných televizních a rozhlasových programů ze satelitního vysílání na platformách DVB-S/S2 ve vysokém (HD) i standardním (SD) rozlišení obrazu. Pro příjem kódovaných kanálů je vybaven jednou čtečkou dekódovacích karet a jedním CI slotem pro dekódovací modul. Přístroj má kromě jiného i bohatou výbavu v oblasti multimediálních funkcí a síťového připojení.

 

 

Poradí si s videem kódovaným ve formátech MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 AVC (H.264), VC1, DV a DivX. Kromě jiného u něj najdete HDMI konektor, ethernetový port a hned dva porty USB 2.0 (jeden na předním a druhý na zadním panelu), jejichž využití zdaleka nekončí pouze připojením externího pevného disku/paměti pro záznam vysílání (funkce PVR) či přehrávání multimédií. Podrobnosti najdete v dalších kapitolách.

Přijímač je na českém trhu od letošního jara a od té doby si postupně získává popularitu. Fakt, že běží na bázi operačního systému Linux, nemusí znepokojovat uživatele, kteří nemají potřebu se příliš „vrtat“ v podrobných nastaveních a nabídkách. Přístroj na první pohled nabízí totéž, co jeho nelinuxoví konkurenti, ovšem právě i díky Linuxu se může pochlubit některými zajímavými funkcemi a samozřejmě je pro něj dostupná i neoficiální verze softwaru, která poněkud rozšiřuje jeho možnosti (zejména v oblasti sdílení přístupových karet více přijímači apod.). My jsme přijímač testovali s oficiální verzí softwaru.

Design přístroje na první pohled příliš nevybočuje z dnešních tradic, kdy jsou často používány lesklé černé materiály. V určitých detailech se však Dreamsky NXP256HD od jiných přijímačů liší. Především není lesklý celý (po celé délce předního panelu), ale pouze v okolí displeje na levé straně a v pravé části, kde jsou odklopná dvířka chránící čtečku karet, CI slot a port USB 2.0. Střední část panelu je provedena matně šedou barvou s jinou povrchovou úpravou, než mají lesklé části.

Středu čelního panelu vévodí stříbrné tlačítko pro přepínání mezi aktivním a úsporným režimem, které je za provozu podsvětleno modrou barvou (světelný prstenec okolo tlačítka). Základní šestice ovládacích tlačítek (Memu, OK, Volume +/- a Kanál +/-) se nachází na horní straně přístroje za hranou předního panelu, což je docela praktické, jelikož i z pozice, kdy stojíte, máte k tlačítkům dobrý přístup a jsou dobře čitelné jejich popisky. To ale nebude platit, pokud přijímač ukryjete někde hlouběji v nábytku, tam by lépe vyhověla tlačítka umístěná zepředu.

Jak už bylo zmíněno výše, v levé části předního panelu je fluorescenční (VFD) displej s deseti alfanumerickými znaky, v jeho blízkosti se dále nachází dvojice signalizačních LED diod, které indikují aktuální stav přístroje (aktivní/stand-by) a dostupnost signálu na vstupu do tuneru. Napravo od displeje je umístěn přijímač signálu dálkového ovladače.

Pod odklopnými dvířky v pravé části předního panelu najdete jeden CI slot pro vložení externího dekódovacího modulu, jednu čtečku karet a konektor USB 2.0 pro připojení disku, paměti, klávesnice/myši, případně wi-fi adaptéru (více viz kapitola „Síťové nastavení a funkce“).

Pohled na zadní panel odhaluje skromnou konektorovou výbavu, která by však měla být dostačující. Vlevo je vstup pro připojení antény (LNB konvertoru) a smyčkový výstup do dalšího zařízení, pod nimi se nachází druhý USB port (první je na předním panelu), dále je zde konektor SCART pro připojení TV a devítipinový port rozhraní RS-232. Z analogových konektorů jsou k dispozici pouze kompozitní + stereo audio, které doplňuje digitální koaxiální zvukový výstup, následuje HDMI a ethernetový port. Přívodní napájecí šňůra je pevně zabudovaná v pravé části panelu a vedle ní je kolébkový hlavní vypínač přístroje.

Dálkový ovladač je trochu nezvykle vyveden v jiné barvě, než jakou má samotný přijímač. Na panelu s tlačítky převládá stříbrná barva, která je kombinovaná s lesklou černou. Spodní část těla ovladače je vyvedena tmavým odstínem se zdrsněnou povrchovou úpravou, díky které ovladač dobře drží v ruce.

Tlačítka dálkového ovladače, jejichž celkový počet dosahuje úctyhodných padesáti kusů, jsou odlišena tvarově i barevně. Jejich rozestupy a velikost jsou v některých případech nepříliš pohodlné pro ovládání. Stisk tlačítek v tmavé části je poměrně skokový a jistý, horší je to s jejich návratem do původní pozice, který je velmi pozvolný, občas se některá numerická klávesa na chvilku i zasekla. Ve spodní světlé části ovladače je pocit ze stisku jiný, tlačítka víc plavou, stisk není tak jistý, jako v horní části. Potvrzovací tlačítko OK má rovněž vcelku nejistý stisk. Je však nutné přiznat, že ačkoliv můžete mít z ovladače tyto nepříjemné pocity, funguje vcelku spolehlivě, tedy určitá nejistota „na omak“ je vyvážená spolehlivou funkcí a dobrým dosahem.

Pojďme se pro zajímavost ještě podívat, jak přístroj vypadá uvnitř. Všechny komponenty jsou rozděleny na pěti samostatných deskách plošných spojů (hlavní deska s procesorem, pamětmi a dalšími obvody, napájecí zdroj, deska displeje a tlačítek, čtečka karet, slot pro dekódovací moduly), DVB-S/S2 satelitní tuner značky Sharp je s několika dalšími součástkami na samostatném plošném spoji zasunutém do hlavní desky.

Nečekaně je veškerá elektronika velmi kompaktní i napájecí zdroj má doslova miniaturní rozměry. V nepříliš velké přístrojové skříni je tak ještě dostatek volného místa, díky čemuž by mělo být účinné i chlazení, s ohledem na dobrou cirkulaci vzduchu. Na napájecích kabelech jsou feritové odrušovací prstence a vše je dobře připevněno.

Uprostřed hlavní desky se pod hliníkovým chladičem ukrývá hlavní procesor NXP8735E taktovaný na 320 MHz, kromě něj na desce najdeme ještě obvod TDA9981, což je HDMI vysílač výrobce NXP (založeno Philipsem), dále ethernetový čip značky Realtek s označením RTL8201CL a dvojici DDR RAM čipů značky Nanya s kapacitou 64 MB (512 Mb) taktovaných na 200 MHz – tady se realita na první pohled rozchází s „papírovými“ údaji, neboť v dostupných zdrojích se oficiálně udává, že přijímač disponuje celými 256 MB RAM. Z označení čipů je však jednoznačně čitelné a dohledatelné, jaká je jejich kapacita. Dohromady tedy mají kapacitu 128 MB, což je poloviční hodnota ve srovnání s papírovými předpoklady. Je pravděpodobné, že jsou další dva obvody na spodní straně desky plošných spojů.

Obvody rozpoznatelné na hlavní desce: