Asus O!Play Mini Plus: pokračovatel rodu

Pro test byla vybrána jak novější videa v MKV, tak starší a pomalu dosluhující DivX. V oblasti hudby jsou testovány zejména MP3, WMA. Pro náročnější posluchače je připravený FLAC. Během přehrávání jsem samozřejmě využil všechny možné způsoby, které Asus O!Play Mini Plus nabízí, tedy LAN, Wi-Fi a USB.

V první sadě videí neměl přehrávač problém a vše bylo naprosto plynulé. Jediná výtka směřuje k načítání náhledů, které zbytečně zpomalují celé rozhraní přístroje.

U videí s kodekem WMV tradičně nezklamalo hned to první a je vidět, že zde by mohl Asus ještě zapracovat na lepší podpoře. Nepochodil jsem ani u posledního souboru z nabídky, nicméně to zas tak důležité není.

V kontejneru MKV nestačil integrovaný Realtek pouze na nejnáročnější Samsung Oceanic Demo, které nám však slouží spíše jako benchmark, a proto není třeba jej hned odsuzovat. Standardní rozlišení a datové toky totiž O!Play Mini Plus zvládal s přehledem.

U testů Xvid souborů jsem nezaznamenal jakékoliv problémy a nebýt těch záseků při načítání, bylo by to na jedničku.

U DivX jsem si proběhl klasické kolečko, kdy bez problémů fungovaly soubory s audiem ve formátu CBR a naopak zlobily videa se zvukem ve formátu VBR. Nicméně výkonu pro přehrávání těchto videí měl tento přehrávač dostatek.

Nepříjemné chvíle jsem zažil u pokročilejšího GMC a QPel, kde standardně narážím s neúplnou podporou. Asus mi to však ještě okořenil faktem, že se při pokusu o spuštění nepodporovaných souborů zasekl, respektive přestal reagovat na povely ovladače a pomohl až tvrdý restart vytažením ze zásuvky.

Po nastavení správného kódování jsem se vrhl na titulky, které v naprosté většině zobrazil dnes testovaný model v pořádku. Jedině u formátu TXT jsem nedokázal titulky zprovoznit, ačkoliv výrobce tvrdí, že přehrávač tento typ zvládne.

Soubory Nero Digital se jako vždy přehrály bez obtíží a to zejména díky nízkému rozlišení.

V případě hudby vypadalo vše dobře, nicméně poté přišla skladba ve formátu WMAPro a přehrávač znovu přestal reagovat na ovladač. Opětovně jsem tedy musel k televizi a celý přístroj odpojit od napájení. Skladbu v kodeku AC3 Asus ani nezobrazil v seznamu.

U fotografií zřídka kdy narazím na komplikaci a ani tento přehrávač neprotestoval. Problémem není ani fotografie ve formátu TIFF a velikosti okolo 6 MB.

Na úplný závěr zkouším ještě rychlost přehrávání z USB flashky, avšak i zde se nejnáročnější video z nabídky zasekává, takže tentokrát je vina někde mezi výkonem čipsetu a podporou video formátů.

Přehrávač bez pevného disku toho většinou na síti příliš mnoho nezmůže a ani O!Play Mini Plus na první pohled nenabízí zrovna kanonádu funkcí. Nicméně pokud budete chvíli hledat, jak na stránkách výrobce, tak na přiloženém CD, zjistíte, že se zde přeci jen nějaké ty možnosti nabízejí. Tou první je O!Direct a pro její pochopení doporučím následující video, ve zkratce jde o nasdílení dat z počítače do přehrávače a následně do televizoru. Pro mobilní telefony je zde O!MediaShare, který taktéž přináší funkci sdílení dat, tedy spíše jejich přímý stream. Jedinou zvláštností bylo, že mi tato aplikace nešla najít skrze telefon na Android Marketu.

Pro spojení se síťovými disky jsem vyzkoušel jak LAN, tak Wi-Fi a oboje fungovalo nadmíru dobře. Stejně tak musím pochválit Asus za velmi rychlé nalezení všech zařízení na síti včetně nově přidaného NASu QNAP (více v prosincovém přehledu doporučených center), neboť zejména tato disciplína trvá některým modelům až nepříjemně dlouho.

O!Play Mini Plus mě překvapil až nečekaně nízkou spotřebou během chodu, neboť při přehrávání filmu spotřebovával pouhé 4 W. V menu během klidu pak spotřeba kolísala na nižší hodnoty, ale nicméně lze říci, že se stále držela na podobné hodnotě, jako tomu bylo při přehrávání. Vypnutí ovladačem znamenalo pád spotřeby na hodnotu 0 W, což hodnotím jednoznačně kladně.