Asus O!Play HD2: konečně ten pravý?

Asus HD2 dorazil s velkým očekáváním do redakce, přece jen podle papírových parametrů se mělo jednat o slušně vybavený a výkonný model za přijatelnou cenu. Splnil nakonec svá očekávání?

Upřímně řečeno, tak na půl. Oceňuji kvalitně zpracované tělo, dostatečný výkon, bohatou nabídku konektorů i některé systémové funkce. Pro hračičky je HD2 zajímavou alternativou na poli dnešních multimediálních center. Stačí zapojit libovolný 3,5“ SATA disk a můžete se pustit do víru hudby a videa.

Na druhou stranu je zde několik vad, které dokážou zvednout tlak i sangvinikovi. Prvním a pro mě zásadním nedostatkem je správce souborů, ten potřebuje do dalších verzí výrazné oživení a přepracování nabídky. Místy je zmatečný a neumí toho tolik co konkurence. Dále mne nepotěšila absence multitaskingu, takže na simultánní stahování torrentů a sledování filmu můžete prozatím zapomenout. Přítomnost USB 3.0 je v současné podobě (režim slave pouze pro připojení k PC) málo využitelné.

Stranou musím Asus HD2 „strhat“ za firmware, který ani v poslední verzi není ušetřen několika nepříjemností. Pokud čipsetu pošlete příliš mnoho příkazů, přestane čas od času reagovat a případně kapituluje restartováním přístroje, což by se u takto „jednoduchých“ zařízení stávat nemělo.

Asus O!Play HD2 měl po celou dobu recenze našlápnuto na naše prestižní ocenění, bohužel musí sklonit hlavu a zařadit se mezi ostatní neoceněné. Zatím to na úplný vrchol není, to se možná změní s budoucími verzemi firmware.

Za zapůjčení O!Play HD2 děkujeme Asusu