Asus O!Play HD2: konečně ten pravý?

Nyní si vyzkoušíme podporu videa a audia. Pro test byla vybrána jak novější videa v MKV, tak starší a pomalu dosluhující DivX. V oblasti hudby jsou testovány populární zejména MP3, WMA. Pro náročnější posluchače je připravený FLAC.

Integrovaný Realtek si hned z úvodu bez problémů poradil s přehráním všech videí s kodekem MPEG-2.

Problém se znovu objevil u testů WMV. Znovu se jednalo o nejnáročnější video ze skupiny, které dalo zabrat již několika předešlým multimediálním centrům. Druhým problémem bylo WMV2 video, které mi Asus HD2 ani nezobrazil v seznamu.

Při testu populárního MKV kontejneru jsem nepozoroval žádné zasekávání či desynchronizovaný zvuk, obraz byl také plynulý. Samozřejmě až na Samsung Oceanic Demo (40 000 kbps), které patří k těm nejnáročnějším videoukázkám vůbec a zde se obraz "rozpadl" již v úvodu.

Další kategorie zahrnuje v minulosti velmi populární komprimaci videa, která však již dnes pozvolna ustupuje modernějšímu MKV, nicméně stále má tato skupina poměrně široké zastoupení. Tyto testy proběhly bez sebemenšího zaváhání.

Kategorie DivX také nepřinesla překvapení a HD2 přehrál všechna testovací videa, oproti minule testovanému Boxee je to tedy bod k dobru.

Při testování pokročilých algoritmů jsem čekal obvyklé problémy a ty se také vzápětí dostavily. Přehrávač zobrazil rozkostičkovaný obraz, který byl naprosto nesledovatelný.

Zobrazení titulků proběhlo vcelku dobře a vždy se mi hned zobrazil ve spodní části obrazovky požadovaný text. Nepodpora TXT formátu není v dnešních SRT žádná tragédie. Velmi mě však potěšilo upravování titulků přímo během filmu (viz obrázek pod tabulkou).

Spíše okrajový formát Nero Digital je ve většině případů přehratelný bez sebemenších obtíží a ani O!Play HD2 jsem tímto testem nezaskočil.

Podpora audio kodeků patří k běžnému standardu a přehrajete zde prakticky všechny známé formáty. Zamrzí nepodpora AC3 a WMAPro, u formátu FLAC jsem měl problémy s některými testovacími skladbami.

Prohlížení fotografií v různých formátech také nepůsobilo tomuto modelu problémy.

Poslední ze série testů zahrnuje test přehrávání z externí flash paměti. Přenosové rychlosti byly v tomto případě dostatečné, avšak opět jsem narazil na problémy s WMV při rozlišení Full HD.

Po zapojení modelu HD2 do sítě se prakticky hned načetla IP adresa a stejně rychle byly dostupné i síťové disky. Přesun dat byl bohužel trochu komplikovaný, neboť mi správce souborů v O!Play HD2 odmítal přesunout data ze síťového disku na vnitřní. Musel jsem tedy v menu přehrávače zapnout Samba server a přenos uskutečnit z počítače, poté jsem se dostal na hodnotu přibližně 37 Mbps.

Dále jsem vyzkoušel všechny ostatní síťové funkce, které HD2 nabízí. I zde jsem však narazil na velmi kostrbaté řešení z dílen Asusu. Požadovanou funkci (torrent, samba, FTP, iTune) můžete zapnout pouze z přehrávače, během jejího chodu nemůžete z tohoto menu vyskočit (alespoň mně to nešlo) a navíc lze takto spustit pouze jednu službu.

Po zadání IP adresy do prohlížeče sice můžete právě spuštěnou službu upravovat (především torrent klienta), ale právě nemožnost přepínání z webového rozhraní je velkým nedostatkem.