Acer Aspire RevoView RV100: multimediální všeuměl

Acer slaví v současné době úspěchy především v oblasti přenosných počítačů, avšak jako každá jiná společnost se snaží prosadit i v ostatních odvětvích trhu. Multimediální přístroje určené k televizi jsou pro tohoto výrobce spíše novinkou, nicméně již od prvních chvil je znát pečlivá příprava. Ihned po vybalení z krabice je jasné, že i tentokrát bude vedle naší televize stát elegantní černá krabička s lesklou povrchovou úpravou. Jediným lehce rušivým elementem je modré tlačítko s rozměry, které můžeme označit jako „rozhodně větší než obvykle“.

 

 

 

Celkově se tělo přístroje vešlo do rozumných mezí, ačkoliv minule testovaný WD TV Live Hub mi byl po této stránce více sympatický.

Na druhou stranu dostáváme bohatou nabídku funkcí a ty si zkrátka své místo zaslouží.

Přední hrana tohoto přehrávače disponuje čtečkou paměťových karet a nalevo od ní jsou umístěna plastová dvířka, která zde zabírají většinu místa. V útrobách se však nenalézá výsuvná mechanika na optická média, nýbrž pevný disk usazený ve vysouvatelném rámečku.

Na levý bok byla odsunuta dvojice USB portů, které bývají u většiny multimediálních center spíše v přední části přístroje. Počet portů je takřka ideální, neboť v prvním můžete mít nastálo externí pevný disk a v druhém čas od času připojit USB flash paměť. Zbylá část levé strany je vyhrazena mřížce chlazení.

Pravý bok si tentokrát žádný vstup, či výstup nevysloužil. Tento fakt lze brát spíše pozitivně, neboť můžete přehrávač alespoň jednou stranou opřít o stěnu, či jiný přístroj nacházející se v prostoru kolem televize.

Zadní panel je jako obvykle ve znamení konektorů. Vzhledem rozměrům přístroje jsou všechny výstupy až nezvykle vměstnány do malého prostoru, každopádně bez větších problémů lze zapojit vícero kabeláže. Zastoupeno je napájení, HDMI, AV out, YPbPr out, SPDIF, RJ-45 a nakonec mini-USB. Ve zbytku se znovu setkáváme s mřížkou chlazení.

Přehled osazených konektorů:

 

Dálkový ovladač nepůsobí na první pohled zrovna přitažlivě a zajímavé je také jeho rozložení kláves spolu s nabídkou funkcí. Skoro mi připadá, že se výrobci snaží dorazit na trh s co nejoriginálnějším řešením a mírná standardizace by jim rozhodně neuškodila.

Funkce obsažené na tomto ovladači nepokrývají jen nezbytný standard a například v horní části nalezneme trojici tlačítek pro rychlý přístup k videu, fotografiím, či hudbě. Zatím jsou tedy pocity trochu rozporuplné, ale uvidíme po spuštění přehrávače.